Vědci mají strach ze snižování vzdělanosti, důvodů je více ****************************************************************************************** * Vědci mají strach ze snižování vzdělanosti, důvodů je více ****************************************************************************************** Praha 25. září (ČTK) - Mnoho vysokoškolských pedagogů a vědců se připojilo k výzvě, která poklesem úrovně vzdělanosti. Podle ní se v řadě škol stále snižují požadavky na znalosti a Osobnosti, které svůj podpis připojily, mají obavu zejména ze špatného směřování nebo výkl reformy. Někteří však ze současného stavu viní také nedostatek financí nebo povrchnost méd textu, který sestavil Jindřich Bečvář z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity a se podepsala asi stovka osobností, se uvádí, že dnešní absolventi škol mají podstatně horš rozhled než generace jejich rodičů. "Výrazně poklesla chuť pochopit přírodovědné i společe vyznat se v historii, literatuře a výtvarném umění," píše mimo jiné Bečvář. Náměstek minis Jindřich Kitzberger ČTK k výzvě sdělil, že nechápe, o jaké údaje a fakta se generalizující poklesu vzdělanosti opírají.     Podle pedagoga Petra Kukala, který provozuje na tradiční zaměřený web www.stolzova.cz [ URL "http://www.stolzova.cz"] , kde se text objevil, se sit od 90. let minulého století, kdy do školství pronikly alternativní směry. Řekl, že tak nas obsahu učiva, vše se začalo podřizovat metodám výuky a formě. Reforma, která má žákům pomá si praktické životní dovednosti, naučit se komunikovat a řešit problémy a zavedla do škol vlastních vzdělávacích programů, je podle něj určitou "úlitbou" těmto tlakům.     "Vše se směřuje k tomu, že každá škola si bude učit, co bude chtít," myslí si Kukal. Podle něj se učí v mediální výchově, kterou školy musely do vzdělávacího programu zařadit, pochopit jád nezjistí, jestli sdělení lže, protože nemají potřebné znalosti o světě.     Náměstek uvedl žádném případě neznamená, že učivo nebude mít nadále obsah, klíčové dovednosti se nedají b Dodal, že mezinárodní srovnávání ukazují, že čeští žáci toho sice relativně dost vědí, ale to umějí použít při řešení problémů. Důležitost základních vědomostí prý nikdo neupírá, al přemýšlet o tom, co je opravdu základní vědomost.     Podle sociologa Iva Možného záleží n reforma pochopena. Podpisem výzvy se prý ohradil proti výkladu, podle kterého by se už žác a měli by projít školou bez úsilí. Podle něj je představa, že se vzdělání může tvořit bez Smyslem reformy prý je vzdělávat žáky tak, aby od počátku chápali souvislosti a smysl prác považuje za problém právě nejasnosti kolem reformy. Myslí si, že se v době příprav dostate o její podstatě a informace se tak nedostaly k veřejnosti.     Politoložka Vladimíra Dvořá že některé reformní kroky jsou správné, rozhodně prý není zastánkyní memorování. Za velký považuje nedostatek peněz na provádění reformních kroků a lepší ohodnocení učitelů. Podle placení učitelé mohli věnovat žákům intenzivněji nejen na základních školách, ale později "Když vidím, že jeden učitel přednáší na čtyřech vysokých školách, tak to nemůže být žádný Nesouhlasí ani s tím, že by se měl dále zvyšovat počet studentů, budoucnost vysokého škols zlepšování kvality.     Podle ředitele Národní knihovny v Praze Vlastimila Ježka se na špa také nepřipravenost lidí vzdělávat se dále i po ukončení studia a média. O celoživotním uč současnosti sice hodně mluví, ale v praxi se mu věnuje málokdo. Nejskeptičtější je ke zlep která se podle něj přizpůsobují poptávce a zůstávají na povrchu problémů. Jako příklad uve stavbě nové Národní knihovny.      Pavla Palaščáková vjk