Vážení profesoři, nechápete!

Více než stovka vysokoškolských pedagogů a dalších respektovaných osobností veřejného života a vědy podepsala prohlášení, v němž se tvrdí, že mládež je stále NEVZDĚLANĚJŠÍ a nejspíš za to může proměna školství. O tom, jak intelektuálové (ne)chápou reformu, tahle kolektivní rána zcela mimo terč vypovídá velmi přesně.

Naprostá většina signatářů jsou známá a respektovaná jména (Halík, Šiklová, Škvorecký, Grygar, Možný …) a jejich prohlášení má o to větší váhu, že jde velmi často o vysokoškolské pedagogy, kteří mají se vzdělaností studentů přímou zkušenost. Kompletní text prohlášení najdete na konzervativním školském webu www.stolzova. cz, ale pro pochopení smyslu možná lépe poslouží rozhovor s profesorem Ivem Možným, který pro Radiožurnál Českého rozhlasu vysvětlil, že dnešní maturanti mají často minimální znalosti z historie a problémy s pravopisem.

Příčiny tohoto stavu podepsaní vidí především ve směru, kterým kráčí dnešní reforma škol. Poklesem nároků na žáky, hravá škola místo tvrdé práce, snižování významu znalostí a představa, že všechno potřebné najdeme na Internetu. Opravdu je to tak?

PROFESOŘI VARUJÍ

Když si přečteme celý text prohlášení, jehož autorem je docent Jindřich Bečvář z matematicko-fyzikální fakulty UK, je nám celá věc o něco jasnější. Jednota českých matematiků a fyziků patří už od devadesátých let ke konzervativním organizacím, jejíž členové se k reformě školství vždy vyjadřovali velmi rezervovaně. S nadsázkou řečeno je jejich ideálem prvorepublikové elitní gymnázium a dnešní celosvětovou demokratizaci vzdělávání vnímají jako synonymum rozpadu hodnot. Smýšlí tak většina vysokoškolských profesorů?

Pokud jste někdy byli na nějakém „reformním“ semináři (vycházím z několikaleté lektorské zkušenosti), je tam vždy nejvíce účastníků z prvního stupně základních škol, protože ti už dávno pochopili, že starými metodami se nové děti zvládnout nedají. Z druhého stupně je učitelů méně, ze středních škol jen pár a o vysokoškolského asistenta či docenta tu nezavadíte.

Takže signatáři prohlášení sice hodnotí současný stav vzdělanosti maturantů vcelku střízlivě, ale o jeho příčinách mnoho nevědí a naprosto mlhavou představu mají o tom, co chce a kam směřuje reforma.

DVA KROKY ZPĚT?

Je pochopitelné, že vzdělaným lidem lezou na nervy mediální slogany o „konci bifl ování“ nebo „škole hrou“. Pokud ale nahlédneme za ně, vidíme, že: nový školský zákon rozhodně laťku nesnižuje, naopak, i dnešní rámcové vzdělávací programy obsahují velké množství věcných znalostí. Cílem reformy není škola hrou, ale vyšší efektivita vzdělávání. Tedy více, ne méně práce.

Ve většině škol se ale zatím nepohnul ani chlup. Reforma začala letos, a to jen v prvních a šestých třídách základních škol. Těžko tedy mohla „snižováním požadavků“ ovlivnit vzdělání dnešních maturantů. Rozpačité výsledky dospívajících naopak pravděpodobně jdou na vrub práce škol, které nereagovaly na měnící se svět.

Ale i kdyby měli signatáři provolání pravdu, co nabízejí? Návrat k jednotné škole a k časům, kdy vysokoškolské vzdělání měla nanejvýš desetina obyvatel? Autoři provolání se nevyslovují přímo k reformě, výtky k ní najdeme až „za oponou“ (právě třeba v textech na webu stolzova.cz) a o řešení tu není ani slovo. K tomu, kudy dál ve vzdělávání, nám toho špičkoví intelektuálové mnoho neřekli. O tom, že jejich vidění problému je stejně povrchní jako vzdělání maturantů, na něž si stěžují, to ale vypovídá dostatečně.