Opisuji, tedy jsem ****************************************************************************************** * Opisuji, tedy jsem ****************************************************************************************** Obvinění plzeňského profesora z opisování vyvolalo vášnivé diskuse o etice vědecké práce Vdnešní době snad není nic jednoduššího. Najdete si na internetu jakýkoli úryvek textu a p své přednášky či publikace. I když musíte překládat z cizího jazyka, celá operace se dá st minut a nemusíte se zvednout ze židle. Taková je moderní doba. Informací je příliš mnoho a několika opsaných odstavců si třeba an všimnout. Ale také to může být úplně jinak. Prostě těch pár odstavců okopírujete, a protož snadné, ani si neuvědomíte, že je dobré odkázat na původního autora. Jenže je. Opisování je nejen snadné, ale i špatné, to ví každý už od základní školy. Případ Budil Případy, při nichž je odborník obviněn z opisování, se sice čas od času objevují, ale málo takovou pozornost jako ten úplně poslední. Prof. RNDr. Ivo Budil, Ph. D., DSc., je známou měl svého času významný podíl na vzniku Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity, proděkanem a prorektorem, vydal desítky článků a několik knih. Příběh, v němž hrál hlavní už před časem. A nenápadně. Kanadský profesor kulturní antropologie David Scheffel se v odborném sociologickém časopis tím, jak profesor Budil citoval z jeho textů. „Každý nezaujatý čtenář by musel uznat, že značná část dotyčného textu je jenom nepatrně p naší dřívější publikace,“ napsal. Profesor Budil se omluvil a vysvětlil, že se dopustil ch prý, že editoři nezařadili poznámky mimo jiné i s odkazy na Scheffela. Navíc údajně ani ne práci. Tím to mohlo skončit. Ale neskončilo. Případ vzbudil zájem odborníků, veřejnosti i student tušili, že případ není v českých poměrech nijak výjimečný. Zatímco na internetu se objevila řada prohlášení i obvinění a úryvků Budilových textů (kaž porovnat texty původní a ty Budilovy), Západočeská univerzita, na níž Budil působil, mlčel že tato instituce chce zamést případ pod koberec. A co hůř: jednu chvíli se zdálo, že ti, upozorňují, budou mít (jak už to v Česku bývá) sami problémy. A tak vznikla petice. Píše se v ní: „Obvinění vznesená proti profesoru Budilovi nevnímáme jako interní záležitost Západočeské univerzity, ale jako širší problém dotýkající se praxe standardů společenských věd a české vědy obecně.“ Petici podepsala řada odborníků a pracovníků různých vysokých škol. Ti totiž dospěli k záv ohrožena důvěra veřejnosti k vědcům a vysokoškolským pedagogům a odborné vědecké práci vůb Na přípravě petice se podílela i doktorandka z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity T „Opisování ve vědě považuji za zásadní a velký problém. A za problém považuji i to, jak se Budila stavějí instituce, které věc měly prošetřit. Než jsme se rozhodli angažovat, udělal Budilových prací. Je to nesmírně obtížné a nemínili jsme to jako vyčerpávající analýzu jeh jsme si, že další expertizu zaplatí Západočeská univerzita. Ta to ale podle všeho neudělal Stöckelová. Budil neopisoval Univerzita nakonec reagovala. Opožděně. A překvapivě. Etický panel složený z osmi odborník Budilovo nařčení z plagiátorství cizích textů a rozhodl, že sice pochybil, ale o plagiátor „Neříkám, že se v tom profesor Budil neocitl zcela bez vlastní viny. Ale odborné stanovisk plagiátorství,“ říká rektor univerzity Josef Průša. Jenže odborná komise byla složena zčásti z Budilových kolegů ze stejné univerzity. Nepromí rozhodování sympatie ke kolegovi v tísni? „Sehnat tolik odborníků dohromady bylo velmi obt jsme tomu velký význam a vybírali jsme lidi, kteří jsou neprůstřelní,“ hájí se rektor. A Budil považuje rozhodnutí za své vítězství. „Jakékoli spojování mého jména s údajným pře podezřením tohoto typu je v kolizi se zákonem. A já sám stejně jako vedení Západočeské uni celou věc za uzavřenou. A já se k tomu už nebudu vyjadřovat,“ prohlásil. Mezitím odstoupil prorektora, ale to prý s obviněními a zmiňovanou kauzou nijak nesouvisí. „Odchod jsem zvaž řekl. Rektor Průša však případ za ukončený nepovažuje. „Musí z toho vyjít nějaké poučení. S rekt univerzity jsme zvažovali udělat nějaký seminář o tom, jak přistupovat k citacím speciálně oborech,“ uvedl. Dopis mrtvého muže Nařčení z opisování se však objevila i jinde. A také se ukazuje, že i vědci či vysokoškolš k sobě navzájem nechovají vždy zcela příkladně. Například docentka Filozofické fakulty Kar Hana Gladková čelila nedávno obvinění, že ve své odborné práci použila výsledky práce rusk Galiny Neščimenko. O nařčení jednalo vedení univerzity a opakovaně se jím zabýval i rektor Václav Hampl. Ten dostal poté, co na univerzitu dorazil dopis od předního českého odborníka v oboru. Mělo to háček. Problém byl v tom, že tento odborník už byl po smrti. „Dopis kritizující práci docentky Gladkové byl podepsán jménem předního slavisty profesora který byl ovšem bohužel tou dobou už tři měsíce po smrti. Jeho manželka posléze potvrdila, daný dopis rozhodně nemohl psát,“ popisuje rektor. Profesorské řízení paní Gladkové bylo p Univerzita žádala další názory expertů. Což nebylo zrovna jednoduché. „S několika z těchto expertů (včetně poměrně kritického profesora Lochera z Bernu a jednoh nejrespektovanějších dnešních slavistů profesora Siatkowského z Varšavy) jsem celou záleži důkladně projednal,“ uvádí Hampl. A dospěl k závěru, že obvinění nejsou opodstatněná. „Případ není v žádném případě srovnatelný s případem profesora Budila,“ uvádí dnes Gladkov případy, kde o opisování skutečně šlo: Libor Pavera ze Slezské univerzity získal titul doc kterou asi z jedné třetiny opsal. Což se sice prokázalo, ale docentský titul mu zůstal. Jeho odebrání totiž vysokoškolský zá neumožňuje. Trest nakonec padl jen částečný. Rektor Slezské univerzity mu na této škole za Jiří Bílý z Pedagogické fakulty Karlovy univerzity zase uvedl falešné údaje ve své práci p řízení. „Na základě následných pochybnosti o serióznosti jím předložené bibliografie ustav rektor odbornou komisi k prošetření této záležitosti. Ta zjistila řadu vážných etických po popisuje rektor Hampl. Ale i v tomto případě Bílému zůstal docentský titul. Potrestán byl podobně jako Pavera. Pe Karlovy univerzity s ním ukončila pracovní poměr. Hledá se profesor. Zn.: Rychle Proč se vlastně tyto případy vůbec objevují? Tak by mohla vypadat klíčová otáz jiná: Nepřistupuje se k těmto případům někdy příliš benevolentně? Pro to, aby jednotlivé katedry vysokých škol mohly plně fungovat, potřebují určité počty d profesorů. Přitom vznikají nové školy a po letech komunismu jsou některé obory „podvyživen hledají profesoři či docenti a někdy se prý nad kvalitou jejich prací přivírají oči. To je vysvětlení. A odpověď na první otázku? Zeptejte se nějakého žáka ve škole, proč opisuje.