OECD zdůraznila význam rozvoj vysokého školství pro zaměstnanost

Paříž 18. září (zpravodaj ČTK) - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes zdůraznila význam rozvoje vysokoškolského vzdělání pro zaměstnanost, a to i těch, kdo vysokou školu neabsolvují. V rozsáhlé studii uvedla, že rozvoj vysokoškolského vzdělání neohrožuje vyhlídky zaměstnanosti méně kvalifikovaných, ale nepochybně je zlepšuje a že obavy z vytlačení méně kvalifikovaných z pracovního trhu v důsledku tohoto rozvoje nejsou oprávněné.     

Ve studii se píše, že v zemích, kde se vysoké školství rozvíjelo nejrychleji, se v letech 1995 až 2004 nezaměstnanost více snížila nebo aspoň se zvyšovala pomaleji než v zemích, kde byl rozvoj vysokého školství pomalejší. Česká republika je spolu se Slovenskem a Německem uváděna jako příklad zemí této druhé skupiny - v uvedeném období se tam podle OECD citelně zvýšila nezaměstnanost nekvalifikovaných.     

Materiál konstatuje, že střední škola dnes představuje pro úspěšný vstup do života minimum. S vysokou školou se vyhlídky uplatnění značně zvyšují. V zemích OECD mělo v roce 2005 v průměru zaměstnání jen 56 procent absolventů základní školy, 75 procent středoškoláků, ale 84 procenta vysokoškoláků. U České republiky to bylo ve stejných kategoriích 41, 75 a 86 procent, na Slovensku 22, 71 a 84 procent. Nejlépe na tom byli ve všech třech kategoriích Islanďané, z nichž mělo práci 82 procent absolventů základní školy, 88 procent středoškoláků a 92 procent vysokoškoláků.     

OECD dále poukazuje na platové výhody plynoucí z absolvování vysoké školy. Ve většině členských zemí organizace jsou příjmy absolventů vysokých škol nejméně o 25 procent vyšší než příjmy středoškoláků. V České republice to bylo předloni o víc než 80 procent, podobně jako třeba v USA, v Maďarsku převyšovaly příjmy vysokoškoláků příjmy středoškoláků víc než dvojnásobně. Slovensko nebylo v této statistice zahrnuto.     

Není naprosto pochyb, že poptávka po vzdělání bude stoupat, a to jak z hlediska kvantity, tak z hlediska kvality, což vyvolává otázku financování, uvádí dále OECD. Podle ní bude třeba více mobilizovat veřejné i soukromé zdroje. Samy peníze ale věc nevyřeší, bude nutné usilovat o to, aby investice do vzdělání byly podstatně efektivnější než teď. Organizace nedává žádný recept. Konstatuje pouze různý přístup různých zemí. Severské státy dávají přednost masivním veřejným investicím, Austrálie, Jižní Korea, Japonsko, Nový Zéland a Británie přenesly část nákladů na studenty.     

V roce 2004 činily výdaje zemí OECD na žáka a studenta od základní po vysokou školu v průměru 7572 dolary (asi 160.000 korun). V České republice to podle studie bylo 4484 a na Slovensku 3058 dolarů. Česká republika tak byla mezi zeměmi OECD někde na začátku poslední třetiny. Největší výdaje byly v USA - 12.092 dolary, nejmenší v Turecku - 1527 dolarů. V témže roce šlo v zemích OECD na vzdělání v průměru 5,8 procenta hodnoty hrubého domácího produktu. V České republice to bylo 4,9 a na Slovensku 4,8 procenta, zatímco na Islandu, který byl v čele, to bylo osm procent a v Turecku na chvostu tabulky 4,1 procenta.     

Pavel Zavadil ank