Kolaps stavitelů pyramid ****************************************************************************************** * Kolaps stavitelů pyramid ****************************************************************************************** Staroegyptští panovníci se potýkali s neloajálními hodnostáři a také s rychlými změnami kl Období Staré říše je považováno za jeden z vrcholů staroegyptského státu. Proč se společno vytvořit ojedinělé památky typu gigantických pyramid odmlčela na dobu téměř 200 let? Pro odpověď se vydejme do doby panovníka Snofrua, který vládl přibližně v letech 2670 až 2 tehdy se začaly projevovat dva procesy spojené s mechanismy výkonné moci. Linearizace a po Linearizace znamenala náhradu původně místní (samo)správy centrální institucí, která se st autoritativní silou. Povýšením se míní přeměna institucí na vyšší než místní úroveň. Práce pro pětinu obyvatel Panovník Snofru je znám jako stavitel tří obrovských pyramid a jeho syn Chufu nechal posta největší pyramidu. Realizaci tak nákladných projektů umožňoval pečlivý a propracovaný syst ekonomického potenciálu země a zajištění loajality úředníků. Egyptský panovník ke kontrole dění ve státě efektivně uplatnil mechanismy „sdílení moci“. zajistil loajalitu svých podřízených. Využil dvě metody – do nejvyšších státních úřadů dos rodiny (především syny), u nichž si mohl být jist oddaností. Do nižších úřadů uváděl úředníky nekrálovského původu. Zavazoval si je tím, že jim pomáhal zčásti zajišťoval i nezbytnou pohřební výbavu. Mechanismy a procesy, které se formovaly ve Snofruově době, vtiskly podobu dalšímu vývoji společnosti na více než dvě století. Proč? Vzájemně souvisejících odpovědí je několik: Stavba pyramidových komplexů upevňovala panovníkovu vládu a legitimizovala jeho božskou au královským stavbám se zlepšila efektivita a struktura organizace státu a správního aparátu efektivní zajištění stavby a provozu vyžadovaly účinnou organizaci pracovní síly i rozvoj řemesel. Velké projekty, jako symboly moci, nezbytně přispívaly k identifikaci všech vrstev obyvate ideologií a uspořádáním společnosti. Státní ideologie vycházela z mytologie, podle níž byl nositelem a garantem pozemského řádu. Pokud se dařilo dobře panovníkovi, prospívali i jeho pyramidových komplexů umožňovala rovněž neprivilegovaným vrstvám sdílet jinak nedostupné b dvora. Poskytovala živobytí tisícům řemeslníků a dělníků i jejich rodinám. Následný zádušní kult dalším desítkám kněží. Současně se zvyšovala úroveň dělby práce. Lidé pracující na královs dostávali odměnu v naturáliích, zejména chleba a pivo. Měnili je na trzích, kde se dále se a specializovaní řemeslníci, kteří hledali pro své produkty odbyt. Podle současných odhadů měl Egypt v této době zhruba jeden milion obyvatel. Počet mužů pří zaměstnaných na královských stavebních projektech mohl dosahovat až několika desítek tisíc rodin mohla stavba a následný provoz pyramidových komplexů poskytovat obživu až pětině oby Moc získávají také úředníci První předzvěsti velkého ekonomického zatížení státu se projevily ještě na konci čtvrté dy roku 2500 př. Kr., kdy na trůn dosedl panovník Menkaure. Nechal si postavit mnohem menší p jeho předchůdci. Místo velikosti se těžiště významu pyramidových komplexů přesunulo do výz stavebních součástí – údolního chrámu, vzestupné cesty a pyramidového chrámu, kde probíhal panovníka. Další podstatná změna se objevila na počátku páté dynastie. Dosud byli do nejvy v zemi (například vezíra, správce královského paláce, heliopolského velekněze slunečního b jmenováni především příslušníci královské rodiny. Přibližně v době vlády Veserkafa se však do významných úřadů ve státě dostali hodnostáři n původu. Panovník se tak snažil nejjednodušším způsobem zajistit spolehlivost a věrnost nej hodnostářů. Na efektivním fungování výběru daní a na tom, jestli jsou jeho pokyny vykonává panovník přímo závislý. V průběhu 5. dynastie se naplno projevil trend započatý již v dynastii předešlé: důraz se samotnou pyramidu, ale naopak na zádušní chrám, jeho výzdobu, a především na královský kul aspekty, které podtrhovaly panovníkovu božskou a ochrannou čili státotvornou roli. Potřeba inovovat symbolický význam panovnického čili božského kultu tak, aby se odlišoval od nekrá mohla vyvolat ústup od monumentality a rozvinutí symbolické roviny. Nekrálovští hodnostáři postupně posilovali svůj vliv a začali pro sebe a své nejbližší sta pohřební komplexy, které často obsahovaly prvky královské architektury, dosud vyhrazené po Vznik této monumentální formy hrobek je dalším důkazem, že se v rukou úředníků a jejich ro stále větší moc. S tím v téže době souviselo i zavedení principu dědičnosti výnosných stát Ve 23. století př. Kr. již rozmach státu končil. Stejné jevy, které zpočátku rozvoj Staré později přispívaly k jejímu postupnému zániku. Pyramidové komplexy pohltily příliš mnoho b pak chybělo jinde. Sjednocená země se opět rozpadala na víceméně oddělené domény nezávislý vše se dělo v důsledku růstu autonomie nejvyšších úředníků, kumulace jejich moci i bohatst neschopnosti efektivně na situaci reagovat. Postupně se projevila krize v pěti hlavních oblastech státní ideologie a správy. Mluvíme o (jak je vládnoucí skupina akceptována a považována za legitimní), participace (kdo a jak s správě státu), penetrace (schopnost efektivní kontroly administrativy a ekonomiky státu), (autority a schopnosti prosadit rozhodnutí) a distribuce (efektivity přesměrovávání ekonom Vleklou společenskou krizi nepochybně na sklonku 23. století př. Kr. uspíšilo i rychle se Z analýz písemných pramenů jasně vyplývá, že nilské záplavy byly v průběhu století stále m analýzy podpořil i nedávný nález na pohřebišti v jižním Abúsíru, kde pracuje naše expedice Mumifikační mísa datovaná do doby Pepiho II. obsahovala zbytky ztuhlé pryskyřice, původně mumifikaci vysokých úředníků. V pryskyřici uvízli brouci Poecilus pharao, jejichž životní možno charakterizovat jako pouštní, suché a slané. V době panovníka Pepiho II. byla tedy t nilského údolí již typicky pouštním ekosystémem.