Čeká nemocnice slučování nebo zánik?

Na ministerstvu zdravotnictví rozhodují o budoucnosti nemocnic v Praze. Uvažuje se o slučování i rušení některých z nich

Praha - Vybudovat metropolitní nemocnici, sloučit Thomayerovu nemocnici s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM) nebo dokonce přestěhovat fakultní nemocnici z Karlova náměstí.

Zdá se, že pražské zdravotnictví čekají velké změny. Ministerský tým připravuje novou koncepci a jeden z jeho členů, poslanec ODS Boris Šťastný, právě takové zásahy navrhuje. Mezi analytiky pražského zdravotnictví patří mezi ty radikálnější.

Některé změny jsou sice podle něj jen úvahami, některé však už dnes mají jasné obrysy. Třeba hned ta první - o vybudování metropolitní nemocnice z Fakultní nemocnice Bulovka by se mohlo rozhodnout do konce příštího roku. Nemocnice by měla podle plánů pražského magistrátu poskytovat běžnou zdravotní péči všem Pražanům.

„Nejdříve však musíme zmapovat její současnou situaci,“ upozorňuje radní pro oblast zdravotnictví Milan Pešák.

Důvodem, proč se pražský magistrát rozhodl fakultní nemocnici „adoptovat“, je plán ministerstva zdravotnictví na vytvoření sítě univerzitních nemocnic. Ten by měl začít fungovat od ledna 2009. „Ministerstvo prohlašuje, že bude podporovat takzvané univerzitní nemocnice, které budou poskytovat specializovanou zdravotní péči. Protože je však zjevné, že Fakultní nemocnice Bulovka tímto typem nebude, dali jsme její přeměnu do svého programového prohlášení,“ dodává Pešák.

Pro pacienty by výměna majitele neměla znamenat žádné výrazné změny. „Byli by ošetřeni stejně jako dnes,“ ubezpečuje je ředitel nemocnice Petr Sláma. V nemocnici by také beze změn zůstaly obory, v nichž toto zařízení vyniká.

„Například na onkologii máme nejmodernější zařízení z celé České republiky,“ upozorňuje Sláma.

Jedinou výraznější změnou, na kterou by se musela Bulovka připravit, by bylo rozšíření její spádové oblasti. Ta dnes zahrnuje nejen část Prahy 8, ale i Prahu 7, Prahu 9 a okres Praha-východ.

„V případě, že by se stala metropolitní nemocnicí, tak by samozřejmě sloužila celé Praze,“ podotýká Pešák. Podle ředitele nemocnice Petra Slámy by Bulovka takovou změnu bez problémů zvládla.

Dalším z důvodů, proč chce pražský magistrát nemocnici na Bulovce převzít, je ten, že vlastní většinu pozemků v jejím areálu. „Je to v podstatě jediná nemocnice, kde se majetkově střetává město se státem,“ vysvětlil již dříve radní Pešák.

Přestože se ministerstvo zdravotnictví, které musí převod nemocnice na město schválit, této myšlence nebrání, zatím o ní oficiálně nejedná. „Žádnou oficiální žádost o převod nemocnice na město Prahu jsme zatím nedostali,“ říká mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.

Nejistou budoucnost má Thomayerova nemocnice. Ta, stejně jako Bulovka, chybí ve výčtu nemocnic, s nimiž se podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka v chystaném žebříčku univerzitních nemocnic počítá.

Podle poslance Borise Šťastného je možné, že by se tato nemocnice spojila s IKEM. „Osobně tuto myšlenku podporuji a budu ji prosazovat,“ říká Šťastný.

V Praze je nyní pět fakultních nemocnic. Podle připravovaného zákona by do budoucna měly vzniknout pouze čtyři nemocnice univerzitního typu, které budou poskytovat vysoce specializovanou péči. Jedná se o vinohradskou nemocnici, nemocnici na Karlově náměstí, Motol a IKEM.

A pokud se prosadí radikálnější postoj, budou pro výuku mediků sloužit dokonce jen tři pracoviště. V tom případě by to znamenalo konec nemocnice na Karlově náměstí. Zastáncem tak radikálního řezu je Boris Šťastný.

Samo ministerstvo už si vyzkoušelo, jaké to je „pouštět žilou“ zdravotnictví ve velkém městě. V Brně chce zrušit místní úrazovou nemocnici a její pracoviště přesunout jinam. Kromě toho, že Brňané okamžitě začali protestovat, si teď personál skomírající nemocnice nemůže stěžovat na nedostatek práce. Řada jejich kolegů totiž na nic nečekala a dala výpověď.