Pacienti s únavou: Nejsme blázni ****************************************************************************************** * Pacienti s únavou: Nejsme blázni ****************************************************************************************** Praha - Přišlo to ze dne na den. Tehdy dvacetiletá Vendula z Prahy se před třemi lety prob mnohem unavenější, než když šla spát. „Začalo to jako chřipka nebo únava po flámu. Ale nep roce,“ vzpomíná Vendula. Absolvovala kolečko po lékařích a řadu vyšetření. Výsledek? Nikdo studentce nedokázal říct Cítila se tak mizerně, že nebyla schopná vůbec chodit do školy a musela přerušit studium. „Pořád jsem měla zvýšenou teplotu a hubla jsem, protože jídlo se mi protivilo,“ popisuje V pocit pro ni byl, že ji po čase lékaři označili za simulantku. „A posílali mě k psychologo ponižovalo a začínala jsem o sobě pochybovat,“ říká. Na internetu si pak sama našla stránk únavovém syndromu. Příznaky seděly. Osm let s únavou Sdružení pacientů s touto záhadnou nemocí se nyní snaží sesbírat co nejvíc podpisů pod pet stěžují, že se lékaři neumějí k nemocným s únavovým syndromem chovat. A místo aby je léčil psychiatrům. Nemoc neberou vážně ani úřady. To je i případ iniciátorky podpisové akce Lenky Králové ze Šumperska. Na rozdíl od student jí ani po osmi letech nepodařilo z ošemetné nemoci dostat. „Chtěla bych přiznat invalidní nejsem schopná kvůli únavě pracovat, ale místo toho ze mě sociálka chce udělat blázna. Na přitom nepatřím,“ tvrdí Lenka Králová. Petici chtějí pacienti předat ministryni pro lidská práva Džamile Stehlíkové. Ta sice jeji uznává, ale není si jistá, že může v něčem pomoci. „Je to velký novodobý problém a já sama jsem se s mnoha pacienty s chronickým únavovým syn Mnohým z nich jsem dokázala pomoct,“ říká ministryně, shodou okolností původním povoláním politický problém to však nevidím.“ Zdůrazňuje však, že podpisovou akci vnímá jako důležit diskusi o nemoci, kterou část lékařů uznává a druhá část vehementně odmítá. Například pražský imunolog Martin Nouza tvrdí, že lidí trpících chronickou únavou k němu p za měsíc. „Ta nemoc nemá jasný nástroj, jak ji diagnostikovat - nejde určit pomocí výtěru rentgenu, protože jde o soubor příznaků,“ vysvětluje Nouza přístup některých kolegů. Únava není nemoc Přitom je podle něj důležité, aby lékař dal pacientovi najevo, že se na něj dívá jako na n simulanta. „Zacházím s chronickým únavovým syndromem jako s pracovní diagnózou, protože ún příčin, které bychom mohli opomenout, kdybychom se spokojili jen s konstatováním, že jde o říká imunolog Nouza. Naopak Ivan Šterzl z Ústavu imunologie a mikrobiologie při 1. lékařské fakultě Karlovy uni nesouhlasí s tím, že chronický únavový syndrom existuje. „Každý má právo na chronický poci životu patří. Ale vždycky se za tím skrývá něco víc,“ myslí si lékař.