Ministerstvo představilo hlavní obrysy reformy vysokého školství

Praha 18. září (ČTK) - V České republice by podle plánů ministerstva školství mělo vzniknout více profesně zaměřených vysokých škol s bakalářským studiem. Změnit by se měl také systém řízení a financování vysokých škol. Studenti by mohli platit takzvané odložené školné, zároveň by ale měli přístup ke státní podpoře. Návrhy obsahuje první nástin Bílé knihy terciárního vzdělávání, který dnes ministerstvo představilo na semináři v Senátu. Dokument se má stát základem pro zásadní novelu vysokoškolského zákona, kterou vláda chystá v dalších letech.     

Ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) na tiskové konferenci v rámci semináře zdůraznila, že po změně vysokého školství je poptávka veřejnosti, zaměstnavatelů i vysokých škol samotných. "Měla jsem schůzku s Hospodářskou komorou, s tripartitou, jednání se zástupci asi 40 nejvýznamnějších manažerů v ČR. Všichni chtějí flexibilní pracovní sílu a nechtějí učně, protože většina těch podniků už se zabývá daleko sofistikovanější činností než dříve," řekla.     

Ministerstvo začalo Bílou knihu terciárního vzdělávání připravovat také v reakci na loňskou zprávu OECD, která byla k systému českého vysokého školství poměrně kritická. Cílem reformy je především otevřít vysoké školy většímu počtu studentů a přizpůsobit je poptávce regionů a firem. "Dosud se staraly vysoké školy vlastně samy o sebe, kdežto teď se začínají starat o to, jak budou jejich absolventi na trhu práce uplatnitelní," řekl předseda senátního školského výboru Karel Barták. Hlavním cílem reformy by podle něj mělo být oddělení bakalářských studií od magisterských. Ministerstvo školství chce v budoucnu do poskytování bakalářského studia zapojit i vyšší odborné školy. Snížit by se měl naopak počet univerzit, které se zabývají výzkumem, a mají proto magisterské i doktorské studium. Zatímco nyní je takzvaných výzkumných univerzit asi 60 procent a profesně zaměřených vysokých studií asi 40 procent, v budoucnu by se tento poměr měl obrátit.     

Změnit by se měl podle ministerstva i systém financování vysokých škol. Výše státních dotací by měla více zohlednit kvalitu školy. "Vynikající a dynamické školy prostě musí mít výrazně vyšší rozpočty než školy průměrné," uvedl náměstek ministryně pro vědu a vysoké školy Petr Matějů v tiskové zprávě k dnešnímu semináři. Ministerstvo v budoucnu počítá také se zavedením takzvaného odloženého školného, které by studenti spláceli poté, co absolvují vysokou školu a dosáhnou průměrného příjmu. Zároveň by ale studenti měli mít přístup ke státem garantovaným nízkoúročeným půjčkám na studium a sociálním stipendiím.     

Vysoké školy by podle představ ministerstva měly více spolupracovat s výzkumnými institucemi, podniky a krajskou samosprávou, tak aby vycházely vstříc jejich potřebám. Vedení škol by se mělo změnit tak, aby na jejich chod měli větší vliv správní rady, a školy tak mohly rychleji reagovat na signály zvenku. Kuchtová dnes zdůraznila, že hlavní teze reformy nechce ministerstvo vysokým školám vnucovat. Příprava Bílé knihy terciárního vzdělávání je podle ní teprve na začátku a záležet ještě bude na veřejné a odborné diskusi o reformě vysokých škol. Vláda podle ní návrh vysokoškolského zákona dokončí zřejmě až po roce 2009.     

ner pap rot