Čeští vysokoškoláci patří k nejskromnějším v Evropě ****************************************************************************************** * Čeští vysokoškoláci patří k nejskromnějším v Evropě ****************************************************************************************** V prvním zaměstnání jsou ochotni pracovat za 27 tisíc měsíčně Nízký plat a ochota týdně hodně pracovat, tak vypadá český vysokoškolák končící studia. Vy celoevropského průzkumu studentů ekonomických a technických fakult v letošním roce. Při nástupu do prvního zaměstnání by si průměrný český vysokoškolák oboru ekonomie a manag představoval roční plat ve výši 11 641 eur (asi 326 tis. Kč, což je měsíčně 27 000 Kč), za ochotný pracovat 44 hodin týdně. Jeho vrstevník počítačový specialista, inženýr nebo fyzik by chtěl trochu více peněz - 12 342 tis. Kč, což je měsíčně zhruba 28,8 tis. Kč), týdně by pracoval o něco méně, 43,9 hodi Za méně jen Maďaři Češi se svými nároky patří v Evropě k nejskromnějším. Méně peněz chtěli už jen maďarští vy ekonomové - v průměru 8892 eura (téměř 250 tis. Kč) ročně, jsou pak ochotní pracovat 42,6 Jejich kolegové technici si za srovnatelnou pracovní dobu představují roční plat 9100 eur tisíc). Nejvíc chtějí Dánové Evropští studenti ekonomie jsou v průměru ochotní pracovat 43,4 hodiny týdně za roční plat (téměř 780 tis. Kč). Jejich kolegové technici by pracovali nejraději v průměru týdně 42,4 hodiny za mzdu 29 400 tis. Kč) ročně. Nejnáročnější jsou v Dánsku, Norsku, Německu a ve Švýcarsku. Tam by chtěli ročně mzdu v pr přesahující výrazně 40 tisíc eur (přes 1,1 mil. Kč). Žebříčku kralují Dánové, kde si ekono první roční plat v průměru 45 947 eur (téměř 1,3 mil. Kč). Dánští studenti technik pak sní (asi téměř 1,28 mil. Kč). Jako největší dříči se ukázali němečtí ekonomové. V práci jsou ochotni týdně zůstat 47,9 h zvítězili Rakušané se 45,2 hod. týdně. Nejméně času naopak hodlají věnovat prvnímu zaměstn ekonomové - 40,6 hodiny týdně, u techniků jsou to Finové - 40,2 hodiny týdně. V barometru odpovídalo elektronickou formou kolem 40 tisíc studentů z více než 800 univerz Připravila jej berlínská společnost Trendence Institute. Zaměřila se na vysokoškoláky v po ročnících studia, kteří si budou hledat brzy práci. V Česku výzkum proběhl mimo jiné na Vysokém učení technickém v Brně, Matematicko-fyzikální Univerzity Karlovy, Fakultě informatiky a managementu na Univerzitě Hradec Králové, na Ins Ekonomických studií UK nebo na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tabulka Vysokoškoláci ekonomové Země                roční plat pracovní hodiny                    v eurech       týdně Dánsko               45 947         44,1 Norsko               43 841         46,3 Švýcarsko            42 801         46,9 Německo              40 999         47,9 Velká Británie       34 813         43,3 Francie              33 021         45,5 Finsko               31 160         41,8 Švédsko              30 962         45,6 Irsko                30 911         42,3 Nizozemsko           27 948         40,7 Belgie               26 669         40,7 Portugalsko          22 660         43 Itálie               22 655         42,1 Španělsko            21 024         40,6 Polsko               13 348         41,7 Česko                11 641         44 Maďarsko              8 892         42,6 PRŮMĚR              27 855          43,4 Zdroj: Evropského studentského barometru 2007         Vysokoškoláci technici Země                roční plat pracovní hodiny                    v eurech        týdně Dánsko               45 600         41,7 Švýcarsko            43 800         44,5 Německo              42 000         44 Norsko               39 500         41,7 Rakousko             36 000         45,2 Velká Británie       35 000         41,5 Francie              33 200         43,6 Švédsko              32 500         43,7 Finsko               31 900         40,2 Irsko                31 000         41,2 Belgie               29 300         41,7 Nizozemsko           28 700         41 Španělsko            22 200         40,8 Portugalsko          21 900         41,7 Itálie               21 700         41,5 Polsko               14 100         41,7 Česko                12 200         43,9 Maďarsko              9 100         42,8 PRŮMĚR               29 400         42,4