V Evropě se počet vysokoškoláků na učitele liší až třikrát

Brusel 10. září (zpravodaj ČTK) - Až třikrát se mohou mezi evropskými zeměmi lišit počty akademických pracovníků připadajících na jednoho vysokoškoláka. Výrazně se liší množství financí od státu do vysokých škol, přičemž Česko se řadí pod průměr. Vyplývá to ze zprávy organizace Eurydice a evropského statistického úřadu Eurostat. Na Slovensku bylo v letech 2003 až 2004 na učitele v průměru asi jedenáct a ve Švédsku devět studentů, v Řecku to přitom bylo 28. Průměr v EU se pak odhaduje na 16 žáků na učitele, přičemž v ČR to je asi 18. Podle zprávy (vychází z údajů za rok 2003) se ČR s Itálií, Maltou či Rumunskem řadí mezi země, které na terciární vzdělávání vydávaly méně než dvě procenta celkových veřejných výdajů. Například v Dánsku to bylo 4,49 a v Norsku dokonce 4,79 procenta. Na Slovensku do této oblasti mířilo 2,17 procenta výdajů a celkový průměr v EU27 činil 2,58 procenta. Na příští rok mají české vysoké školy na vzdělávací činnost přislíbeno 20,3 miliardy korun, což je stejně jako letos. Rektoři tvrdí, že podle současného návrhu rozpočtu ale nebudou školy schopné zaplatit přírůstek studentů, kterých by mělo ve školách přibýt asi 15.000. Chybět jim bude zhruba miliarda. Hrozilo přitom, že vysoké školy mohly přijít ještě o jednu miliardu, pokud by se tak stalo, putovalo by do nich v příštím roce asi 0,8 procenta HDP. Náklady jsou obecně spíše menší v zemích, kde je množství žáků na učitele nejvyšší a naopak. Velkou roli zde ale hraje i výše platů profesorů, takže některé země dávají na studenta více než jiné, i když počet žáků na učitele je stejný, tvrdí zpráva. Roční výdaje na studenta ve vysokoškolských vzdělávacích institucích v ČR byly 5982 SKS (standard kupní síly), přičemž průměr v EU 27 byl 7898 SKS a na Slovensku 4064 SKS. SKS je jednotka využívaná při mezistátních srovnáváních, neboť eliminuje rozdíly cenových hladin mezi zeměmi (za SKS lze ve všech státech nakoupit stejný objem zboží či služeb). Přístup k vysokoškolskému studiu lze pak podle dokumentu považovat za bezplatný ve 12 evropských zemích, mimo jiné v ČR. Ve 14 evropských zemích naopak studenti musí platit určité školné, přičemž částku si školy mohou většinou určovat samy, i když v rámci určitých limitů. Zpráva současně upozorňuje, že řada zemí, mezi nimi i ČR, projevuje vůli omezit délku studia zvýšením poplatků pro ty studenty, kteří školu navštěvují déle, než je obvyklé pro daný program. Většina vysokoškolských studentů v EU - přibližně 70 procent - navštěvuje veřejné školy. V EU je podle zprávy i několik zemí, kde prakticky neexistuje nezávislý soukromý sektor v této v oblasti školství - například Kypr, Polsko, Portugalsko a Rumunsko.

Tomáš Pirkl sd