V Česku má diplom stále o polovinu méně lidí než v zemích OECD

Praha 18. září (ČTK) - Populace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v Česku mírně vzrostla, stále je však mezi Čechy o polovinu méně lidí s diplomem, než činí průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco vysokou školu průměrně absolvuje každý čtvrtý obyvatel OECD, v Česku tvoří podíl vysokoškoláků v populaci 13 procent. ČR dává do vysokých škol míň peněz, ještě méně investuje do služeb a výzkumu na školách. Vyplynulo to ze srovnání ukazatelů vzdělanosti, které dnes publikoval Ústav pro informace ve vzdělávání.     

Průměr ročních výdajů na jednoho vysokoškoláka činí v OECD víc než 14.000 amerických dolarů, v Česku to je 6752 dolarů, tedy méně než polovina. V částce jsou ale započteny i náklady na služby a výzkum. Pokud se tyto náklady odečtou, stojí jeden vysokošlolák OECD 7664 dolarů, rok studia vysokoškoláka v Česku pak 5490 dolarů, řekla na tiskové konferenci na ministerstvu školství analytička ústavu Michaela Kleňhová.     

Poznamenala, že Česko na druhou stranu vede v počtu lidí s vyšším středoškolským vzděláním. Střední školu či učiliště absolvovalo 90 procent populace, což je o 22 procent víc, než činí průměr OECD. Statistiky ale podle Kleňhové neposkytují dokonalé srovnání, čísla z jednotlivých zemí se totiž mohou lišit. Některé státy například jako vysokoškoláky vykazují zdravotní sestry, míru terciálně vzdělaných obyvatel určují podle pracovní pozice.     

Analýza podle ministryně školství Dany Kuchtové (SZ) ukázala, že by stát měl usilovat o co nejvíce vysokoškoláků. "Prokázala, že vysokoškoláci neubírají pracovní příležitosti méně vzdělaným, naopak více vysokoškoláků znamená nižší nezaměstnanost, protože vysokoškolsky vzdělaní lidé vytvářejí nová pracovní místa," konstatovala. Ministerstvo se proto rozvojem vysokoškolského vzdělávání v současnosti zabývá a chce školy mimo jiné více otevřít poptávce po vzdělávání. Přibýt by měli hlavně absolventi bakalářských programů, které mají školy připravit na praxi.     

V každoročním srovnání, které bylo dnes publikováno také v Paříži, se píše, že v zemích, kde se vysoké školství rozvíjelo nejrychleji, se v letech 1995 až 2004 nezaměstnanost více snížila nebo aspoň se zvyšovala pomaleji než v zemích, kde byl rozvoj vysokého školství pomalejší. Česká republika je spolu se Slovenskem a Německem uváděna jako příklad zemí této druhé skupiny - v uvedeném období se tam podle OECD citelně zvýšila nezaměstnanost nekvalifikovaných.     

I loni ze zprávy vyplynulo, že v České republice je stále nízký počet vysokoškoláků. Diplomem se podle loňských statistik mohl pochlubit pouze každý osmý obyvatel, zatímco průměrný podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí činil v zemích OECD 25 procent. V Česku celkové výdaje na vysokoškolské studium vzrostly za posledních deset let o 45 procent, mezi roky 1995 a 2004 se ale počet studentů na vysokých školách více než zdvojnásobil. Výdaje na jednoho studenta tak podle studie klesly o třetinu. Obecně na terciární vzdělávání dávají země OECD 1,4 procenta hrubého národního produktu, Češi do vysokých škol investují 1,1 procenta.     

pap rem rot