Evropská banka půjčí studentům ****************************************************************************************** * Evropská banka půjčí studentům ****************************************************************************************** Plán zavést půjčky pro vysokoškolské studenty na vzdělání začíná mít ostřejší obrysy. O je nyní projevila zájem Evropská investiční banka (EIB). Ta by na životní náklady studentů pů nízkým úrokem. »Zatím minulý měsíc byla předběžná jednání, všechny podrobnosti musíme teprve domluvit. Pr financí proto nyní budeme připravovat podrobnější analýzu,« říká Simona Weidnerová z minis která se jednání zúčastnila. Velmi předběžně se uvažuje, že by půjčka od EIB mohla být ze miliardy do šesti miliard korun. Úroky budou nízké Debaty se povedou i o úrocích od EIB, které by byly pro Česko nižší, než jsou nyní úroky u úvěrů (kolem deseti procent), i úročení státních dluhopisů (maximálně pět procent). Mladí vzdělávání mohli půjčovat podle odhadů nejdříve od roku 2009, kdy má být hotova reforma fi studentům vysokých škol. Dluh by se jim v budoucnu strhával z platu. Půjčky na celý semestr Peníze by studentům chodily na jejich účet. Buď by šly přímo ze státního fondu, nebo by je některá z komerčních bank, která by zvítězila ve výběrovém řízení. »Zřejmě by se jim posíl celý semestr, ne měsíčně. Na co je studenti použijí, bude záležet na nich. Měsíční částka pokrýt výdaje na jídlo, koleje, dopravu, učebnice i částečné kapesné,« vypočítává Weidnero O výši měsíční půjčky se bude rozhodovat mezi dvěma modely: buď to bude šest a půl tisíce, nákladům vysokoškoláka veřejné školy podle sociologického výzkumu, nebo částka bude stejná mzda, která je zhruba o tisícovku vyšší. Pokračování, str. 3 Evropská investiční banka půjčí českým vysokoškolákům »Ta debata je ještě otevřená. Pokud by ale půjčka kopírovala minimální mzdu, mohla by být valorizovaná, což je výhodnější,« vysvětluje Weidnerová z ministerstva školství. Na půjčku by měl nárok student, zapsaný v prezenční formě studia na soukromé i veřejné vys »Zda získá garantovanou půjčku od státu, by nemělo záviset na příjmu jeho rodiny. Půjčky b osvobodit od závislosti na výchozí rodině bez ohledu na příjmovou situaci rodiny,« říká so Matějů. Právě mladým lidem, jejichž rodiny nemají vysoké příjmy, může půjčka velice pomoci. Univer většinou ve velkých městech, náklady na život jsou tedy vyšší. »Půjčky na životní náklady by tak výrazně oslabily závislost rozhodování mladých lidí o st škole,« podotýká sociolog Petr Matějů. Dlužníka stát »chytí« Splácet by studenti začali až druhý rok od ukončení studia. A to jen tehdy, pokud by dosáh plat. Výše splátky by se vypočítávala podle příjmu absolventa: tedy čím vyšší plat, tím vy »Výjimka by platila pro studenty, kteří po škole půjdou na mateřskou či dlouhodobě onemocn se u nich úročení,« říká ekonom Daniel Münich. Dluh od absolventů by stát vybíral přes daňovou správu. »Neodvedení nebo zkrácení daně neb platby je samozřejmě trestným činem,« uvádí advokát David Neveselý z kanceláře Havel & Hol však na legislativním řešení, aby půjčka jako taková povinná platba byla skutečně ve vysok definována,« dodává právník. Při neplacení by studentovi hrozila pokuta či exekuce. »Placení by dlužník neunikl ani teh vycestoval. Daně jsou vymahatelné nejen v rámci Evropské unie, ale i v USA a dalších vyspě míní Weidnerová. Zkušenosti s vymáháním půjček z jiných evropských zemí, jako jsou Velká Británie či Finsko jen mizivé procento absolventů dluh nesplatí. »Jako vysokoškoláci totiž mají vyšší příjmy na trhu,« vysvětluje senátor Jiří Zlatuška, který se zabývá vysokoškolským vzděláváním. Podle ekonomických analytiků a odborníků by půjčka od EIB neměla zatížit státní rozpočet. sociální dávky například na kolejné, které se státu nevrací,« dodává Zlatuška. Podobně by Evropská investiční banka půjčila Česku v budoucnu na odložené školné či invest samotných vysokých škol. Mladí lidé by si mohli půjčovat nejdříve od roku 2009, kdy má být hotova reforma finanční vysokých škol.