Rektoři požádají Kuchtovou, aby hledala peníze pro vysoké školy ****************************************************************************************** * Rektoři požádají Kuchtovou, aby hledala peníze pro vysoké školy ****************************************************************************************** Praha 6. září (ČTK) - Rektoři požádají ministryni školství Danu Kuchtovou (SZ), aby v rozp hledala další prostředky pro financování vysokých škol na příští rok, řekl dnes ČTK předse konference rektorů Jan Hron. Kuchtová však tvrdí, že jim nebude moci vyhovět. Vysoké školy nejsou spokojeny s výší prostředků na svou vzdělávací činnost na rok 2008. Re že podle současného návrhu rozpočtu nebudou schopné zajistit financování přírůstku student mělo ve školách přibýt asi 15.000. Školy mají na příští rok podle Hrona na vzdělávací činn 20,3 miliardy korun, což je stejně jako letos. Původní červnový návrh ministerstva financí s tím, že přijdou o více než miliardu korun, kterou pro letošek dostaly dodatečně. Podle H touto částkou bude chybět asi 0,9 až 1,1 miliardy.Podle rektorů hrozí navíc vážné nebezpeč schopna vyčerpat pro rozvoj infrastruktury výzkumu a vývoje a pro vzdělávání prostředky z Současný stav přípravy operačních programů Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Výzkum a v je podle nich katastrofální. Domnívají se také, že ministerstvo postupovalo nesystémově, k změny v naplňování programů s reprezentací vysokých škol. O hledání prostředků už rektoři diskutovali v úterý s premiérem Mirkem Topolánkem. "Vedli diskusi. Premiér nás ujistil, že vzdělávání zůstává vládní prioritou," řekl Hron. Dohodli bude hledat finance na úrovni vlády, Kuchtovou požádají, aby našla nějaké prostředky v roz "Já už žádné rezervy v rozpočtu nemám," řekla však ministryně ČTK. Další prostředky budou vysoké školy. Hron si myslí, že to nebude jednoduché, protože v jejich hospodaření se proj zdražování energií a inflace. Hron také upozornil na to, že zatímco v regionálním školství příštím roce platy o 1,5 procenta, vysoké školy si pro své pracovníky tento nárůst nenárok Přitom podle něj stále stoupá jejich výkonnost. V roce 1990 připadalo na jednoho vysokoško deset studentů, v roce 2000 jich už bylo asi 14 a v současnosti je jich přes 18. Rektoři s na to, že by měly být rozpočty škol plánovány na delší dobu, ideálně na dobu studijních pr současnosti se podle Hrona stává, že splní společenskou objednávku, naberou nové studenty nevědí, kolik peněz na příští rok dostanou. Vysoké školy jsou podle Hrona dlouhodobě podfi do nich asi 0,6 procenta HDP, zatímco v některých evropských zemích je to až 1,3 procenta, úrovně by chtěli rektoři také dosáhnout. Podle Hrona by situaci ulehčilo zavedení školného, o kterém se diskutuje. Byl by to však p "podpůrný" prostředek financování škol. Větší ekonomickou samostatnost by školám mohla při vysokého školství. Podle Hrona jsou v současnosti potřeba legislativní zásahy, které by ji financování ze soukromých zdrojů, například navazování kontraktů s firmami. Pavla Palaščáková ptd rot