Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Praha 28. srpna (ČTK) - Školské odbory dnes vyhlásily stávkovou pohotovost. Nelíbí se jim, že vláda nereaguje na jejich protesty proti snižování výdajů na školství. Odboráři jí předali na konci června petiční archy s více než 64.000 podpisy. Kabinet však dosud neodpověděl, přestože tak měl podle zákona učinit do 30 dnů, sdělili dnes odboráři novinářům.     "Vláda se k nám chová velmi arogantně a my hodláme proti tomu protestovat," řekl dnes předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík s tím, že kabinet nerespektuje zákony této země.     Podle serveru Aktuálně.cz se za učitele postavila i ministryně školství Dana Kuchtová (SZ). "Peněz ve školství je kriticky málo a s plošnými škrty nemůžeme souhlasit," uvedla mluvčí Kuchtové Michaela Taschnerová. Proto se ministryně sejde s Dobšíkem a na příští týden plánuje schůzku s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL). Bude s ním jednat o tom, jak vyjít učitelům vstříc v přípravě rozpočtu na příští rok, uvedl server.     Petice, ve které odbory vyjádřily obavu z rozpočtových škrtů a poklesu reálné mzdy pracovníků školství v příštím roce, kolovala po školách od 19. dubna do 20. června. V první červnový den k ní připojilo podpisy asi 5000 lidí, které odboráři oslovili přímo na ulici.     Odboráři uvedli, že vláda na jejich dopis nereagovala. Mluvčí úřadu vlády Jana Bartošová televizi Prima řekla, že kabinet odpověděl, ale o dvacet dní později, než stanovuje zákon. Podle ní z toho budou vyvozeny vůči odpovědným pracovníkům důsledky. Zástupci školských odborů nicméně trvají na tom, že reakci kabinetu neobdrželi vůbec.     Odboráři nyní rozešlou do škol dopisy a budou je o situaci informovat. Chtějí počkat na další reakci vlády a především na zářijová jednání o rozpočtu. "Pokud nebude reakce, budeme informovat naše členy a myslím, že nám dají dostatečný impulz, jak máme postupovat dál," řekl Dobšík.     Odbory požadují, aby se školství stalo vládní prioritou a výdaje na ně rostly na úroveň vyspělých zemí. Z rozpočtového návrhu na příští rok přitom vyplývá, že vysoké školy by měly přijít o miliardu korun, kterou letos získaly na financování stoupajícího počtu studentů. Další škrty lze podle ministryně školství Kuchtové očekávat v příštích letech. Odboráři také nesouhlasí s plánovaným růstem mezd školských pracovníků v příštím roce o 1,5 procenta, což podle odborářů nepokryje ani inflaci.     V prvním čtvrtletí letošního roku přitom pracovníkům v regionálním školství vzrostly platy meziročně průměrně o 6,2 procenta, a činily tak 19.195 korun. Učitelé si v prvním čtvrtletí oproti loňsku polepšili o 5,7 procenta a našli na výplatní pásce 22.374 korun.     Podle Kuchtové by mzdy ale mohly v příštím roce nakonec stoupnout kvůli úbytku žáků a odchodu pracovníků ze škol až o tři procenta. Místopředseda školských odborů Václav Pícl však dnes řekl, že z odchodu pracovníků byly dosud hrazené další projekty, například výuka cizích jazyků a vyšší počet hodin na gymnáziích. Pokud by šly tyto prostředky na platy, musely by se podle něj tyto projekty zastavit.     Podle místopředsedkyně svazu Markéty Vondráčkové se v důsledku reformy zvýší také ceny učebnic a dalších pomůcek.     Odboráři se v poslední době vyjádřili také proti přenesení části odpovědnosti za financování školství ze státu na kraje, které podle svazu plánuje ministerstvo financí. Podle odborů by zvýšilo rozdíly v úrovni a dostupnosti vzdělávání v jednotlivých regionech.     pap khj kš