Budoucnost má jméno školné ****************************************************************************************** * Budoucnost má jméno školné ****************************************************************************************** Ekonomika roste a země bohatne. Vděčíme za to kombinaci čerstvých zahraničních investic a zaměstnanosti středoškolsky vzdělaných lidí. Na druhou stranu ovšem naše hospodářství vykazuje neobvykle velký podíl lidí zaměstnaných nízké výdaje na výzkum a vývoj. Jaké tedy budou zdroje našeho dalšího růstu? Naděje ve slepé uličce Na rozdíl od třeba Polska či Maďarska se Česko už dnes těší poměrně vysoké míře zaměstnano produkce u nás tedy už u nás nebude moci rychle růst pouze díky zapojení větší části popul procesu. Náklady práce přitom zákonitě porostou díky růstu mezd a posilování koruny a daně neklesno platit chybějící penze pro celou jednu generaci. Středoškolsky vzdělané profese tak v budo čelit levnější konkurenci z východu a nebudou tahounem růstu. Další nárůsty produktivity, konkurenceschopnosti a budoucí ekonomický růst tak mohou přijí investicím do kapitálu s vysokou přidanou hodnotou -kapitálu, který využívá vysoce vzdělan V globální ekonomice jde ale nejvyspělejší kapitál tam, kde je dostatek vzdělaných lidí, a velmi nízké zastoupení univerzitního vzdělání v populaci. To se naštěstí začíná měnit. Vysokoškolský systém se totiž v posledních letech tak nafoukl ročníky potenciálních studentů tak scvrkly, že na vysoké školy u nás dnes nastupuje již po mladých lidí jako v zemích OECD. Stačí pár generací a vyspělé ekonomiky v počtech diplomů Až sem to vypadá nadějně: měli jsme problém, ale daří se nám ho řešit. Jenže dnešní plošný veřejného vysokého školství nás dovedl do slepé uličky. Za prvé dáváme na vysokoškolské studium stále málo peněz. I po započtení rozdílů v kupní s výdaje na studenta v ČR úrovně asi 60 procent průměru zemí OECD. Před námi jsou nejen nejv ale i Portugalsko, Korea či Brazílie. Za druhé školy čelí soustavnému převisu zájmu o studium a státní systém jeho financování f že školy mají jen mizivou motivaci poskytovat kvalitní služby. Obrovské množství studentů programy, do kterých se zapsali (a za které stát zaplatil, takže nezbylo na další žadatele studuje více programů stejné úrovně. Elity a masa Je příznačné, že vyčíslení neefektivností při utrácení státní podpory studií není k dispoz ale pravděpodobně tak rozsáhlé, že by jeho eliminace mohla přiblížit nabídku poptávce. Ško začít o studenty soutěžit a nabízet jim kvalitnější služby. Rozmach vysokoškolského vzdělání také vede k nářkům na snižující se kvalitu vzdělanosti. J pokud na vysoké školy jde pouze desetina populace, jedná se o ty nejnadanější a univerzitn být spíše odrazem selekce elit než kvality vzdělání. Čím větší část populace získá univerzitní diplom, tím nižší je průměrné nadání absolventa. stranu je důležité si uvědomit, že užitečné jsou i nižší formy vysokoškolského vzdělání. V přesvědčivě dokazují pozitivní vliv terciárního vzdělání na produktivitu u většiny populac Zdroj příštího blahobytu Dnes existuje reálná šance přiblížit nabídku vysokoškolského vzdělání poptávce. Pokud bude školné, které odráží kvalitu poskytovaných služeb, systém se dál bude řídit sám a tržně. C i podle mezinárodních zkušeností - jediný osvědčený způsob, jak provozovat masový a diverz terciárního vzdělání. Bez reformy univerzitního financování kvalita a efektivnost vysokých škol jen tak nestoupn přijdeme o budoucí zdroj blahobytu. Plošná expanze veřejného vysokého školství nás dovedla do slepé uličky. Bez školného se z