Změny ve vysokém školství ****************************************************************************************** * Změny ve vysokém školství ****************************************************************************************** Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vzdělání je zcela rozhodující předpoklad budoucí prosperity. Tuto známou pravdu nám opakuj politici tak často, že jsme už přestali vnímat, že právě ve vzdělanosti Česko zaostává, a ve skutečnosti nic nedělá. Začátek dalšího pokusu, jak učinit z Česka vzdělanostní ekonomi magazín Zaostřeno na finance, který Český rozhlas 6 připravuje společně s deníkem Aktuálně provázet Petr Holub. Vysoké školy se musí změnit, usoudila ministryně školství Dana Kuchto - jen několik dnů před svou rezignací - do Senátu konferenci, která měla tažení za lepšími zahájit. Fakticky tak začala debata o takzvané Bílé knize, která má popsat, oč v reformě p být co nejširší, aby byly změny podporovány co nejširším okruhem učitelů, politiků, podnik Český rozhlas 6 byl pochopitelně při tom. Aleš VLK, expert, člen týmu ministerského poradce Petra Matějů -------------------- Najednou máme zprávy o tom, že máme nedostatek kvalifikované pracovní síly, ať už těch vyu středoškoláků, vysokoškoláků, a to nám zvyšuje tlak na jejich cenu. Opět někde něco není v nefunguje to optimálně. Neříkáme, čí je to vina, nicméně měli bychom se nad tím zamyslet a o tom diskutovat a říci, jak dál. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vysvětlil motivaci ministerstva školství expert Aleš Vlk, který se práce na přípravě Bílé jako člen týmu ministerského poradce Petra Matějů. Vlk podrobněji popsal, čemu a jak má Bí Aleš VLK, expert, člen týmu ministerského poradce Petra Matějů -------------------- Co je ve skutečnosti Bílá kniha? Je to hledání odpovědí na otázky, především to, co by měl od vysokých škol a vyšších odborných škol očekávat a nikoliv pouze to, co by vysoké školy školy samy chtěly. To totiž není Bílá kniha, to je naprosto legitimní názor, co vysoké ško vyšší odborné, nicméně hlavně je to říci, co společnost očekává od toho segmentu terciární to nějaký koncepční základ, očekávání, směry, cíle pro další nutné změny, které potom do b realizovány, včetně legislativních úprav, samozřejmě. A je to především spojení vysokoškol politiky, tak, jak ji nazýváme, s tím strategickým směřováním České republiky. Velice jedn říct, že opravdu směřujeme k nějaké konkurenceschopnosti, k udržitelnému hospodářskému růs ale současně k nějaké sociální kohezi, abysme za cenu hospodářského růstu nerozšiřovali so mezi bohatými, chudými a k nějaké politické stabilitě, což je taky samozřejmě důležité, a slouží různé politiky - hospodářská, sociální, vědní a tak dále, vzdělávací, včetně té vys vzdělávací politiky. Tak to je ten základ. O tom bychom taky měli diskutovat. Čili když ch znalostní společnosti, konkurenceschopné, inovační a sociálně přijatelné, tak všechny ty p měly směřovat k tomu jednotnému cíli, včetně té vysokoškolské vzdělávací, která má na star vzdělávání. Tady si dovolím jenom velice krátké bodové zhodnocení. Není to, prosím, taková kratičká svod analýza, ale jenom příklad toho, co se stalo, o čem už bylo taky řečeno. Mám nárůst počtu studentů. Vidíte, to číslo je ohromné. Začínali jsme v roce 89/90 někde těsně studentů na vysokých školách. Dneska máme přes tři sta tisíc studentů. Doháníme to, co v š sedmdesátých letech se stalo v západní Evropě, takzvaná masifikace. Přešlo se od elitního vysokoškolskému vzdělávání. Je to trend, bude to pokračovat dál, je to naprosto normální, to taky své konsekvence a v tomto směru mimochodem ale nejsme úplně na prvních místech. Po daleko vyšší nárůst a Maďaři taktéž, jen tak pro zajímavost srovnání. Máme poměrně dost za diverzifikaci studijních programů, alespoň na papíře. Já jsem to tam nazval tak, jak Holan "bamap", mně se to docela líbí, to znamená bakalář - master a PhD. Jsme takovými premianty procesu. Všechno je v pořádku. Otázkou je, jak potom zaručit tu prostupnost mezi těmi jedn ale je to věc, která je zajímavá a dosáhlo se jí a máme se čím chlubit. Nadále pokračuje p studiu, je tady dál zájem mladých lidí studovat na vysokých školách, ať už to je poptávka či odložená poptávka. Samozřejmě máme plno špičkových studentů, kteří se uplatňují na pres školách v zahraničí, ať už to v Cambridge, v Oxfordu, ve Spojených státech, nicméně máme j jednotlivce, nemáme jich stovky a tisíce, jako například Indie a dneska už i ty korejské s máme je, ale máme ještě co dohánět a samozřejmě máme nadějné mladé vědce. Je otázkou, koli zda bychom jich nemohli míti víc. A teď si dovolím jenom takovou, co berte, že to je prost nikoliv kritika a trh práce a jako se dneska ukazuje a to vám může potvrdit každý, kdo tad nějakou ať už to národní, nebo mezinárodní firmu, není dostatečně saturován některými abso objevují se výhrady k jejich kvalitě. To znamená zde je prostor nějakým způsobem v určitýc lépe reagovat na požadavky trhu práce, tak, aby se nám zbytečně nezvyšovala cena práce v t směru. Všechny instituce dneska chtějí dělat všechno - vědu, profesní bakaláře a tak dále. není ideální situace. Otázka té diverzifikace. Máme tady zatím nevhodný poměr mezi absolve orientovanými, čili těmi, řekněme, /nesrozumitelné/, profesní bakaláři a těmi takzvanými v které vycházejí z klasických, ať už to neuniverzitních či univerzitních vysokých škol. Ve vás, ten poměr většinou opačný - šedesát procent profesně orientované, ty, které směřují o trh práce, dokáží se přizpůsobit, čtyřicet procent třeba ti, co jsou na těch univerzitách dál výzkumné a vývojové kariéře. Takže u nás tady je zase prostor k určité diskusi a ke zl se nám dostatečně rychle přenést výsledky vědecké práce do praxe. Opět něco, na čem bychom pracovat. K tomu ještě stále ještě vzdělávací systém, ale jako celek, tady, prosím, dávám terciární vzdělávání, zůstává vysoce selektivní a je tady určité mrhání s talenty, to znam způsobem, sociálními pobídkami, hlavně podporování vzorů, úspěšných vzorů v jednotlivých e dále, dostat ty lidi, které mají, kteří mají předpoklady, k dalšímu studiu. Zatím instituc významný počet zahraničních studentů. Je tam velká rezerva, v tom si myslím, že máme co do příjmů pro vysoké školy ze školného a samozřejmě zdroj budoucí pracovní síly, protože vím, republika demograficky je, to sem přijde. Zatím nás předbíhají ostatní země. Když se podív západoevropských zemích už i doktorandi téměř z poloviny jsou z Jižní Ameriky, z Afriky, z Sovětského svazu a tak dále. České školy pořád ještě nedostatečně přitahují soukromé zdroj opět velký prostor ke zlepšení a nejsou na předních místech hodnocení světových škol. To j dáme to, že bychom do deseti let chtěli, aby univerzity, Karlova nebo kdokoliv jiný, se ob žebříčku, je to reálný cíl a je to něco, v čem potom můžeme být vidět. Takže to je jenom t svodka, proč má cenu diskutovat o tom, že je zapotřebí jakési změny v celém tom terciárním toho vyplývá jakási hypotéza a to je to, že v současné době ten celý systém terciárního vz roli neplní optimálně ve svých základních cílech a je to taková i zpráva podprahová OECD. hovořil s Johnem Filem, který byl jedním z těch expertů, a on říká v podstatě ano, od roku dobrých výsledků, ale chceme-li, aby česká ekonomika jako celek obstála v konkurenci ostat tak musíme kromě jiného, zde je zapotřebí říct, že máme tady sociální systém a tak dále, s ten systém terciárního vzdělávání je nutno nějakým způsobem změnit a v synergii s ostatním protože se může stát, že může být brzdou. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Připomeňme, že nápad na reformu vznikl už vloni v prosinci, kdy skupina odborníků Organiza rozvoj a spolupráci, známá pod zkratkou OECD, zveřejnila svá doporučení České republice. J doporučení reagovala vláda, to účastníkům konference přiblížila ministryně Dana Kuchtová. Dana KUCHTOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /SZ/ -------------------- Bílá kniha terciárního vzdělávání je vlastně zadána jako projekt usnesením vlády z Koloděj myslím, v březnu, 7. března letošního roku, kdy se mně podařilo dá se říci vyprovokovat vl aby se sešla a věnovala vzdělávání, vědě a výzkumu více než dvě hodiny svého času a kdy js v Kolodějích naši takovou strategii reformy středního školství a terciárního školství. Vys pan profesor Rýdl a profesor Matějů. Pak nastala debata a vláda se usnesla na tom, že musí koncepční dokument, který nám vlastně nadefinuje koncepci rozvoje nebo strategii rozvoje t školství. Já bych chtěla říci, že to je úplně zásadní dokument, který očekávám od týmu, na jsem potom zřídila tým pro Bílou knihu, připravila jsem tedy jim finanční a organizační po to, aby mohli pracovat a považuji to za zásadní věc, abychom řekli, jakým směrem půjdeme. praktických důvodů, jako členka vlády jsem zažila na vládě debatu o vysoké škole v Poděbra UJEP v Ústí nad Labem a skutečně ty debaty jsou, jak bych to řekla, chaotické v tom smyslu z detailů a nikdy neřešíme celek. Myslím, že velmi oprávněně mi členové vlády vytýkali při třeba o vysoké škole v Poděbradech, proč máme otvírat školu právě v Poděbradech, veřejnou proč ne například v Karlovarském kraji nebo v Ústeckém kraji, kde je ta struktura vysokého poddimenzovaná, kde právě potřebujeme zlepšit i strukturu vlastně obyvatelstva v tom smysl málo vysokoškolsky vzdělaných lidí. Čili já si od té koncepce Bílé knihy slibuji to, že ná otázku, na konkrétní otázku, kterou dává tato vláda, jakým směrem půjde české školství ted jak se to konkrétně potom promítne do, řekněme, financování vysokého školství, do rozvoje školství, neuniverzitního školství a podobně. To jsou otázky, které musíme zodpovědět této připravit podklady a to se děje. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Dodejme, že první verze Bílé knihy má být hotova koncem letošního roku, věcný záměr nového vysokých školách je přislíben na rok 2009. Diskusi, jejímž výsledkem má být Bílá kniha o v musí někdo řídit a zadat témata, o kterých se bude diskutovat. O čem tedy bude v příštích vysvětlil ministerský expert Aleš Vlk. Aleš VLK, expert, člen týmu ministerského poradce Petra Matějů -------------------- Chceme, abychom byli excelentní v oblasti výuky, abychom měli absolventy, kteří plní minim zaměstnavatelů, chceme relevantní výsledky výzkumné a vývojové činnosti, ať už to, ať už t či aplikovaném výzkumu nebo sledovacím, jak to chceme. Třetí role - chceme, aby univerzity rozvoji regionů, na tvorbě přenosu aplikací inovačních řešení, aby spolupracovaly, aby byl a když mají dobrou třetí roli, tak aby se nestyděly za to, že třeba nejsou excelentní ve v vysoká škola, když plní dobře svoji roli, má právo na existenci a je to jedině dobře. Ale ostatní role, o kterých jsme tady hovořili taky před tím, než se začalo, je tady kulturní vysokým školám obecně nikdo neupírá, ty dále platí, sociální, jako sociální, prostředek so společenská, samozřejmě politická a tak dále. To jsou všechny role, které legitimně vysoký nicméně třeba například v těch tezích nebyly dostatečně zdůrazněny, ale nikdo je nepopírá směru. Se blížím poměru ke konci, k té hlavní metodice, jak změnit, máme nějaké cíle a v t cílech vidíme, že chceme plnit úkoly vůči společnosti v té tradiční roli, výzkum - vývoj - roli a v těch ostatních rolích a to můžeme dosáhnout nějakými nástroji. A tady už se dostá který byl v některých těch tezích. Můžeme se pokusit nějakým způsobem změnit strukturu sys i institucionálně diverzifikovat. Nikdo neříká jak. Je to otázkou, že asi tam by se dalo n tady otázka řízení systémů, ať už to prostřednictvím legislativy, udělat ji širokou, rozvo ji přesně, preskriptivní. Akreditační proces, jakým způsobem udělat akreditační proces tak ke všem těm cílům, jestli pokračovat v tom, co se osvědčilo, zkusit se něco zlepšit. Proce jakým způsobem hodnocení by mělo přispívat k tomu, abychom odhalili ty správné cíle. Finan vnitřní řízení institucí je samozřejmě velmi debatované, nicméně je otázkou nalezení toho modelu. A jsou tady ostatní systémové nástroje, ať už to je školné nebo finanční spoluúčas ale měly by tady být určitě motivační programy pro lidi ze základních, středních škol, aby Daňové nástroje. Samozřejmě je tady, jako systém máme nástroje strukturální fondy v období tady velká oblast středních škol. Bez té změny v těch středních školách samozřejmě nebude terciárním vzdělávání jednoduchá a je tedy další oblast dalšího vzdělávání. Prostě podníti České republice k tomu, aby se nadále chtěli vzdělávat, a to, prosím, s radostí, aby věděl ně dobré a neodcházeli ze základních, středních a vysokých škol se slovy, které jsme slyše svých spolužáků - "tady mě už v životě nikdo neuvidí". Petr HOLUB, moderátor -------------------- Český rozhlas 6 se na konferenci zajímal o to, jestli celá debata nebude jen dalším plácnu Ministryně Kuchtová nás však ujistila, že něco takového nehrozí, protože poptávka po refor velká. Dana KUCHTOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /SZ/ -------------------- Myslím, že ta společenská poptávka je jasná. Je tady ze strany studentů, je tady převis zá školy, především o některé typy. Je tady zájem ze strany vysokých škol a jejich vedení roz svou strukturu, stavět a rozšiřovat, akreditovat další obory, stavět kampusy a podobně. Je ze strany komunit, to znamená jmenovala jsem třeba Ústecký kraj, který je úplně jako příkl poddimenzování právě toho vysokého školství a absolventů vysokých škol. Je tady zájem, kon několik schůzek, vždycky jmenuji schůzku s Hospodářskou komorou, s tripartitou, jednání se čtyřiceti nejvyšších nebo nejvýznamnějších manažerů v České republice. Všichni chtějí flex sílu a nechtějí učně, protože většina těchto podniků už se zabývá daleko sofistikovanějším dřív a říkají - my chceme, jejich prvním požadavkem byla k vašem údivu, já jsem také takhl když to řekli, morálka, druhá byla ta flexibilita a třetí potom schopnost vlastně se rekva schopnost prostě rychle přecházet z jedné činnosti do druhé, naučit se řídit a tak. To byl které jsou ..., to je přesně, na co vy se ptáte. Ta společenská poptávka, objednávka tady mnoha stran. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Doplnil ji ještě Aleš Vlk. Aleš VLK, expert, člen týmu ministerského poradce Petra Matějů -------------------- Vycházím ze zkušeností, kdy jsem dřív čtyři roky dělal pro agenturu CzechInvest, a můžu po vás, že dneska už zájem investorů není otázka infrastruktury, samozřejmě musí vést nějaké ale další otázka je, která vysoká škola je blízko a jaké obory tam dělá. V případě, že ano tam není daný obor, jakým způsobem, dokdy jste schopni zavést tento daný obor. Není to, ja to věci, které potom ti investoři v tom průběhu toho jednání z důvodu třeba například utaj vlastních záměrů pouštějí do novin, to nejsou věci, které se objevují veřejně, nicméně sou jakoby identifikace toho, že je nějaká poptávka, je to, že v podstatě to, že je tady, byla na jaře o informačních komunikačních technologiích, naprosto jasně řečeno, kolik milionů i dolarech půjde na offshore služby programovací do regionu střední a východní Evropy. Tak j šance nějakým způsobem, ať už to vědecká pracoviště, vývojová či vysoké školy tímto směrem jim to, aby se mohli tím směrem nasměrovat. Já si myslím, že kdyby bylo všechno v pořádku, někoho kritizovat a někoho propagovat, kdyby bylo všechno v pořádku například v informační technologiích, tak by možná pan Kolář nezakládal svoji soukromou vysokou školu. Jsou tady které asi pravděpodobně, když podnikatelé nám říkali - prosím vás, od některých škol, už s bavit, protože ta debata je opravdu těžká, tak my si radši založíme soukromé školy vlastní úplně optimální stav, který tady je. Já nechci říkat, že to je všude, ale jsou tady určité něco asi není v pořádku a to je u mě třeba jeden ze způsobů vyjádření té společenské poptá to napsáno každý den v novinách, ti lidi nepůjdou, nicméně ta společenská poptávka tady je když si přečtete prohlášení Svazu průmyslu a dopravy České republiky, tak jsou tam jasně f tom, jaké požadavky třeba budou mít na systém vzdělávání a tam je přesně vyjádřena ta spol Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ministryně Dana Kuchtová odchází, přesto povinnost změnit univerzity a výzkum zůstává. K ú celá vláda, v čele s premiérem Topolánkem, a proto v záměrech Kuchtové bude pokračovat nov je to kdokoliv. Bílá kniha bude i jeho prvním krokem. Tím končí pořad Zaostřeno na finance připravily redakce Českého rozhlasu 6 a Aktuálně.cz. Pořadem provázel Petr Holub, na techn Zuzana Vlčková.