Pražská VŠE zavádí program pro elitní studenty

Nechceme být pouze továrna na tituly, říkají zástupci českých vysokých škol. Na univerzity letos nastoupí rekordní počet nových studentů - sto tisíc. Jejich množství se zvyšuje každoročně.

Vysoké školy se ale obávají, že to vede ke snížení kvality výuky a také k velkým rozdílům mezi absolventy. Pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE) proto například rozjíždí program pro nejlepší studenty.

„V poslední době se velmi rozevírají nůžky mezi absolventy. Není prostě inženýr jako inženýr,“ říká proděkan Podnikohospodářské fakulty VŠE Ivan Nový. Výuka podle něj často probíhá podle principu „nejslabšího článku“. Kantor musí zvolit takové tempo, aby mu stačili i ti nejhorší ve skupině.

Tato praxe podle Nového znevýhodňuje především nejlepší studenty. Zaměstnavatelé se totiž příliš nezajímají o to, jak si posluchač během studia vedl.

VŠE proto od října zavádí projekt, který má univerzitu profilovat jako školu nabízející prestižní vzdělání. Zaměřen je na nejnadanější studenty. Bude nad rámec běžného studia a potrvá čtyři semestry. Studenti za účast v kurzu zaplatí deset tisíc korun.

Náplní programu budou exkurze, semináře a přednášky, které povedou i lidé z praxe. Část výuky bude probíhat v cizím jazyce. Přednášena bude i látka, která se v běžných studijních programech nevyučuje. Má jít třeba o reálie asijských zemí, které jsou v poslední době v hledáčku českých investorů. Do projektu se zatím zapojí asi procento nejnadanějších studentů VŠE.

Vymýšlení podobných „elitních“ programů“ je podle Nového cesta, jak potlačit masovost výuky, která se kvůli zvyšujícímu se počtu nových studentů nyní objevuje. Každá škola by si podle něj měla najít způsob, jak se odlišit od jiných univerzit a vysokých škol, které nabízejí stejný typ vzdělání.

Programy pro nadané studenty navíc podle Nového fungují: „Podobný program zavedla nedávno ekonomická fakulta univerzity v německém Řezně. V žebříčku hodnotícím vysoké školy pak poskočila o 15 příček,“ uvedl Nový.

S tím, že zvyšování počtu nových studentů může vést ke snížení kvality, souhlasí i děkan filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík.

V některých oborech, které fakulta vyučuje, se počet nově přijímaných studentů zvedl až o sto procent. Je to důsledek štědré vládní dotační politiky, která má zajistit, aby v Česku žilo více lidí s diplomem.

„Mám zcela konkrétní poznatky od pedagogů o tom, že rozdíly ve schopnostech jednotlivých studentů jsou velmi výrazné. To, že kvůli tomu klesá úroveň výuky, to není nebezpečí, ale přímo realita,“ řekl Stehlík.

Podle děkana by českému vysokému školství prospěla jiná struktura. Vzniknout by podle něj měly vysoké školy, které budou nabízet pouze prakticky zaměřené bakalářské studium. To by bylo zjednodušeně řečeno „pro všechny“. Na magisterský nebo doktorandský stupeň by podle Stehlíka dosáhli jen ti nejlepší.

Ministerstvo školství se touto myšlenkou nyní zabývá. Podle Josefa Beneše z vedení odboru vysokých škol by však nevznikaly ani tak nové školy, „výrobna bakalářů“ by se ale zřídila pod hlavičkou některé ze stávajících univerzit. „Nyní tuto myšlenku analyzujeme, připravujeme totiž Bílou knihu o vysokém školství. Závěry představíme v létě příštího roku,“ vysvětlil Beneš.

Stesky vysokých škol o tom, že příliš mnoho studentů povede ke snížení úrovně absolventů, však Beneš mírní: „„Myslím, že úroveň absolventů stejných oborů na různých vysokých školách je srovnatelná. I když vím, že to školy nerady uslyší,“ řekl Beneš.