Egyptolog: Zpočátku o Abúsír nikdo neměl zájem, jen Češi

Ústí nad Labem - Přední světový egyptolog a někdejší ředitel Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy Miroslav Verner přednášel minulý týden studentům na ústecké univerzitě o padesátileté historii českého archeologického výzkumu v Egyptě.

* Jaké postavení mají čeští archeologové v Egyptě?

Dnes je v Egyptě zhruba 200 zahraničních archeologických týmů. Významnější jsou ale stálé archeologické ústavy a těch je tam přibližně jen tucet a ten náš je jedním z nich.

* Jak se dostali Češi k egyptským památkám?

Na počátku šedesátých let v rámci mezinárodní záchranné akce UNESCO v Núbii, kdy v souvislosti se stavbou Asuánské přehrady mělo vzniknout asi 500 kilometrů dlouhé jezero, které mělo zalít celou jižní část Egypta a severní část Súdánu v údolí Nilu. A mělo zmizet, a také zmizelo, nepředstavitelné množství památek.

* A po skončení záchranné akce?

Začal se rozvíjet archeologický výzkum na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry. Bylo to místo, které bylo dříve podceněné. Abúsírské památky totiž leží ve stínu slavnějších sousedů v Gíze a Sakkáře. Tehdy o to neměl nikdo valný zájem, jen Češi. Dnes je to jedna z velmi prestižních archeologických lokalit, kde se podařilo odhalit velké množství nesmírně významných objevů. Našly se nové pyramidy, chrámy, nová pohřebiště. A o to důležitější, že jde z větší části o památky z první doby vrcholného rozkvětu starého Egypta, z poloviny třetího tisíciletí před Kristem. Vedle toho jsme našli stopy o dva tisíce let mladší, z egyptské pozdní doby. Tu reprezentují šachtové hroby skutečně obřích rozměrů, které jsou velice důmyslně konstruované. Nám se podařilo objevit neznámé pohřebiště a teď postupně odkrýváme jeden hrob za druhým.

* Jaký je největší český objev?

Námi odkrytý šachtový hrob Iufaa zařadil časopis Time mezi 100 nejvýznamnější objevů světa roku 1995. Taková nevykradená hrobka se podaří najít jednou za půl století.

* Je možné některé z nálezů vyvézt do České republiky?

Dělení historicky méně významných nálezů mezi archeology a egyptský stát bylo možné jen do roku 1990, pak došlo ke změně poměrů a od té doby se památky odvážet nesmí. Ale i ten omezený čas nám umožnil velmi obohatit sbírky našeho Národního muzea. Tuším, že se počet inventárních čísel v egyptských sbírkách zdesateronásobil.

* Očekáváte další překvapivé nálezy?

V posledních čtyřech letech rozjíždíme další výzkum, na Západní poušti v oáze El-Hajez, kde zachraňujeme památky v ohrožených oblastech. Protože jsou špatně dostupné a špatně kontrolovatelné úřady, jsou ve středu zájmu organizovaných a technicky dobře vybavených mafií. Voáze El-Hajez před námi nikdo nic nezkoumal a z hlediska archeologického a historického je to úžasně zajímavé prostředí. Těmi oázami v Západní poušti probíhala jižní hranice římského impéria. Je to oblast, kde jsou desítky velkých a stovky menších pevnůstek, někdy ale i obrovité hrady.