Český mozek míří domů ****************************************************************************************** * Český mozek míří domů ****************************************************************************************** Fyzik Martin Schnabl získal 21 milionů, což mu dovolí bádat v Praze namísto v Americe Okolo nás je desetirozměrný prostor, ale jenom jeho určité formy jsou příznivé pro život, Schnabl první český laureát Evropské ceny pro mladé vědce. * LN Hledáte důkazy pro teorii strunového pole, podle které je kolem nás desetirozměrný pr se tuto teorii podaří potvrdit, myslíte, že se změní pohled na schopnosti šamanů, kteří tv vstoupit do jiné dimenze? Fyzici z různých oborů experimentují a všechny pokusy ukazují, že kromě třírozměrného pros do dalších dimenzí za žádných okolností proniknout. Teoreticky si to lze představit, ale j obrovské energie, které není žádný šaman schopen dosáhnout. * LN Jak lze srozumitelně vysvětlit princip teorie strun? Když brnknete na kytarovou strunu, dostanete určitý tón. Ovšem pokud strunu přidržíte prst hmatníku a brnknete v jeho jedné čtvrtině, vyloudíte tón s dvakrát vyšší frekvencí. Stejně představit, že nějaká základní struna v různých vibračních modech odpovídá různým elementá Čím vyšší energie vibrací, tím vyšší hmota odpovídající částice. * LN Vesmír se tedy podle této teorie skládá z miniaturních strun, jejichž různé chvění ur elementární částice hmoty vznikne. Kdo nebo co na tyto struny „brnká“? První impulz k rozechvění strun přišel v okamžiku, kdy vznikl vesmír, v kosmickém vakuu pa vibrovat nekonečně dlouho. Další impulzy dostávají struny v momentě, kdy se navzájem srazí jejich chvění, a vzniknou tak jiné nebo možná i zcela nové elementární částice hmoty. Ale impulz k rozechvění strun, na to zatím fyzika odpověď nezná. * LN Teorie strun se dolaďuje, nebo ji už přijali všichni odborníci? Přijímá ji většina teoretických fyziků, kteří se zabývají fyzikou elementárních částic. Te kandidátem, který by vysvětlil vlastnosti všech vesmírů na všech škálách času a vzdálenost * LN Co zbývá dořešit, aby teorie platila univerzálně a ztotožnili se s ní všichni experti Žijeme v desetirozměrném prostoru, ale z toho jenom čtyři, tzn. tři prostorové a jeden čas dominantní velké rozměry, ve kterých se pohybujeme. Otázka je, co se přesně stalo s těmi d rozměry. Je dost možné, že jsou svinuté do velmi malých geometrických tvarů, tzv. variet. mechanismus, jak určit jednu konkrétní varietu popisující náš vesmír. Pak by se teoreticky vlastnosti všech elementárních částic hmoty. * LN Za jak dlouho se dočkáme prvních důkazů? Doufám, že nějaké nepřímé důkazy se objeví během příštích pěti až deseti let. * LN O jaké důkazy půjde? Některé mohou být velice silné, třeba kdybychom nějakou kosmickou strunu přímo viděli. Můž spoustu nepřímých důkazů, ale žádný přímý se nerýsuje. S výjimkou jednoho scénáře, v němž roli urychlovač protonů LHC v Evropské laboratoři CERN. V tomto zařízení se proti sobě ohr vystřelují elementární částice a při srážkách by se mohly začít struny objevovat. Ale to j podstatná část vědců zabývajících se teorií strun nevěří nebo ho nepokládá za pravděpodobn * LN Proč je tak těžké struny objevit? Struna má rozměry nejspíše okolo 10-33 cm. Je tedy mnohem, mnohem menší než elementární čá Proto struna ve všech experimentech vypadá jako elementární částice a současnými technický nelze rozeznat. * LN Kdyby se podařilo teorii strun sestavit, bude možné cestovat v čase? Mohli bychom se okamžiky vesmíru? Na počátek vesmíru se už nepřímo díváme tak, že pozorujeme mikrovlnné záření z kosmu pomoc Ovšem to neznamená, že se tam můžeme fyzicky přemístit nebo tam poslat jakoukoliv informac podobné, jako když sledujete nějaký hodně starý dokumentární film. Vidíte, co se tehdy sta se vrátit v čase a ve filmu si zahrát. Cesta zpátky v čase by bylo narušení kauzality a ne by nasvědčovalo tomu, že k narušení kauzality v přírodě dochází. * LN Bude někdy lidstvo schopné měnit vibrace? To už umíme, třeba pomocí urychlovačů, při srážkách elementárních částic vznikají jiné čás tedy už na struny brnkáme. * LN Jste jedním z dvaceti badatelů, kteří letos dostali Evropskou cenu pro mladé vědce. J ohodnocení ovlivní vaši kariéru? Z profesního hlediska to pro mne znamená velmi mnoho. Po deseti letech studií a postdoktor v zahraničí v neustálé nejistotě, co bude za dva, tři roky, mám příležitost vrátit se domů klidu věnovat výzkumu za dosti nadstandardních podmínek. * LN Cena je spojena s částkou 750 tisíc euro. Už víte, jak s touto sumou naložíte? Peníze lze použít pouze v zemích Evropské unie. Proto během příštího roku ukončím svoji st v princetonském Institute for Advanced Study a vrátím se zpátky do České republiky. Budu p Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Peníze chci použít k sestavení a finančnímu zajištění t úrovni. Potřebuji dva postdoktorandy a začnu je shánět po celém světě prostřednictvím inze časopisech. Těším se, že tak budu moci alespoň částečně obrátit odliv mozků, kterým Česká trpí. Dostatek peněz rovněž umožní zvát zahraniční hosty, rozpočet v podstatě dovoluje poz na každý týden akademického roku a ještě zbude na organizaci tematických workshopů. * LN Na co konkrétně se váš výzkumný tým zaměří? Budeme rozvíjet polně-teoretický přístup k teorii strun a pokusíme se jej aplikovat také n související se vznikem vesmíru. Teorie strun totiž může popsat, jak se vesmír rozpínal, co hnací silou, jak vznikly částice v okamžiku velkého třesku, jaké charakteristiky může mít záření, které teď pozorujeme ve vesmíru. Protože v posledních letech přibývají precizní ko měření, je to příležitost, jak konfrontovat teorii strun s realitou. Netrpělivě také očeká urychlovače protonů v Evropské laboratoři CERN, které mají potenciál způsobit malou revolu částicové fyzice.