Loupili dobyvatelé i osvoboditelé

Praha - Ďáblova bible je jen nepatrným zlomkem cenností, které si armády dobyvatelů, ale i osvoboditelů v Českém království a poté i v Československu nakradly.

Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu zmiňuje dosud zcela neznámou loupež, kterou se mu s kolegy podařilo zmapovat až v těchto dnech. Z příkazu Adolfa Hitlera vzniklo za druhé světové války ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech jedno z největších muzeí středověkých zbraní z období třicetileté války, bojů proti Osmanské říši či z let vlády Marie Terezie a napoleonských válek. Součást expozice tvořily i desítky obrazů a vzácných rytin. Nacisté pro „své“ muzeum vyrabovali většinu nejvýznamnějších českých hradů, zámků a soukromých sbírek.

S blížícím se zánikem říše hitlerovci jednu z nejrozsáhlejších kolekcí svého druhu na světě rozptýlili v rakouských a německých úkrytech. „Dodnes to dáváme do pořádku. Některé předměty mimořádné ceny jsme nedávno vypátrali až v zámoří,“ vysvětluje Uhlíř.

V osvobozeném Československu kradla i Rudá armáda. Ta si ze sejfů Národní banky odvezla 396 kilogramů zlata. To nepatřilo nacistům, nýbrž jimi vyvražděným českým Židům. Moskva přesto nedávnou žádost Česka o navrácení uloupeného zlata odmítla.

Z let druhé světové války se kromě toho ještě dnes mapují astronomické škody způsobené protektorátní arizací (zabavování majetku Židů). A k témuž období se váže loupež středověkých insignií Univerzity Karlovy. Naposledy byly spatřeny v dubnu 1945 při nakládání do vlaku s ostatními cennostmi, které si nacisté odváželi.

Nic se nevyrovná řádění Švédů z roku 1648. Jen z Kunstkomory Rudolfa II. na Hradě byly ukradeny tisíce obrazů, soch, zlatých předmětů či knih. Vše bylo pečlivě zabaleno do beden a převezeno do Stockholmu.