Příjmení v České republice ****************************************************************************************** * Příjmení v České republice ****************************************************************************************** Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Jmenovat se Shánělová, to není z hlediska úřadu žádný med, zvlášť, když to úvodní S je jed nejčastějších začátků. Taková česká příjmení totiž začínají nejčastěji písmeny K, S, P, B, je mezi námi Nováků, potom Novotných. A v čele seznamu je také Svoboda, Dvořák, Černý, Kuč Tohle všechno uvádí na úvod dnešního Vašeho tématu, jeho autorka, Michaela Vetešková. Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka -------------------- Vítámvás a Vraždil, tak taková příjmení najdete v telefonním seznamu Severomoravského kraj Rejpala potkáte v kraji Středočeském. Naše příjmení jsou různá, někdy nám život komplikují Zajímá nás, kdy a při jaké příležitosti vznikla. Milan HARVALÍK, jazykovědec z Ústavu pro jazyk český -------------------- Kdybychom měli říct, kdy vznikl zájem o vlastní jména, tak bychom museli jít hodně do hist antiky. A v našich podmínkách rozhodně najdeme takové zájmy už ve středověku, dejme tomu, Kosmově kronice se objeví pokusy o výklady některých jmen, většinou jde o místní jména, ně osobní. Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka -------------------- Vysvětluje ke zmiňovanému jazykovědec z Ústavu pro jazyk český Milan Harvalík. Na Karlově přednáší obor zvaný onomastika, který vznikl už někdy v devatenáctém století a původem lid zabývá. Milan HARVALÍK, jazykovědec z Ústavu pro jazyk český -------------------- Pochopitelně to jméno má nějaký původ, který může být v průběhu jazykového vývoje poněkud člověka asi zajímá, jak to jméno vzniklo a taky, pokud se tak o tom dá hovořit, jaká je so jménem a jeho nositelem nebo objektem, který to jméno pojmenovává. Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka -------------------- Lidé začali ke svým jménům přidávat příjmení někdy ve čtrnáctém století, nejprve to bylo p pak se tento jejich zvyk rozšířil i do podhradí. Milan HARVALÍK, jazykovědec z Ústavu pro jazyk český -------------------- A hovoříme o takzvaných přímých, příjmení se z těchto přímých vyvinula, tato příjmení vzni bylo nutné člověka nějakým způsobem blíže diferencovat. Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka -------------------- Pro přiblížení. V některé osadě mohlo bydlet až deset nositelů jména Jakub, proto se musel rozlišit. Sousedé jim začali mnohdy bezděky říkat Jakub Vysoký, protože byl vyšší než osta anebo Jakub Horní, protože bydlel v horní části obce. Milan HARVALÍK, jazykovědec z Ústavu pro jazyk český -------------------- Těch motivací, čili zdrojů vzniku těch příjmení je celá řada, jednak mohlo jít o nějakou v křestního jména, mohla ta příjmení vznikat také z nějakých obecních výrazů, které nějakým člověka charakterizovali. Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka -------------------- Příjmení se až do osmnáctého století nedědila, dokonce si je naši předkové mohli během živ pozměnit. Tuto možnost ukončil patent Josefa II., který nařizoval důsledné užívání dědičný Vznikly matriky a kanceláře, kde podle příjmení evidovaly všechny obyvatele té které země, způsobem platí až do dneška. Jestliže nemáte vážný důvod ke změně svého příjmení, musíte j následovníkům. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Za hodinu se od nás už dozvíte, do jaké míry nás naše příjmení ovlivňuje a proč se jej tak rozhodneme změnit, aniž bychom se museli nutně vdávat, anebo ženit.