Státníci jednali o změnách klimatu ****************************************************************************************** * Státníci jednali o změnách klimatu ****************************************************************************************** Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Za posledních sto let se průměrná teplota na Zemi zvýšila o šest desetin stupně Celsia. Hl stoupla o deset až dvanáct centimetrů. Čtyřicet procent arktického ledu zmizelo a tají i l vysokohorské. Podle většiny vědců za tím vším stojí člověk a jeho chování. Generální tajem mun proto vybízí státy, aby si rychle začaly hledět světového klimatu. Výzvu adresoval úča největšího setkání státníků, kteří v New Yorku o změnách klimatu jednají. Schůzky se účast více než sto padesáti zemí, je mezi nimi přes osmdesát hlav států a šéfů vlád. Českou repu prezident Václav Klaus. Tady je záznam jeho projevu. /ukázka/ Václav KLAUS, prezident České republiky -------------------- Vážený předsedající, drazí kolegové, dámy a pánové. Můj předřečník se zmínil o otázce odpo bych rád začal tímtéž tématem. Je odpovědností politiků vědět, kdy musíme jednat. Naší pov takové veřejné politiky, které reagují na možná ohrožení našich zemí. Musíme také vytvářet s kolegy z ostatních zemí, pokud nelze problém řešit uvnitř státních hranic a vlastně i to z důvodů pro existenci takových institucí, jako je OSN. Politikové ovšem musí zajistit, ab veřejné politiky, které prosazují, nepřesáhly ty přínosy, které tyto politiky mají. Musejí a analyzovat své projekty i iniciativy, musejí to činit i pokud to bude nepopulární, pokud to, že půjdeme proti dané módě a politické korektnosti. Rád bych vlastně řekl, že gratuluj tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi za organizování této konference a za to, že také vlastně tad globálních změn. Toto téma je opravdu takové, že my musíme velmi, velmi zvažovat, ještě ne rozhodnutí, ale já se nedomnívám, že by vlastně ty hrozby byly tak závažné. Nyní bych rád do kontextu. Zaprvé i navzdory tomu uměle vytvářenému přesvědčení můžeme říci, že globální minulých desetiletích je velmi malé v historickém srovnání a téměř zanedbatelné, pokud jde na lidi a jejich činnosti. Za druhé hypotetická hrozba spojená s budoucím globálním oteplo výhradně na velmi spekulativních prognózách, nikoli na minulých zkušenostech, trendech a t prognózy jsou založeny na poměrně krátké časové řadě a proměnných a na prognózovacích mode nebyly prověřeny jako spolehlivé při vysvětlování minulého vývoje. Za třetí navzdory řadě které jsou samoúčelné, neexistuje vědecký konsensus o příčinách změn klimatu a my musíme p jak ti, kteří věří v to, že změny klimatu jsou způsobené člověkem, pak i ten druhý tábor, kteří podporují hypotézu, že ty příčiny jsou dané přírodou samotnou, tak oba tyto tábory m silné argumenty, že je musíme vyslechnout. Abychom předčasně prohlásili, že jedna tato sku tábor vítězí nad druhým, to by byla tragická chyba a já se obávám, že my tuto chybu činíme bych rád řekl, že jsou tu ti, kteří volají po okamžitých krocích, a ti, kteří před nimi va chování by mělo záviset na velikosti a pravděpodobnosti rizika a na rozsahu nákladů na vyh Já jakožto odpovědný politik, jako ekonom, jako autor v knize o hospodářských aspektech zm maje na vědomí všechny argumenty, bych rád uzavřel tím, že riziko je velmi malé. Náklady n jsou příliš vysoké a že aplikace fundamentálně interpretovaného principu pro potírání je c bych rád řekl, že se nedomnívám, že globální oteplování je tak výrazné a zejména nepodporu se domnívají, že to je způsobené člověkem. V zásadě je tu otázka zmírňování, kontrolování změn, tématu, někdo je proto odhodlán do toho vkládat velké finanční prostředky, jiní naop na adaptaci, modernizaci, technickém pokroku a dále zvyšování i blahobytu do budoucnosti a veřejných prostředků tam. Pak je tady ovšem druhá možnost, ta je méně ambiciózní, ale slib než tato první možnost. Za šesté celý tento problém nemá pouze svou časovou dimenzi, ale t více důležitou prostorovou dimenzi, a to je velmi relevantní zde na půdě OSN. Různé úrovně v různých koutech světa znamená, že univerzální řešení je nespravedlivé a ve finále také d Rozvinuté země nemají právo nanucovat, jaké, jakoukoli další zátěž na méně rozvinuté země. stanovily tyto ambiciózní cíle, tak to by asi mělo být zcela odstraněno ze seznamu doporuč proto mám následující doporučení. OSN by měla zorganizovat dvě paralelní IPCC, tedy meziná klimatické změny a měly by být vydány dvě zprávy, abychom tu neměli pouze tento monopol, a podklad pro racionální debatu. Měly by být poskytnuty, poskytnut prostor pro oba tyto tábo země by měly naslouchat jedna druhé, měly by se učit z chyb i úspěchů a každá země by měla vytvořit si svůj vlastní plán na řešení tohoto problému. Tím bych vám rád poděkoval za poz se, že můžeme začít tím, že budeme méně klimatizovat tuto, tento sál, tuto budovu a tím bu energiemi. Děkuji za pozornost. /konec ukázky/ Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- A ve studiu budou diskutovat klimatolog Jan Pretel. Dobrý večer. Jan PRETEL, klimatolog, ČHMÚ -------------------- Hezký večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Ivan Rynda, sociální ekolog, dobrý večer. Ivan RYNDA, sociální ekolog, Fakulta humanitních studií UK -------------------- Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Marek Loužek, analytik Centra pro ekonomiku a politiku. Hezký večer. Marek LOUŽEK, analytik, Centrum pro ekonomiku a politiku -------------------- Dobrý den. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- A zdravím taky vicepremiéra a předsedu Strany zelených Martina Bursíka. Dobrý večer. Martin BURSÍK, vicepremiér, předseda strany /SZ/ -------------------- Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane předsedo, prezident Václav Klaus, jak jsme slyšeli, ve svém projevu mimo jiné prohlás růst teplot je v historickém kontextu malý. Překvapilo vás to, nebo jste naopak čekal od p radikálnější projev ještě? On ho dříve sliboval. Martin BURSÍK, vicepremiér, předseda strany /SZ/ -------------------- Tak on se věcně mýlí a já, popravdě řečeno, docela obdivuji jeho kuráž, že se vlastně pust s experty a klimatology z mezivládního panelu pro klimatickou změnu a ty věci se mají za p debata o existenci či neexistenci globálních klimatických změn, jak tam zdůraznil portugal který mluvil za Evropskou unii, už je za námi. Ale celkově musím říci, že ten projev pana OSN, alespoň z mého pohledu, byl měkčí, než jsem očekával, což při tý vší "bídě" považuji Myslím si, že ta škoda toho projevu bude menší možná, než jsme očekávali. Asi to bylo dáno si možná uvědomil, že ten jeho postoj je naprosto izolovaný a že žádný ze státníkům tam s nevystupuje. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane Pretele, když se podíváme na další detaily projevu prezidenta Václava Klause, on např klimatických změn je dosud zcela jednostranně diskutováno." Když se ale podíváte třeba na na svá setkání s vědci mezinárodních fór, kolik vědců s ním tento názor sdílí? Jan PRETEL, klimatolog, ČHMÚ -------------------- Já si myslím, že s panem profesorem tento názor nesdílí příliš mnoho vědců. Samozřejmě v l objevují práce, které hovoří, řekněme, klimaskepticky, což je názor pana prezidenta, ale j ojedinělé, ojedinělé záležitosti. A mně na celé té věci vadí prostě ta její medializace a že i ze strany pana prezidenta, a teďka hovořím čistě o těch vědeckých aspektech. Prostě n problému. Tady prostě jako se říká, že vědci odhlasovali, že, že jsou to vybraní vědci, kt odhlasovávat tyto věci, nikolivěk ty závěry panelu IPCC se opírají o recenzovanou literatu každý má právo do toho vstoupit. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane Ryndo, hypotetické budoucí globální oteplování, jak uvedl dále v projevu Václav Klaus termín nebo spojení, které odpovídá realitě? Ivan RYNDA, sociální ekolog, Fakulta humanitních studií UK -------------------- Myslím, že jste se dobře trefila. Vůbec nejde jenom o globální oteplování, jde o zásadní g klimatu, které jsme svědky a která má dokonce mnohem důležitější projevy v takových věcech anomální situace ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Co to znamená? Ivan RYNDA, sociální ekolog, Fakulta humanitních studií UK -------------------- V zimě horko, v létě zima. Jiný srážkový cyklus, obrovské množství srážek, které dopadá, j přesvědčit i v České republice na velmi malou plochu ve velmi krátkém časovém úseku, to vš projevy globálního oteplování, stejně jako zvyšující se četnost hurikánů nebo bořivých vět globálním oteplování je velká zkratka a velké zjednodušení. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane Loužku, prezident Václav Klaus je toho názor, že v té klimatické kampani nejde o otep spor ekologie versus lidská svoboda. Souhlasíte s tím a jak to chápete? Marek LOUŽEK, analytik, Centrum pro ekonomiku a politiku -------------------- Nevím, jestli řekl ekologie versus lidská svoboda. On říkal enviromentalismus jako politic versus lidská svoboda. Já s tím, já s tím naprosto souhlasím, že to je spor mezi těmi, kdo svobodu a mezi těmi, kdo hájí lidské regulace, nyní pod záminkou tedy globálního oteplován Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Ale dnes, pardon, ale dnes už opravdu i dřívější odpůrci, například sám americký prezident dřívější odpůrce Kjótského protokolu, změnil názor. Připouští, že globální oteplování je v přichází s koncepcí. Někteří novináři proto nazývají Václava Klause globálním samotářem. S to tak, že tak trochu Václav Klaus zaspal ty událost, které se v tomto tématu za posledníc od té doby, co George Bush stáhl svůj podpis z Kjótského protokolu? Marek LOUŽEK, analytik, Centrum pro ekonomiku a politiku -------------------- Nemyslím si. Naopak si myslím, že to je neobyčejně cenný postoj, to, že Václav Klaus jde p módním trendům. Podívejte, a když to má vyargumentované, podívejte, před sto lety byly vel hrozbou ledovce. Titanik narazil na ledovce, tak to bylo podnětem pro řadu přírodovědců, a ledovce ohrožují člověka. Ještě v sedmdesátých letech bylo velkou jaksi módou a panika byl ochlazování, dnes je móda opačná. Takže buďme trošku při zemi a já to vnímám, ta slova pan ten projev pana prezidenta právě jako výzvu, abychom zůstali při zemi a určitou pokoru pře opravdu nevíme, jak se bude vyvíjet klima za sto nebo dvě stě let. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane Pretele, tak neměli bychom skutečně zůstat trochu při zemi? Jan PRETEL, klimatolog, ČHMÚ -------------------- Já si myslím, že by bylo dobré zůstat při zemi nikolivěk z hlediska vlastních odborných, v o tom, jestli se klima otepluje nebo ochlazuje a jak říkal pan Rynda, skutečně ten termín oteplování je zavádějící a vlastně degraduje celý tento problém. Správné je říkat o změnác systému a ty změny podle mého názoru dneska nevidí pouze ten, kdo je vidět nechce. Takže t aspoň je prostě uzavřená, poněvadž těch podkladů o tom, že se s klimatem světovým i lokáln tady jsou. Jiná otázka, a tady už já bych se s panem prezidentem na mnoha záležitostech sh ekonomické nadstavby, ale podstatné je, a to pan prezident nikdy bohužel teda jaksi neřekl ty modelové výsledky, ale nikde není řečeno panem prezidentem, že vlastně na těch modelový ne pro předpovědech, ale projekcích do konce jednadvacátého století, že se vlastně podílí poněvadž ti jsou kromě jiného povinni nám říct, jak bude vypadat ekonomický stav světa a t spatřoval úlohu ekonomů, tedy i pana prezidenta. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane předsedo Bursíku, na tyto ekonomické otázky nadstavby bych se ráda zeptala vás. Podle Klause je riziko změn na Zemi velmi malé a právě ty náklady, které toto riziko velmi malé mu chtějí vyhnout, tak jsou neúnosně vysoké. Řekněte, je vůbec možné najít shodu mezi poli ekology v tom najít shodu, kolik investovat a jakým způsobem, aby to mělo smysl? Martin BURSÍK, vicepremiér, předseda strany /SZ/ -------------------- No, určitě. Tím, vlastně tím průsečíkem těch názorů je koncept udržitelného rozvoje, který před dvaceti lety norská ministerská předsedkyně Gro Harlem Brundtland. A ta vlastně ukáza mít současně ekonomický rozvoj, jestliže budeme investovat do moderních technologií, efekt modernizace na straně jedné a na straně druhé můžeme tímto způsobem chránit životní prostř přesně konkrétní opatření, která vlastně navrhuje Evropská unie, snížit emise skleníkových procent, snižovat to tím způsobem, že budeme nahrazovat fosilní energie obnovitelnými zdro úsporami, alternativními palivy, a tak dále. A tady je jedna důležitá zpráva, vlastně ekon klimatických změn, který, kterou vypracoval tým pod vedením Nicolase Sterna pro britsko vl že máme dvě možnosti. Buď začneme jednat ihned, a to byl i projev Sarkozyho dnes na tom je Yorku, anebo, a v tom případě nás to bude stát zhruba jedno procento hrubého domácího prod ročně, anebo budeme otálet a pak ty důsledky se mohou rovnat světové válce a bude to dvace čili tady jsme v situaci, kdy celý svět mobilizuje. Já tu konferenci beru velmi pozitivně, vystoupily, vystoupily klíčové politické osobnosti a shodly se na nezbytnosti konkrétní ak závazků a cílů ve snižování emisí skleníkových plynů a pak tady my v České republice jaksi projevu jednoho člověka, který tam vystupoval víceméně za sama sebe, ani neměl mandát česk vystoupení bylo v rozporu s pozicí Evropské unie a České republiky a my tomu věnujeme toli čili já bych rád jaksi napřel pozornost na tu skutečnost, že svět se začíná shodovat v tom koordinovaně na globální úrovni přistoupit k akci, a to je pro mě předpremiéra konference, prosinci na Bali v Indonésii, kde já, kde mně bude ctí vést českou delegaci a tam už mohou tento typ projevu za Českou republiku tam nezazní. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane Ryndo, když se ale zatím nedá prokázat, nakolik člověk skutečně ovlivňuje ty probíhaj jaký smysl má skutečně investovat třeba velké peníze právě do těch emisí a ne třeba na to, to, jaké ty změny nastanou, protože ony zřejmě nastanou, ať už s emisemi, nebo bez nich. Ivan RYNDA, sociální ekolog, Fakulta humanitních studií UK -------------------- Výborně. Tohle je, myslím, legitimní, hozená rukavice z toho projevu, který dnes máme ke š sebou, protože bychom se neměli bavit ad hominem, ale skutečné věcné problematice, totiž a a užitku. A v tom já dávám ekonomům velmi zapravdu. My bychom se měli bavit o tom, jestli přizpůsobení se globálním změnám klimatu nebo snaha těm změnám zabránit. Princip předběžné velí začít okamžitě s opatřeními, která jim mohou zabránit, protože to bude jednoznačně le bych si v té věci jeden příměr. Ono je velmi rozumné za určitých okolností nechat trh a je ruku vyvažovat náklady a užitky. Ale jenom do okamžiku, když pan kolega Loužek zmínil ten dokud se s námi Titanic nepotápí. Planeta Země je v tomto okamžiku ekonomicko-enviromentál kdy trh přestává fungovat, protože jsme jeho palubu jednoduše přetížili. A my už teď musím opatřením nesmírně razantním, abychom se nepotopili. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane Loužku, vy ale zastáváte názor, tuším, podobný jako prezident Václav Klaus, že naopak planety volný trh sám poradí. Je to tak? Marek LOUŽEK, analytik, Centrum pro ekonomiku a politiku -------------------- Se změnami planety, já nevím, jestli, jestli jde o změnu planety. Tady ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Mluvíme o změnách planety. Marek LOUŽEK, analytik, Centrum pro ekonomiku a politiku -------------------- Já bych tu navázal na to, co tady říkal, co tady říkal ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Jestli aspoň některé připouštíte ty změny. Marek LOUŽEK, analytik, Centrum pro ekonomiku a politiku -------------------- ... pan Pretel. Nejdřív bych tady chtěl říct, globální změna klimatu, myslím, že tady někd změnu klimatu. Nikdo nezpochybňuje změnu klimatu. Změny klimatu jsou tady odpradávna. Ty t Někdy se otepluje, někdy se ochlazuje, a tak dále, změny klimatu, to je permanentní změna, probíhá, a to, co se děje dnes, to není nic mimořádného, to je prostě standardní průběh, a Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Takže byste nedělal nic, ani byste se nepřipravoval na případné změny, ani byste nesnižova byste, co s tím udělá volný trh? Marek LOUŽEK, analytik, Centrum pro ekonomiku a politiku -------------------- Neřekl jsem, volný trh je samozřejmě úžasný nástroj k alokaci zdrojů, je nejefektivnějším jaký lidstvo k dispozici má, snažit se ho nějakým způsobem omezovat, regulovat, nakonec ve Prostě centrální řízení atmosféry, to je, to skončí stejně špatně jako centrální plánování prostě k ničemu, k ničemu není. Nechme to na té přírodě. Příroda si pomůže sama. Nezasahuj Neplánujme, necentrálně plánujme přírodu. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane Pretele, stručná reakce na toto? Jan PRETEL, klimatolog, ČHMÚ -------------------- Ne, já si myslím, že jako nejde o to centrálně plánovat atmosféru. Tady jde o to prostě, j samozřejmě i člověk se na těch změnách podílí. Já vůbec netvrdím, že se podílí dominantním se významným a nechtějte se mě ptát na to, co to je, jako číselně, co to je významný. Je t a mojí povinností je emise nějakým způsobem snižovat, volit nízkouhlíkaté nebo neuhlíkaté i jádro, ne jen obnovitelné zdroje, ale i to jádro, ale to, co už tady nastínil pan kolega opatření si myslím, že je ten hlavní cíl, který bychom teda také měli sledovat a myslím si pan prezident v tom projevu myslel. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane předsedo Bursíku, mám na vás ještě jednu aktuální otázku. Vy teď jste na předsednictv jednáte o tom, zda podržíte svou členku Danu Kuchtovou na pozici ministryně školství. Prem by ji rád odvolal. Podržíte ji ve funkci? Martin BURSÍK, vicepremiér, předseda strany /SZ/ -------------------- No, vy jste mě vytáhli z jednání předsednictva v samém prvopočátku otevřením tohoto bodu, předčasné se na to ptát. My v intencích našeho politického stylu, kde řešíme politické pro a v tuhle chvíli jsme otevřeli debatu o problémech s operačním programem VaVpI, jak se mu a personálních problémech a především jsme začali diskutovat výhrady, které má pan premiér koneckonců podle ústavy je to pan premiér, který jmenuje a odvolává ministry a on mne požá jeho výhrady, které on formuloval několikrát a vnímal to tak, že na ně není reagováno, aby vedení strany a abychom na to zareagovali, ale je předčasné ptát se na ten výsledek. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane předsedo, já vám děkuju a děkuju i hostům ve studiu. Na shledanou. Jan PRETEL, klimatolog, ČHMÚ -------------------- Na shledanou. Ivan RYNDA, sociální ekolog, Fakulta humanitních studií UK -------------------- Na shledanou. Marek LOUŽEK, analytik, Centrum pro ekonomiku a politiku -------------------- Na shledanou. Martin BURSÍK, vicepremiér, předseda strany /SZ/ -------------------- Na shledanou.