Přímá volba prezidenta ****************************************************************************************** * Přímá volba prezidenta ****************************************************************************************** Petra KRMELOVÁ, moderátorka -------------------- Přímá volba prezidenta, to je téma, se kterým čeští politici přicházejí téměř pravidelně. nich mohli dozvědět něco konkrétního. Na konferenci v Senátu by zástupci parlamentních str konkrétně by přímá volba prezidenta měla podle jejich představ vypadat. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------- No, a s námi ve studiu je právník Jean - Claude Colliard, bývalý vedoucí kabinetu francouz Francoise Mitteranda a současný člen francouzské Ústavní rady. Dobrý den. A taky politolog sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Just. Vítejte, dobrý den. Petr JUST, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- Dobré ráno. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------- Pane Juste, o přímé volbě prezidenta se skutečně v Česku mluví v pravidelných intervalech. evergreen politické strany. To je zajímavé. S tím tématem přicházejí velmi často, když se prezidenta. Můžeme jim teď věřit, že to s přímou volbou myslejí vážně, že skutečně nejde j politickou hru, že se chtějí domluvit, položit na stůl konkrétní návrhy? Petr JUST, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- Jak už jste říkal, tím, že to vždycky se otevírá těsně před volbou prezidenta, tak ani dne jistotu, že hned po skončení prezidentských voleb po předpokládaném úspěšném zvolení někte ta diskuse nezanikne. Politici ale slibují, že se tomuto tématu budou věnovat dlouhodobě. v koaliční smlouvě, ta stávající vláda si v koaliční smlouvě předsevzala, že zahájí diskus To je takové poměrně vágní ustanovení zahájit diskusi. Oni si můžou diskutovat, ale ještě že mohou dojít k nějakému konkrétnímu výsledku. Ona i ta diskuse může vlastně skončit tím, nebudeme. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------- Pane Colliarde, je i v jiných zemích běžné, že by parlamentní strany přicházely s přímou v v situaci, kdy se jim to jednoduše hodí, kdy třeba nejsou schopny svého kandidáta prosadit parlamentu, anebo se častěji setkáváme, řekněme, se seriózní diskusí podpořenou o názory ú právníků? Jean - Claude COLLIARD, University of Paris -------------------- Víte, v evropských zemích je daleko více prezidentů voleno přímo, než bychom si mohli mysl běžná situace ze statistického hlediska a velice často to buď má, nebo nemá své dopady. Pr ta situace je nějakým způsobem zaběhnutá, může to tak zůstat, ale může také probíhat debat pravomoci prezidenta by měly být nějakým způsobem upraveny, a to je debata, která probíhá například ve Francii. Petra KRMELOVÁ, moderátorka -------------------- Co může v tuto chvíli motivovat jednotlivé parlamentní strany k tomu, aby zvedly ruku pro Petr JUST, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- Tak ta hlavní motivace bývá často uváděna, že si to přejí lidé, ale na druhou stranu si my politické strany díky tomu, že umožní lidem přímou volbu, tak se spíš o hodně připraví a s řadu dalších problémů spojených třeba s tím, že budou se muset zapojit do kampaně, celonár Bude to samozřejmě strany stát více peněz, tyto celonárodní kampaně, bude to daleko větší personální zabezpečení, dobrovolníky, nebo ať už placené lidi v kampani. Takže strany tak proti sobě, pokud budou prosazovat zavedení přímé volby prezidenta, protože, jak říkám, sp více problémů a ubere určitou pravomoc, kterou v současné době politické strany prostředni senátorů mají. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------- Takže představa - prosaďme přímou volbu, když svého kandidáta nemůžeme protlačit horní kom je podle vás krátkozraká, když vezmeme jeden z konkrétních příkladů? Petr JUST, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- Bohužel bych to tak označil v našem prostředí a ta dosavadní diskuse už od roku 1990 se vž spíše tímto směrem. Petra KRMELOVÁ, moderátorka -------------------- Je bezpodmínečně nutné, aby se při zavedení té přímé volby prezidenta současně měnily prav státu? Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------- Právě o té změně pravomocí se v Česku teď hodně mluví. Mluví se jak o zúžení, tak rozšířen prezidenta v souvislosti s přímou volbou. Jean-Claude COLLIARD, University of Paris -------------------- Ano, říci, že to je nezbytné, nad tím se musíme zamyslet. Když zvolíme prezidenta přímou v dáváme více politické energie, silnější politickou energii, takže ty pravomoci, které do u byly formální, budou potom, nabydou daleko více politické dimenze. Takže je to na každém v zvážil, zdali dát tuto dodatečnou sílu, pravomoc prezidentovi, anebo zdali se připravit o kontextu. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------- Dobře. Přímo volený prezident má určitě větší legitimitu, nicméně musí se to bezpodmínečně zvětšení jeho kompetencí? Jean-Claude COLLIARD, University of Paris -------------------- Přímá volba prezidenta je podmínka /nesrozumitelné/, aby měl prezident legitimitu jednat, přímý dopad na politický život. Dále naše volba demokracie závisí na kontrole a vyváženost sil, takže není dobré, aby měl prezident v přímé volbě příliš pravomocí. Je třeba dodržet je to situace, kterou máme ve Francii. Když jsme v roce šedesát dva zavedli tento systém p jsme vlastně nijakým způsobem neupravovali zbytek ústavy. Možná je potřeba se nad tím hlou Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------- Jinými slovy, tím, že je prezident volený přímo ne parlament, ubíráme pravomoci parlamentu kompenzovat tím, že prezident má o to méně pravomocí. Rozumím vám správně? Jean-Claude COLLIARD, University of Paris -------------------- Redukuje to pravomoci parlamentu, redukuje to pravomoci vlády, protože co se týče rozdělen exekutivou, protože vlastně se vám na jednu stranu exekutivu, na druhou stranu v parlament potřeba nalézt tu rovnováhu. A v okamžiku, kdy změníme autoritu, legitimitu jednoho z těch vlastně změníme podmínky této vyváženosti, této rovnováhy, takže je prostě potřeba to veli Petra KRMELOVÁ, moderátorka -------------------- Tím by se ale parlament připravil o poměrně atraktivní kompetenci. Budou podle vás zákonod ochotni zbavit se možnosti rozhodovat o hlavě státu? Petr JUST, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- Já to často přirovnávám k diskusi o imunitě, také k imunitě mezi zákonodárci. Když se jich zda by se měla zúžit, zda by se měla zrušit, zda by se měla omezit, tak vám všichni řeknou ale když dojde na lámání chleba, když dojde na konkrétní hlasování, tak to většinou neproj volby prezidenta se obávám, že to také nebude tak jednoduché, jak se může zdát, byť si mys jenom ta pravděpodobnost je o trošku vyšší než v případě imunity. Ale zatím jsem spíše ske i dosavadní názory politických stran na to, jaká by měla být tedy ta konkrétní forma té vo ODS chce jednokolový systém, pak to trošku zaměnila, že chce, aby do druhého kola postupov dva kandidáti, třeba že by bylo takzvané druhé otevřené kolo, třeba dvanáct a půl procent patnáct procent z prvního kola nahoru. Ty ostatní strany spíše zastávají názor, že by to m dvoukolová volba s uzavřeným druhým kolem, tedy že dva kandidáti by postupovali do druhého je to v případě francouzských prezidentských voleb. Ale ta diskuse ještě bude dlouhá. Poku nebo pokud dnes začne v Senátu a pokud bude opravdu trvat nějakých těch čtyři, pět roků do tak jedině dobře. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------- Takže politolog Petr Just je skeptik. Uvidíme, jak se k přímé volbě skutečně politici post díky, že jste byli hosty Dobrého rána s Českou televizí. Petra KRMELOVÁ, moderátorka -------------------- Pěknou středu, na shledanou. Petr JUST, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- Na shledanou.