Rektoři požádají Kuchtovou, aby hledala peníze pro vysoké školy

Praha 6. září (ČTK) - Rektoři požádají ministryni školství Danu Kuchtovou (SZ), aby v rozpočtu resortu hledala další prostředky pro financování vysokých škol na příští rok, řekl dnes ČTK předseda České konference rektorů Jan Hron. Kuchtová však tvrdí, že jim nebude moci vyhovět.

Vysoké školy nejsou spokojeny s výší prostředků na svou vzdělávací činnost na rok 2008. Rektoři tvrdí, že podle současného návrhu rozpočtu nebudou schopné zajistit financování přírůstku studentů, kterých by mělo ve školách přibýt asi 15.000. Školy mají na příští rok podle Hrona na vzdělávací činnost přislíbeno 20,3 miliardy korun, což je stejně jako letos. Původní červnový návrh ministerstva financí přitom počítal s tím, že přijdou o více než miliardu korun, kterou pro letošek dostaly dodatečně. Podle Hrona jim i s touto částkou bude chybět asi 0,9 až 1,1 miliardy.Podle rektorů hrozí navíc vážné nebezpečí, že ČR nebude schopna vyčerpat pro rozvoj infrastruktury výzkumu a vývoje a pro vzdělávání prostředky z evropských fondů. Současný stav přípravy operačních programů Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Výzkum a vývoj pro inovace je podle nich katastrofální. Domnívají se také, že ministerstvo postupovalo nesystémově, když neprojednalo změny v naplňování programů s reprezentací vysokých škol.

O hledání prostředků už rektoři diskutovali v úterý s premiérem Mirkem Topolánkem. "Vedli jsme seriozní diskusi. Premiér nás ujistil, že vzdělávání zůstává vládní prioritou," řekl Hron. Dohodli se, že Topolánek bude hledat finance na úrovni vlády, Kuchtovou požádají, aby našla nějaké prostředky v rozpočtu školství. "Já už žádné rezervy v rozpočtu nemám," řekla však ministryně ČTK. Další prostředky budou hledat i samotné vysoké školy. Hron si myslí, že to nebude jednoduché, protože v jejich hospodaření se projevuje mimo jiné zdražování energií a inflace. Hron také upozornil na to, že zatímco v regionálním školství mají růst v příštím roce platy o 1,5 procenta, vysoké školy si pro své pracovníky tento nárůst nenárokují. 

Přitom podle něj stále stoupá jejich výkonnost. V roce 1990 připadalo na jednoho vysokoškolského učitele deset studentů, v roce 2000 jich už bylo asi 14 a v současnosti je jich přes 18. Rektoři stále upozorňují na to, že by měly být rozpočty škol plánovány na delší dobu, ideálně na dobu studijních programů. V současnosti se podle Hrona stává, že splní společenskou objednávku, naberou nové studenty a přitom ještě nevědí, kolik peněz na příští rok dostanou. Vysoké školy jsou podle Hrona dlouhodobě podfinancované. Jde do nich asi 0,6 procenta HDP, zatímco v některých evropských zemích je to až 1,3 procenta, uvedl Hron. Této úrovně by chtěli rektoři také dosáhnout.

Podle Hrona by situaci ulehčilo zavedení školného, o kterém se diskutuje. Byl by to však prý stále jen "podpůrný" prostředek financování škol. Větší ekonomickou samostatnost by školám mohla přinést reforma vysokého školství. Podle Hrona jsou v současnosti potřeba legislativní zásahy, které by jim umožnily financování ze soukromých zdrojů, například navazování kontraktů s firmami.

Pavla Palaščáková ptd rot