V Česku má diplom stále o polovinu méně lidí než v zemích OECD ****************************************************************************************** * V Česku má diplom stále o polovinu méně lidí než v zemích OECD ****************************************************************************************** Praha 18. září (ČTK) - Populace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v Česku mírně vzrostla, mezi Čechy o polovinu méně lidí s diplomem, než činí průměr zemí Organizace pro hospodářsk rozvoj (OECD). Zatímco vysokou školu průměrně absolvuje každý čtvrtý obyvatel OECD, v Česk vysokoškoláků v populaci 13 procent. ČR dává do vysokých škol míň peněz, ještě méně invest a výzkumu na školách. Vyplynulo to ze srovnání ukazatelů vzdělanosti, které dnes publikova informace ve vzdělávání.      Průměr ročních výdajů na jednoho vysokoškoláka činí v OECD víc než 14.000 amerických dolar 6752 dolarů, tedy méně než polovina. V částce jsou ale započteny i náklady na služby a výz tyto náklady odečtou, stojí jeden vysokošlolák OECD 7664 dolarů, rok studia vysokoškoláka dolarů, řekla na tiskové konferenci na ministerstvu školství analytička ústavu Michaela Kl Poznamenala, že Česko na druhou stranu vede v počtu lidí s vyšším středoškolským vzděláním či učiliště absolvovalo 90 procent populace, což je o 22 procent víc, než činí průměr OECD podle Kleňhové neposkytují dokonalé srovnání, čísla z jednotlivých zemí se totiž mohou liš například jako vysokoškoláky vykazují zdravotní sestry, míru terciálně vzdělaných obyvatel pracovní pozice.      Analýza podle ministryně školství Dany Kuchtové (SZ) ukázala, že by stát měl usilovat o co vysokoškoláků. "Prokázala, že vysokoškoláci neubírají pracovní příležitosti méně vzdělaným vysokoškoláků znamená nižší nezaměstnanost, protože vysokoškolsky vzdělaní lidé vytvářejí místa," konstatovala. Ministerstvo se proto rozvojem vysokoškolského vzdělávání v současno chce školy mimo jiné více otevřít poptávce po vzdělávání. Přibýt by měli hlavně absolventi programů, které mají školy připravit na praxi.      V každoročním srovnání, které bylo dnes publikováno také v Paříži, se píše, že v zemích, k školství rozvíjelo nejrychleji, se v letech 1995 až 2004 nezaměstnanost více snížila nebo zvyšovala pomaleji než v zemích, kde byl rozvoj vysokého školství pomalejší. Česká republi Slovenskem a Německem uváděna jako příklad zemí této druhé skupiny - v uvedeném období se citelně zvýšila nezaměstnanost nekvalifikovaných.      I loni ze zprávy vyplynulo, že v České republice je stále nízký počet vysokoškoláků. Diplo loňských statistik mohl pochlubit pouze každý osmý obyvatel, zatímco průměrný podíl vysoko vzdělaných lidí činil v zemích OECD 25 procent. V Česku celkové výdaje na vysokoškolské st za posledních deset let o 45 procent, mezi roky 1995 a 2004 se ale počet studentů na vysok více než zdvojnásobil. Výdaje na jednoho studenta tak podle studie klesly o třetinu. Obecn vzdělávání dávají země OECD 1,4 procenta hrubého národního produktu, Češi do vysokých škol procenta.      pap rem rot