Transfuze proti rakovině? ****************************************************************************************** * Transfuze proti rakovině? ****************************************************************************************** Rozšířenou metodu přenosu imunitních buněk, ale s netradičními hráči, chce využít nový pos rakovině. Americké úřady schválily klinické zkoušky pro netradiční postup léčby nádorů. Výzkumníci z University of Medicine v Severní Karolíně chtějí nemocným dodávat buňky imunitního systému vykazují zvýšenou odolnost proti rakovině. Na této myšlence není zdánlivě nic nového. Lékaři už delší dobu vědí, že se imunitní systé bránit především pomocí jednoho typu bílých krvinek, známého jako NK buňky. Zheng Cui s ko spoléhají na to, že proti rakovině pomůžou také jiné buňky, které se podle obecného přesvě těla proti rakovině příliš nepodílely. Jde o jiný typ bílých krvinek, tzv. granulocyty. Už posílení imunity pacientů oslabených chemoterapií, ale přímo k léčbě rakoviny ne. Na začátku objevu stála laboratorní myš, která odmítala dostat rakovinu. Zheng Cui pracova výzkumu této nemoci, během kterého vystavoval laboratorní zvířata opakovaným injekcím nádo Tento konkrétní myšák zůstával zdravý. „Říkali jsme si, že jsme udělali chybu v záznamech špatnou injekci,“ řekl Cui později pro stanici Hlas Ameriky. Asi 40 procent potomků tohoto jedince po něm odolnost vůči nemoci zdědilo. Cui s kolegy v časopise PNAS zveřejnili práci, podle které přenos imunitních buněk (např. transplantace k na jiné rakovinou napadené myši tyto dokáže zbavit nádoru a zprostředkovat jim odolnost pr onemocněním. Dalším krokem pro tým z Wake Forest bylo ověřit, jestli podobný postup může fungovat u člo poháněla také otázka, proč někteří lidé vůbec nikdy rakovinu nedostanou (podobně jako onen Bez nádorů totiž žijí i někteří kuřáci, kteří se vystavují mnohonásobně vyššímu riziku tét a jeho kolegové odebrali vzorky granulocytů stovce osob a vstříkli je do živé kultury rako Zjistili překvapivé rozdíly v účinnosti u jednotlivých pokusných osob. Vjednom případě granulocyty zabily 97 procent všech rakovinových buněk. Naopak u buněk od to byla pouhá dvě procenta. Sníženou účinnost měly také obecně granulocyty odebrané pacien let a vůbec nejhůře si vedly buňky pacientů s rakovinou. Kupodivu se výkonnost buněk od st lišila i podle ročního období. „Zdá se, že během zimních měsíců, od listopadu do dubna, se nedokážou bránit imunitní buňky nikoho z nás,“ řekl Cui časopisu New Scientist. Ten o výzk základě Cuiovy přednášky na konferenci v anglické Cambridgi. Výsledky zaujaly další odborníky. „Odhalení role granulocytů bylo překvapivé, protože jsou rozšířeným představám o obraně imunitního systému těla proti rakovině,“ řekl britský imuno deníku Telegraph. Jinak se mu myšlenka zdá „vzrušující“, i proto, že „boj s rakovinou přen člověka na člověka je teď žhavé téma“, řekl Gribben časopisu New Scientist. Gribben také v by mohl narazit na vážnou překážku: „únos“ pacientova imunitního systému vloženými buňkami až ke smrti. Před přílišným optimismem zatím varuje i Jiřina Bartůňková, přednostka Ústavu imunologie z Upozorňuje na zvláštní rozpor mezi sezonními výkyvy ve výkonnosti granulocytů u lidí a zdá odolností myší. „Rozhodně bych varovala před palcovými titulky,“ napsala LN.