OECD zdůraznila význam rozvoj vysokého školství pro zaměstnanost ****************************************************************************************** * OECD zdůraznila význam rozvoj vysokého školství pro zaměstnanost ****************************************************************************************** Paříž 18. září (zpravodaj ČTK) - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dn význam rozvoje vysokoškolského vzdělání pro zaměstnanost, a to i těch, kdo vysokou školu n V rozsáhlé studii uvedla, že rozvoj vysokoškolského vzdělání neohrožuje vyhlídky zaměstnan kvalifikovaných, ale nepochybně je zlepšuje a že obavy z vytlačení méně kvalifikovaných z důsledku tohoto rozvoje nejsou oprávněné.      Ve studii se píše, že v zemích, kde se vysoké školství rozvíjelo nejrychleji, se v letech nezaměstnanost více snížila nebo aspoň se zvyšovala pomaleji než v zemích, kde byl rozvoj pomalejší. Česká republika je spolu se Slovenskem a Německem uváděna jako příklad zemí tét v uvedeném období se tam podle OECD citelně zvýšila nezaměstnanost nekvalifikovaných.      Materiál konstatuje, že střední škola dnes představuje pro úspěšný vstup do života minimum školou se vyhlídky uplatnění značně zvyšují. V zemích OECD mělo v roce 2005 v průměru zamě 56 procent absolventů základní školy, 75 procent středoškoláků, ale 84 procenta vysokoškol republiky to bylo ve stejných kategoriích 41, 75 a 86 procent, na Slovensku 22, 71 a 84 pr tom byli ve všech třech kategoriích Islanďané, z nichž mělo práci 82 procent absolventů zá procent středoškoláků a 92 procent vysokoškoláků.      OECD dále poukazuje na platové výhody plynoucí z absolvování vysoké školy. Ve většině člen organizace jsou příjmy absolventů vysokých škol nejméně o 25 procent vyšší než příjmy stře České republice to bylo předloni o víc než 80 procent, podobně jako třeba v USA, v Maďarsk příjmy vysokoškoláků příjmy středoškoláků víc než dvojnásobně. Slovensko nebylo v této sta zahrnuto.      Není naprosto pochyb, že poptávka po vzdělání bude stoupat, a to jak z hlediska kvantity, kvality, což vyvolává otázku financování, uvádí dále OECD. Podle ní bude třeba více mobili i soukromé zdroje. Samy peníze ale věc nevyřeší, bude nutné usilovat o to, aby investice d podstatně efektivnější než teď. Organizace nedává žádný recept. Konstatuje pouze různý pří zemí. Severské státy dávají přednost masivním veřejným investicím, Austrálie, Jižní Korea, Zéland a Británie přenesly část nákladů na studenty.      V roce 2004 činily výdaje zemí OECD na žáka a studenta od základní po vysokou školu v prům dolary (asi 160.000 korun). V České republice to podle studie bylo 4484 a na Slovensku 305 republika tak byla mezi zeměmi OECD někde na začátku poslední třetiny. Největší výdaje byl dolary, nejmenší v Turecku - 1527 dolarů. V témže roce šlo v zemích OECD na vzdělání v prů hodnoty hrubého domácího produktu. V České republice to bylo 4,9 a na Slovensku 4,8 procen Islandu, který byl v čele, to bylo osm procent a v Turecku na chvostu tabulky 4,1 procenta Pavel Zavadil ank