Čerpání peněz z fondů Evropské unie ****************************************************************************************** * Čerpání peněz z fondů Evropské unie ****************************************************************************************** Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Začíná pravidelný diskusní pořad Studio STOP, pokud možno ničím nerušený poslech vám přeje Česká republika se ani po více než třech letech od vstupu do Evropské unie nenaučila pořád z příslušných fondů. Svědčí o tom například objem financí, které z Unie do České republiky dorazily. Částka byla údajně třetí nejnižší hned po Kypru a Lotyšsku, alespoň podle jedné druhá zase uvádí, že dokonce druhá nejnižší hned po Lotyšsku. Rovněž pohled do přítomnosti povzbuzující. Do poloviny září nebyl schválen ani jeden operační program, který by čerpání Nejde tak zdaleka pouze o problémy na ministerstvu školství, byť se o nich na veřejnosti m době nejvíce. Problémy jsou podle všeho napříč resorty. Otázkou zůstává, proč je tomu tak. tak složitý, že jeho fungování nelze jen tak pochopit? Podceňují čeští politici a úředníci z unijních fondů? Proč Evropská unie takovéto peníze vyplácí? Odpověď nejenom na tyto otáz nalézt dnešní Studio STOP. Ve studiu vítám Petra Zahradníka, ředitele Kanceláře pro Evrops spořitelny, takže dobrý den. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Dobrý den. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Když budeme hovořit o penězích z Unie, tak naprostý laik má takovou představu, že hodná Un jednotlivým státům nějaké peníze, které těm státům svým způsobem nepatří a které jim dává jsou takové, že si toho ani neváží a že ty peníze nechtějí, je to samozřejmě zjednodušený skutečnosti je to jinak. Nejde o nějaké cizí peníze, protože Evropská unie je financována jak je to tedy přesně? Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Přesně, jak říkáte, ty takzvané strukturální fondy, respektive fondy na strukturální opera financovány v takzvaném rozpočtu Evropské unie a ten rozpočet Evropské unie je samozřejmě respektive vytvářen jednotlivými členskými státy jako jakési členské příspěvky. Kdo jiný b tyto peníze poskytoval, ty poplatky jsou v podstatě dány několika zdroji, první zdroj je v z přidané hodnoty, který každá členská země do evropského rozpočtu poskytuje, potom se tam ekonomická síla, to znamená, bohatší země platí relativně vyšší příspěvky než země chudší. to příspěvky vyplývající například z výběru cla při obchodu s nečlenskými zeměmi Evropské vše se tedy shromáždí v evropském rozpočtu, jehož výše je zhruba řádově sto dvacet, sto dv ročně, a ten má jako národní rozpočty, jako rozpočet třeba České republiky několik kapitol udržitelný rozvoj, jehož součástí jsou ty strukturální operace, je druhá nejvýznamnější ka evropského rozpočtu. V současné době stále nejvýznamnější je zemědělství, druhá je tedy te rozvoj, zhruba za rok, za dva by se to mělo přehodit a právě v rámci tedy evropského rozpo jedna ze subkapitol, která se nazývá fondy na strukturální operace, a to je právě věc, o k která v celé Evropské unii činí na to sedmileté programovací období řádově tři sta padesát nichž necelých sedmadvacet miliard euro přináleží České republice. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Kdybych měl ještě chvíli zůstat u toho financování Evropské unie, tak vy už jste zmínil to na vyspělosti té země, jeden z argumentů odpůrců byl ten, že Česká republika na to bude do do Bruselu bude posílat příliš mnoho peněz a málo odtamtud dostane a nebude mít žádné tako výhody, jak se to tedy ukazuje s odstupem let na těch číslech. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- To určitě tak není, každopádně odevzdáváme do evropské pokladny viditelně méně, než z ní č slovy, ten přínos je určitě kladný a je velmi důležité si identifikovat, co všechno získáv řekněme, členský poplatek je v podstatě jednorázový, činí řádově mezi dvaceti až pětadvace korun na rok pro Českou republiku a získáváme tím za prvé tedy ty strukturální fondy nebo strukturální operace, a to je pouze jedna část. Potom získáváme poměrně objemný balík peně přímé zemědělské dotace, potom získáváme další analogickou věc v oblasti vinné révy, rybol A potom navíc ještě Česká republika má příležitost, stejně jako jakákoliv jiná členská zem i takzvané přímé komunitární dotace, zvýhodněné produkty Evropské investiční banky, a tak záležitosti se centrální nevykazují, nicméně i toto přispívá na tu stránku benefitů nebo p republiku, takže i to minimální saldo z hlediska strukturálních operací je kladné a když k tedy ty dotace zemědělství, rybolovu, vinařům, plus tedy ty přímé komunitární granty, tak saldo ještě výrazným způsobem zvyšuje. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Dá se tedy říci, že v Evropské unii převažuje ten pohled, že je dobré určité peníze sebrat nejvyšší úrovni rozhodnout tedy, na co budou vynaloženy. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Je to tak, existuje několik málo pozitivních případů tohoto scénáře a poměrně dost, řekněm případů tohoto scénáře. Tím jednoznačně pozitivním je irský případ nebo irský příklad, kdy skutečně je objektivně uznáno, že za hospodářským zázrakem Irska, za to, že v době vstupu evropských společenství, na počátku sedmdesátých let tato země byla v podstatě podstatně m vyspělá v relativním vyjádření vůči průměru evropských společenství, než je Česká republik sedmadvaceti, teďko je to suverénně druhá nejbohatší členská země Evropské unie a je proká právě efektivní politika v rámci čerpání a využívání, věcného využívání těchto fondů spole záležitostmi jako daňová politika, jako otevřenost vůči světu, a tak dále, přispěla k tomu pozitivní příklad je možná trošku překvapivý, je to Řecko, Řecko, které dlouhou dobu bylo jakéhosi pasivního lúzra, ale Řecko v současné době právě společně s Irskem a s několika d té staré EU patnáctky roste velmi pozitivním způsobem a říká se nebo ukazuje se, že právě přispěla efektivní politika v oblasti využívání evropských fondů. Řecko mimochodem bylo ze minulém programovacím období z hlediska procent HDP čerpala vůbec nejvíc ze všech členskýc unie. Naopak, řekněme, méně pozitivním příkladem je třeba Portugalsko, které dlouhou dobu za pozitivně vyvíjející se zemi, ale poslední léta tento obrázek velmi výrazným způsobem, pozměnila. Takže odpověď na vaši otázku je taková, že v rámci únosnosti toho, co ten evrop unese, ono je to v percentuálním vyjádření pouze, v uvozovkách, jedna celá nula čtyřicet p procenta hrubého domácího produktu celé Evropské unie. Podíváme-li se na daňovou kvótu v j členských zemí, tak to se pohybuje mezi třiceti až, řekněme, téměř pětapadesáti procenty z přerozdělování, takže ta míra přerozdělování skrze evropský rozpočet je relativně velmi, v této únosné míře za předpokladu, že se bude cílit na účely, které jsou, řekněme, ekonomick potřebné, se domnívám, že to účelné je, protože si dovedu představit zejména regiony, loka míře podnikatele, kterým skutečně v dané chvíli nic jiného nezbývá, než se obrátit na ty e Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A znamená to tedy, že by například Česká republika mohla pomocí těch nejrůznějších fondů E řešit problémy se svým rozpočtem, že by nemusela tolik vynakládat peněz do určitých oblast obrátit na ty fondy a vytáhnout z nich ty miliardy? Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Jedna ze zásad využívání těch strukturálních operací je to, že když něco dostaneme jako dá tomu přistupujeme ne příliš odpovědně. A právě princip spolufinancování doprovází ten proc Evropské unie, minimálně tedy pro ty strukturální operace. A byť zejména pro neziskové pro dotace s ohledem na celkové náklady projektu poměrně velkorysá, obecně se pohybuje na úrov pěti procent pokrytí, tak tu zbývající část musí dodat ten národní subjekt. A je v podstat zda je to nezisková organizace nebo rozpočet kraje, obce či stát. V případě veřejných proj patnáctiprocentní povinná, řekněme, veřejná spoluúčast a samozřejmě i těch patnáct procent pohledu té obce poměrně dost peněz. Jinými slovy, obec by měla samozřejmě na jednu stranu protože pětaosmdesát procent jich pokryje Evropská unie, na druhou stranu i těch patnáct p poměrně dost a záleží na té obci, zda zváží, zda ty peníze vynaloží právě na ten účel, kte Je velmi chybná teorie nebo spíš koncept, který říká, že máme tady nějaké peníze, pojďme j ohledu na to, jaký věcný účel ty peníze přinesou. Myslím si, že právě i ten princip kofina se rozšiřuje čím ziskovější ta podstata nebo povaha toho projektu je, vede k tomu, že priv subjekty velmi pečlivě váží, na jaký účel ty dané prostředky vynaloží. Je to v podstatě, ř modifikovaná forma v současné době poměrně módního termínu partnerství veřejného a soukrom pocit, že právě čerpání nebo vůbec ta technologie čerpání strukturálních fondů je jakousi analogií tohoto partnerství. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Takže ale, zjednodušeně řečeno, podstatné by mělo být, na co jsou ty peníze čerpání a ne, to by mělo být až na druhém místě. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Souhlasím. Právě ty veškeré statistiky nebo drtivá většina statistik, zejména poté různým způsobem vyhodnoceným, vychází z toho, jak země čerpají navíc, jak čerpají v rámci relativ časového úseku, který je navíc nesrovnatelný pro jednotlivé členské země, protože každá z trošku jiný systém financování a málokterá statistika se dívá na to, třeba velmi hodnověrn Evropské komise, Generálního ředitelství pro regionální politiku, která vydává takzvané ko poslední zatím vyšla letos na jaře a ta se pokouší propojit právě objem čerpání právě s tí prospěchem a tím, jak třeba čerpání fondů Evropské unie prospělo regionálnímu hrubému domá regionální zaměstnanosti, zkrátka těm ukazatelům, které tato politika považuje za nejdůlež Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Když hovoříme o těch strukturálních fondech, které slouží k tomu tedy, aby mohly být finan nejrůznější projekty v rámci členských států Evropské unie, tak možná bychom mohli jenom p je trochu představit. Takže jedním z nich je Evropský fond regionálního rozvoje, tak tam u vyplývá, že to má být podpora rozvoje regionu, zlepšování třeba infrastruktury a podobně, pracovních míst, podpora malých a středních podniků i ochrana a zlepšování životního prost jsou projekty, které se zdají na první pohled rozumné a které by skutečně mohly přinést do peníze ať už na výstavbu nějakých čističek, ať už na opravu, nebo výstavbu nějakých komuni dále, zlepšení třeba dostupnosti železnic, a tak dále. Takže spory o to, zda takovýto fond nebyly úplně na místě. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- To zcela souhlasím, je to velmi, řekněme, sortimentně naplněný fond, který má prostě řadu privátnímu sektoru, zejména malým a středním podnikům, tak s ohledem na regionální rozvoj soukromníci, podnikatelé, tak, řekněme, zástupci krajů a obcí a regionů, a tak dále, na te regionálního rozvoje, mimochodem objemově největší z těch strukturálních fondů, velmi výra Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Pokud nás tedy poslouchá představitel nějaké obce nebo nějaký živnostník, tak pokud má něj projekt, tak má šanci tedy na ty peníze dosáhnout za předpokladu, že tedy část financí na spoluúčast, o které jsme hovořili. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Je to tak, je to tak. Nejenom ten Evropský fond regionálního rozvoje, ale i zbývající dva, sociální fond a Fond soudržnosti neboli kohezní fond, jsou v praxi České republiky rozdělo i v rámci jiných členských zemí, v rámci takzvaných operačních programů, operační programy konkrétní programové dokumenty, které se zaměřují právě na tu jednotlivou jak tematickou, oblast a pro toho konkrétního žadatele nebo uchazeče nebo potenciálního příjemce není až t tedy, že existují ty tři strukturální fondy, respektive abychom byli přesní, dva strukturá soudržnosti, ale důležité pro něj z praktického hlediska jsou právě ty operační programy. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- To znamená, tam jsou určité mantinely, a pokud se do těch mantinelů vejdete, pak ten proje na spolufinancování s Evropskou unií. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Přesně, přesně. Když jsme v té míře konkrétnosti, tak na ty operační programy nebo součást programů jsou takzvané prioritní osy, což už jsou záležitosti nebo oblasti poměrně detailn u konce, prioritní osy se dělí na takzvané oblasti nebo předměty podpory, což už jsou skut detailně vymezené oblasti, na které je možné v rámci toho daného operačního programu využí tím, že tam je daná představená nejenom věcná oblast, to znamená třeba revitalizace městsk centra městské části pro účely, řekněme, lidí, které jsou vyčleněny z hlavního proudu spol tam dáno například to, jaký typ subjektů se může o dané projekty ucházet. Je to vymezeno p znamená, jsou tam jasně dámy mantinely, že daný typ projektů je vhodný třeba pro právnické charakteristiky. Jiný typ projektu naopak pro fyzické osoby, jiný pak pro neziskové organi velmi detailním členění. A je tam také dána jak maximální, tak minimální částka jak těch n tak toho procenta toho spolufinancování. Jinými slovy, už na úrovni prioritních os a předm člověk, který jeví zájem o danou problematiku, prostě nemůže zaváhat a právě si myslím, že která už je opravdu poměrně detailně rozpracována, svědčí o tom, že ta, v uvozovkách, nesc touto politikou zabývat a aplikovat ji u nás, není až tak fatální, přiznávám, že došlo k u zpoždění, možná cíleně daného jistou obezřetností, nicméně tato věc je rutinní už v České naprosto běžně využívána. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Pokud tedy někdo má nějaký projekt, má nějaký nápad a shání spolufinancování, tak musí ted že nahlédne do těch materiálů, o kterých jste hovořil, to asi nejlépe na Internetu a tam p tedy má šanci dosáhnout na ty evropské peníze, případně může na nějakou poradenskou společ Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Je to tak a nejenom ..., souhlas, souhlas, souhlas a dodal bych jenom, že nejenom pro to, spolufinancování, i za předpokladu, když to spolufinancování, řekněme, si obstará sám ze s zdrojů, tak ten postup je v podstatě analogický. Jeho zajímá ta věcná oblast, ve které můž projekt uplatnit, a i pro tento účel je ta webovská stránka samozřejmě důležitá. Existuje v tomto je vodítkem, je to stránka ministerstva pro místní rozvoj www.strukturalni-fondy.c dovede na všechny další oblasti, které jsou v tomto důležité. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Samozřejmě to je pohled zezdola, pak je pohled seshora od tedy politiků a úředníků, státní kteří mají právě se starat o to, aby lidé, pokud možno, se k těm informacím dostali, aby t čerpány a v této souvislosti samozřejmě jsou různé nedostatky. Na některé z nich upozorňuj Univerzity Palackého v Olomouci. Dan MAREK, Univerzita Palackého v Olomouci /ukázka/ -------------------- První chybou bylo podcenění příprav už na to zkrácené období, kdy jsme na to měli několik nezvládli jsme u značné části těch operačních programů je zahájit včas. Můžeme také říci, míry mohla být mnohem intenzivnější příprava těch budoucích žadatelů. Mám na mysli, že moh více seminářů, mohly se hledat další cesty, jak informace o těch dostupných prostředcích d cílovým skupinám. Dále jsme si často zbytečně komplikovali čerpání tím, že jsme si vytvoři mechanismy pro toto čerpání, a to na všech úrovních, jak na úrovni centrální, tak na úrovn orgánů, tak na té úrovni tedy žadatelů. Tím mám na mysli ty metodiky a příručky, které čas vyžadovaly věci, které byly zbytečné a Brusel je po nás vůbec nepožadoval. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik pohled Dana Marka z Univerzity Palackého v Olomouci. Posloucháte pravidelný diskusní STOP, tentokrát je zaměřen na čerpání peněz z příslušných fondů Evropské unie. Hostem ve s Zahradník, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny. Kdybychom se tedy měli p funguje to čerpání v České republice, tak Dan Marek hovořil o tom, že jsme si vytvořili př mechanismy, jak se k těm penězům dostat. Znamená to tedy, že sice určitá pravidla jsou urč ale pak záleží na každé zemi, jak to doladí, jak to uvede v praxi a u nás to tedy bylo zby zatím. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- S Danem Markem vždycky souhlasím a souhlasím s ním i v tomto případě. Ty komplikace nebo t složitost je dána jak, řekněme, na první pohled viditelnými věcmi, tak, řekněme, na druhý malichernostmi. První pohled viditelná věc je onen kritizovaný počet dvaceti čtyř operační Možná na jedné straně je vhodné eliminovat jistý mýtus, který se, nevím kým a nevím proč, čtyři operačních programů je největší počet ze všech členských zemí, to je absolutní nesmy velké členské země, které mají i dvojnásobný počet operačních programů, než má Česká repub stranu mezi velikostně podobnými zeměmi, jako je Česká republika, těch čtyřiadvacet je opr hodně. Dokonce si troufám říci, že mezi srovnatelně velkými zeměmi je to vůbec nejvíce. Ta viditelná ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Můžu jenom ještě chvíli se zastavit u těch operačních ... Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Určitě. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- ... programů. Bez jejich schválení Bruselem vlastně ty peníze se čerpat nemohou, je to tak Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Čerpat se nemohou, ale projektový proces může probíhat. Jinými slovy, mohou probíhat výzvy samozřejmě již skutečnost tří operačních programů v současné době v České republice, ale n skutečně ty peníze čerpat, ale čerpání peněz je fáze, která v tom projektovém procesu je a šestá. Nejdřív je zapotřebí ten projekt opravdu spustit, respektive vyhlásit výzvu, vyčkat na tu výzvu přihlásí zájemci o dotaci, tento zájem vyhodnotit, pouzavřít smlouvu s tím žad a teprve poté je možné ten vlastní projekt započíst a teprve poté, co je zahájen, tak je m To znamená, ty fáze, které před tím čerpáním předcházejí, by bylo klidně možné dělat, ale možné samozřejmě není. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Dá se na nějakém konkrétním příkladu uvést, co takový operační program vlastně je, protože pod tím pojmem něco představuje. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Dovedu si představit, že jeden operační program, takzvaný regionální operační program, neb jaký, ale budu využívat, řekněme, zkušeností toho daného regionu, regionální operační prog region soudržnosti, region soudržnosti je ona příšerná zkratka NUTS II, což je statistická člení regiony v rámci Evropské unie podle jakýchsi srovnatelných kritérií, tak ten regioná program má, hovořili jsme předešlé, prioritní osy, tento daný konkrétní má čtyři prioritní prioritní osou je doprava, v rámci prioritní osy doprava jsou v podstatě řešeny veškeré zá dopravní jak infrastruktury, tak dopravní obslužnosti, které spadají na tu krajskou pravom buď oprava, zejména oprava, protože hustota silnic u nás je veliká, nicméně jsou ve špatné oprava silnic druhé a třetí třídy. Některé z regionů mají svoji prioritu v oblasti dopravy oprava mostů, rozvoj cyklostezek, některé třeba, kde je potenciál rozvoje místní nebo mezi dopravy, revitalizace místního letiště. Není tam ..., v tom regionálním operačním programu nejsou železniční záležitosti, protože železnice patří do celostátního operačního programu mimochodem nejvíce do toho malého operačního programu mezi všemi. Když se vrátíme k tomu r operačnímu programu pro daný region, tak druhou prioritní osou může být například to, co j takzvaný integrovaný rozvoj regionu. Tam jsou to spíše projekty sociálního a vzdělávacího například revitalizace infrastruktury škol, výstavba zařízení sociální povahy, domovy důch dlouhodobě nemocné, dětské domovy a podobné záležitosti nebo podobné projekty. Do integrac patří právě i třeba oprava náměstí, oprava významných kulturních památek, třetí z hlediska může být například cestovní ruch, řada regionů má cestovní ruch jako explicitní podnikatel osu a v rámci cestovního ruchu se snaží například, aby provozovatelé cestovního ruchu vytv klastry, aby spolu vzájemně spolupracovali, aby turista, který do daného regionu přijede, uživatelský komfort, například zaplatí ubytování v hotelu a na základě toho jsou mu poskyt vleky, na místní dopravu, do místních zábavních center, a tak dále. A čtvrtou prioritní os být podpora podnikání obecně. Je to spíše podpora typu zviditelňování místních podnikatelů takovýchto akcích. Toto je příklad konkrétního regionálního operačního programu pro konkré v České republice, mohli bychom o tom mluvit dále, ale to je ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Samozřejmě, já jsem chtěl jenom pro představu a znamená to tedy takovýto operační program, do Bruselu, kde se k němu Evropská komise vyjádří a ... Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Přesně tak, nejprve je schválen naší vládou, po schválení naší vládou je vyžadováno stanov komise ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Pokud je kladné, tak se mohou rozjet ty projekty, již jste o tom hovořil ... Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Určitě, přesně tak. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- ... a pak na konci nebo v jedné z těch fází pak mohou dorazit ty peníze. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Přesně tak, navíc pokud je řešitel si tak jist, že ta podoba toho návrhu operačního progra jeho schválením na úrovni Evropské komise je natolik kvalitní, že nedozná velkých změn, ta předprojektové fáze, o kterých jsme mluvili, to znamená vyhlášení výzev, shromažďování žád dále, může dělat ještě předtím, než vůbec třeba ten program je do Brusel odeslán. Ale ten orgán, takzvaný řídící orgán se tady vystavuje riziku, že vyhlásí výzvu na něco, s čím nás Brusel souhlasit a bude muset prostě tuto záležitost korigovat. Pokud už dojde třeba k vyt předstihu, že ty úspěšné řešitele vybere a uzavře s nimi smlouvy, tak uzavře smlouvy samoz částky, za předpokladu, že to potom Brusel neschválí, tak by to musel platit ze své vlastn znamená z rozpočtu kraje, města, a tak dále a k tomu ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Nebo příslušného ministerstva. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- ... nebo příslušného ministerstva, a to je pak riziko s ohledem na tu ohromnou alokaci pří Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Znamená to ale, že tedy hlavně záleží na kvalitě těch programů, že pokud to ten daný kraj kvalitně připraví, pokud tedy vláda to důkladně prozkoumá a zjistí, že to je kvalitní, pak problém. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Je to tak. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A v čem je tedy problém z hlediska České republiky. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Ještě bych, ještě bych si dovedl ..., hned na to navážu, vedle kvality je to samozřejmě po vyhovět šesti nařízením, které Evropská unie vůči tomuto má, dovedu si představit, že, nev v gastronomii dané jídlo je kvalitní, ale kynuté knedlíky s ovocem se zkrátka nehodí na re nebo japonské restaurace přesto, že jsou hyperkvalitní. Jinými slovy, musí tam být soulad pravidly a potom samozřejmě musí ty programy vykazovat určitou úroveň kvality. Mám pocit, Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Znamená to tedy, že české programy tu určitou úroveň kvality nevykazují, že je problém s t zpožďuje to čerpání peněz? Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- K čerpání by nedošlo tak ani tak, teďka nehovoříme o čerpání, teďka hovoříme o procesu sch operačních programů, což je fáze, která o čtyři délky předchází procesu čerpání. Ani v tom naše není úplně tak fatální, i když samozřejmě jsou země, které jsou v tomto před námi. Ze členských zemí Evropské unie čtrnáct členských zemí doteďka nemá schválen, stejně jako my, operační program. Na druhou stranu jsou země jako Maďarsko, to si myslím, že může nám v tu sloužit jako vzor, které ještě na konci prázdnin nemělo taky žádný operační program schvál má schváleno třináct. Je na poměrně dobré cestě, jinými slovy, nářky, které se občas objev v průběhu již rozjetého programovacího období my schvalujeme operační programy a NSRR, Nár referenční rámec, tak toto je problém, který byl platný úplně pro všechny členské země Evr výjimek, takže v tomto má Evropská unie jako celek problém nebo zpoždění. Ale Maďarsko tře léta, na začátku podzimu vykazuje poměrně příznivý trend v procesu toho schvalování, Česká nikoliv a na kontě tedy České republiky stále skví nula, na druhou stranu je nutné říci, ž země, které nemají schválen ani ten Národní strategický referenční rámec. To není žádná vý prostě fakt. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Dá se tedy dobrat k tomu, v čem je problém, zda je to na straně České republiky, nebo na s unie, že tam s tím otálejí? Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Bezesporu na straně České republiky. První věc je jakási tvůrčí nebo vstřícná aktivita. Ne hujerovství, pokud se vrátíme ke klasice českého filmu, ale zkrátka a dobře, aktivita, kte odráží sebevědomí a důvěru v to, co jsem vytvořil. Protože když existuje vysoká a účinná ú s partnery v Evropské komisi, je to vždycky kvitováno daleko více, než když jsme jaksi pas a naše odpověď není vždycky ta nejlepší možná. Druhá věc je vůbec způsob tvorby těch opera Já osobně skutečně si nemyslím, že ten počet sám o sobě dvaceti čtyř je zhoubný, zhoubnějš proces jejich vzniku, kdy v podstatě každý resort a každý kraj nebo region s klapkami na o ten svůj vlastní operační program a nedíval se na takzvané synergie, to znamená souvztažno existovaly vůči tvůrcům těch jiných operačních programů. Pak došlo k tomu, že když se pak programy daly na hromadu, tak ti hodnotitelé zjistili, že v podstatě tentýž věcný problém ve čtyřech, pěti nebo ještě ve větším počtu těch operačních programů a pak hotové dílo se koriguje tak, že se osekává. Samozřejmě třetí faktor je věc, která je spojena s určitými p ty tvůrci operačních programů, respektive ty řídící orgány jsou pod permanentním tlakem ne zájmových skupin, lobbyistických tlaků, a tak dále a někdy prosazování těchto parciálních řekněme, na jednu stranu chaotické a nesystémové, na druhou stranu tyto zájmy se tam do tě programů vkrádají, pokud možno, tak, aby nebudily příliš velkou pozornost. A je to ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------- To znamená, že někdo chce nějaký projekt už dopředu a snaží se ovlivnit ty tvůrce, aby za něco dali. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Přesně, přesně, má zájem, tak, má zájem o daný projekt a o té definici té prioritní osy v snaží vnutit nebo vtělit charakteristiky, obecné charakteristiky, samozřejmě, že tam není projektu, to by bylo příliš okaté. Nicméně ty charakteristiky, které přímo plastují na ten projekt, jsou vtěleny do podoby té prioritní osy, a tím je otevřen velký prostor. Možná da věcí by bylo tisíc, které by možná sloužily ne kritice, ale možná nějakému vyhodnocení, je na základě kterého jsou úspěšné projekty vyhodnocovány a následně schvalovány a jiné proje hozeny přes palubu. Ten proces takzvané evaluace je zajímavý sám o sobě, kdo vůbec má práv zda ten projekt, řekněme, vyšel, či nevyšel. Jaká sestava těch hodnotitelů na základě jaké nebo jakých předpokladů se může vytvářet. Neexistuje mezi předkladateli projektů a hodnoti vazba přátelská či jiná, nemohou být, řekněme, hodnotitelé nějakým způsobem podplatitelní, vyhodnocování dostatečně transparentní a, řekněme, veřejnosti přístupná. To všechno jsou v otázky, které jsou navíc komplikovány tím, že v podstatě ten proces hodnocení je v rámci k programu jiný, neexistuje společný mustr, na základě kterého by byl vybírán a vytvářen sys průběh hodnocení, zveřejňování vyhodnocení, a tak dále. To je ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------- O tom jsem chtěl právě mluvit, protože ve hře jsou miliardy a samozřejmě miliardy, to už j A v této souvislosti to tedy je velký balík peněz, ale přece jenom omezený. To znamená, že automaticky, že jsou dána určitá pravidla hry a každý, kdo je splní, tak každý má šanci do peníze. Takže tam dochází k určitému výběru. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Právě i třeba odpověď na tuto otázku je odpovědí na to, že za prvé v České republice není čerpání fondů, samozřejmě statisticky podchyceno je pouze to minulé programovací období 20 V rámci tohoto programovacího období po určitém, řekněme, kurzovém přizpůsobení jsme měli alokaci přibližně ve výši sedmdesáti miliard korun a v rámci těchto sedmdesáti miliard kor schválených projektů zhruba o pět miliard korun vyšší. To znamená nějakých pětasedmdesát m což skutečně dává naději, že na základě tedy toho dosaženého zpoždění v průběhu času vyčer maximum možného. Jenom to maximum možného nevyčerpáme tak rychle, jako třeba ty premianti, jaké to je premiantství prostě vyčerpat nějakou věc jako první. Tam potom se můžeme chlubi čerpáme a ti, co vyčerpali, už nečerpají. Ale to je snad jediné plus zkrátka, že objem pen objem projektů, které jsou na ten daný účel předloženy, skutečně výrazně převyšují možnost to sečteme, tady hovoříme o tom, že v současné době máme čtyřiadvacet operačních programů, období jsme jich měli pět. A když sečteme a zprůměrujeme těch pět operačních programů, ten průměru nad finančními možnostmi, takzvanou alokací, je zhruba tři sta procent, zhruba tro byl počet žadatelů, než byly finanční možnosti v případě některých atraktivních projektů, nebo převis poptávky byl více než tisíciprocentní. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A kde je převis, tak samozřejmě tam existuje ta možnost korupce a dalších věcí. Jak je to čistě teoreticky stát, že se na stole objeví dva velmi podobné projekty, dejme tomu, na vy domova důchodců nebo něco takového a jeden uspěje a druhý neuspěje. Rozhoduje tedy o tom č úředníků, ale českých úředníků nebo bruselských? Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- To právě nejsou úředníci, to jsou právě ti hodnotitelé, kteří by neměli být úředníci. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tím je kdo? Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- To je právě věc, která je velmi různá v různých operačních programech. Někde ten proběh je objektivní, že je zapotřebí v podstatě splnit jakési ..., za prvé někdy bývají ti hodnotit osloveni, protože jsou to, řekněme, odborníci v dané oblasti a není pochyb o tom, že zejmé úrovni jsou to v podstatě místní autority, které nejsou s nikým a s ničím svázány. V jinýc dochází k jakémusi prvotnímu proškolení a prozkoušení těch hodnotitelů a projde ten, kdo t určité znalosti a určitou kompetenci. Ale někdy to bývá tak, že v podstatě ten žadatel se nedoví, kdo byl hodnotitelem jeho projektů a z jakých důvodů nebo kdo byli hodnotitelé, pr není jeden jediný hodnotitel, vždycky je jakási komise v těch dobře fungujících procedurác programů to je tak, že je prostě určitá množina hodnotitelů, ze kterých se až těsně před v vyhodnocení vylosují ti, kteří budou reálně hodnotit a potom ten svůj verdikt, to své hodn oznámí obvykle za přítomnosti notáře, případně ještě lépe za přítomnosti zástupců sdělovac kteří pak tento fakt mohou následně medializovat. Podle mého názoru optimální model, ale n bohužel, všude, někdy ten proces hodnocení je uzavřený, není veřejný, v tomto, řekněme, na unie nedává členským státům nějaký konkrétní doporučený postoj, takže je to spíše taková l a v některých krajích nebo na některých resortech lidová tvořivost je podle mého názoru k věci. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Takže o úspěchu toho daného projektu rozhoduje, dalo by se říci, zjednodušeně Česká republ Brusel nemluví, ten zadá ty základní pravidla a ... Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Rozhodně, rozhodně, nebo ještě bych to zkorigoval, mluví do projektu v oblasti dopravní a infrastruktury, jejichž hodnota je větší než dvacet pět milionů euro. To jsou i ty takzvan propírané vodohospodářské projekty, to jsou velké projekty, které, řekněme, na základě pos autoritami jsou schvalovány přímo v Bruselu, ale drobné projekty jsou schvalovány tady a j následně ex post podrobeny případné kontrole ze strany bruselských institucí. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A dá se tedy z tohoto úhlu pohledu chápat ten zájem, dalo by se říci, politiků o to mít ur peněz z Bruselu, protože už jsme o tom hovořili, že tam svým způsobem se dá z toho vytěžit přízeň voličů tím, že někdo může poukázat na to, že se postaral o to, že ty projekty byly Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- To tak si myslím, že i ve skutečnosti je, je velmi obvyklé, že starostové obcí nebo měst s v předvolebním období tímto velmi chlubí a není to vůbec výsada jenom České republiky. Dru že pokud, řekněme, ti představitelé zejména veřejného sektoru nemají úplně čisté úmysly, t samozřejmě pokusy ty prostředky využít i ve prospěch jich samotných. Je možné i v jiných č například registrovat pokusy o zřízení různých vzdělávacích a podobných center. Politika E této věci hovoří o takzvaných závazných ukazatelích, které mají nějakou dobu trvání. Jiným ten řešitel toho projektu musí po nějakou dobu udržet zaměstnanost a vlastně tu aktivitu, ten projekt spojen. Ale poté, co ten projekt skončí, třeba objekt příslušný je toho dotyčn jinými slovy poté, co byl realizován v daném objektu bohulibý nebo prospěšný vzdělávací pr následujícím období ten majitel z toho může mít velmi dobře zrekonstruovaný hotel ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Třeba kasino. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- ... či něco ještě daleko horšího, přesně tak. A potom je třetí možnost zneužití, která se politiků právě s poradenskými firmami, které pomáhají žadatelům při zpracování a které tře částečným způsobem ovlivňovat vůbec i obsah toho projektu, pokud je nějaký žadatel sice na věci, nicméně nevyzná se příliš v té dotační politice, tak mu poradce může v podstatě, v u nakukat cokoliv, ten to do toho projektu prosadí a ani netuší, že třeba jedná v souladu se místního politika. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Takže dá se říci, i když jsou určitá pravidla hry, i když se Brusel snaží ten tok peněz ko existuje stále dost možností, jak, když to zjednoduším, pustit žilou evropským penězům. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Zcela určitě, pak existuje navíc ještě taková záhadná jak prioritní osa, tak nyní i, řekně operační program, který se nazývá technická pomoc nebo technická asistence, a v podstatě o existence té technické pomoci je takzvaně zvýšit absorpční schopnost, to znamená schopnost regionu, obce, kraje, resortu vůbec ty peníze čerpat, ale pod tímto poměrně mlhavým vyjádř různé formy poradenství, různé formy, řekněme, personálního odměňování třeba úředníků, kte svém tabulkovém zařazení relativně špatně placeni, ale pro to, aby mohli tuto věc dělat, t snaží, řekněme, navíc motivovat proti tomu poslednímu nic nemám, nicméně ta technická pomo opět mlhavě vymezený termín, i dokonce na úrovni těch prioritních os a dovedu si představi řádově zhruba sedmi nebo osmi miliard korun to bude rovněž, řekněme, cíl různých supů a rů jak se na těchto penězích aspoň částečně podílet. Částečně možná při, řekněme, splnění toh částečně bych byl možná v tomto lehce skeptický. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Kdybychom to měli tedy uzavřít a shrnout, dá se říci, že ten rozruch, který v poslední dob hlediska toho čerpání nebo nečerpání peněz České republiky z fondů Evropské unie, je tedy těmi různými mocenskými hrami a podobně, než tím, že Česká republika zkrátka ty peníze mom tak, jak by mohla, protože to asi není, jak už zde zaznělo, žádná velká tragédie, protože běží a ty peníze podle všeho vyčerpány budou. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Naprosto s vámi souhlasím, zejména s tou druhou částí vašeho výroku. Jediným problémem Čes s ohledem na to minulé programovací období je fakt, že ten tok peněz je skutečně lehce opo opožděn za cenu, že je tam akcentována ta jakási obezřetnost, aby peníze nebyly, řekněme, a ten věcný účel nebyl následně splněn vůbec. To si myslím, že je pojistka, která v českém má smysl. Pravděpodobnost vyčerpání valné části alokace za období 2004 až 2006 je velmi, v Co se týče toho započatého programovacího období 7 až 13, náš přístup v tomto tedy není ur nebo pozitivně pionýrský mezi jinými členskými zeměmi Unie, na druhou stranu naše momentál nikterak kritická v porovnání s řadou jiných členských států. Existuje tady princip takzva znamená alokace pro rok 2007 může být čerpána pro řešení projektů až do konce roku 2010 a času velmi, velmi mnoho. Koneckonců právě to minulé programovací období bude možné objekti na konci roku 2008, kdy pravidlo tentokrát N plus 2 v podstatě doběhne a kdy poslední možn možné z tohoto titulu vyčerpat. Jakékoliv, řekněme, dřívější hodnocení toho čerpání v minu pouze dílčí výsledek závodníků, který jsou vzájemně nesrovnatelní nebo běží za úplně jinýc stejné, jako kdybychom porovnávali sprintera, běžce na střední tratě a maratónce a kritizo že v podstatě na prvním úseku stometrovém má výrazně horší čas než ten sprinter. Myslím, ž podobné. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A můžeme se tedy dobrat k tomu, že ta situace není natolik kritická, aby to zavdávalo tako útoku na některé ministry a jejich náměstky. Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Já si na druhou stranu myslím, že pokud nějaká akce proti ministrům je činěna, tak by ten, vede, si měl být jasně vědom důvodu, věcného důvodu. Pokud ten důvod je oprávněný, tak si personální zodpovědnost určitě je na místě, pokud to není ten důvod oprávněný, tak si mysl zbytečné. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Takže uvidíme, jak politici budou dál přistupovat k čerpání peněz z fondů Evropské unie, j zaznělo, zatím to není žádná tragédie a samozřejmě na druhou stranu je to lákavé sousto pr zákulisní hry. Pro tuto chvíli končí pravidelný diskusní pořad Studio STOP, hostem byl Pet ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny. Děkuji za účast a opět někdy na sly Petr ZAHRADNÍK, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny -------------------- Rovněž děkuji, na shledanou.