Dvěma dirigentům musí stačit jedna taktovka

Poprvé dirigovala orchestr v patnácti letech. Tehdy ji starší hudebníci respektovali. A poslouchají ji i dnes. „Byla jsem hodně mladá a musím říct, že mě to překvapilo. Ale vždy jsem cítila, že jsem schopná něco vést a přemýšlet o hudbě,“ říká Nikol Kraftová z Prahy, devatenáctiletá studentka muzikologie na Univerzitě Karlově.

Jako jediná Češka se nyní spolu s dalšími 11 adepty v Budějovicích na mezinárodních dirigentských kurzech učí, jak nejlépe vést orchestr.

Prvním impulzem byl pro Kraftovou koncert ruského dirigenta Valerije Gergijeva v roce 2002. „To byl tak mimořádný zážitek! Ale už předtím jsem měla takové tendence, pohybové schopnosti, chodila jsem do baletu, pak na tenis,“ líčí dívka, která hraje na klavír a varhany.

A jak to při takovém kurzu vypadá? Sešeřelou síní Otakara Jeremiáše se nese Schubertova symfonie. Cosi ale iluzi koncertu ruší: na pódiu jsou dirigenti dva. Jeden stojí, druhý sedí a co chvíli orchestr přeruší a něco mladšímu kolegovi vysvětluje.

Na jih Čech přijeli mladí lidé z osmi zemí, z Brazílie, Japonska USA, Itálie, Německa, Španělska a Francie. Jako třeba jedenadvacetiletý Romain Dumas z Marseille.

„Dirigování jsem si vybral především proto, že hudbu miluji. Vyžaduje to ovšem rozsáhlé znalosti, musíte ovládat harmonii, dějiny hudby,“ vypočítává Dumas, nadšený z Budějovic a zdejších hráčů. Říká o nich, že jsou výjimeční muzikanti.

„Velmi vnímaví, hrají šest hodin denně a musí se dívat na naše chyby,“ popisuje Francouz.

Kurzy vymyslel a pořádá Norbert Šimon, třiatřicetiletý kontrabasista Jihočeské komorní filharmonie. Jako lektora pozval Konrada von Abel, s nímž už dříve spolupracoval. „Přišlo mi zajímavé oživit takto město,“ vysvětluje.

Podle účastníků kurzu je na dirigování nejtěžší pochopit záměr skladatele, být schopný číst v notách smysl skladby. „A co nejjednodušeji to vysvětlit muzikantům, přizpůsobit se každé situaci,“ myslí si Dumas.

Na tom, jestli před pultíkem stojí žena, nebo muž, ovšem podle Nikol Kraftové nezáleží.

„Jde hlavně o schopnosti. Vždycky jsem se srovnávala spíš s muži, ale neznamená to, že bych se chtěla chovat jako chlap,“ zdůrazní.