Uplácení a povaha česká ****************************************************************************************** * Uplácení a povaha česká ****************************************************************************************** Neber úplatky, nebo se z toho zblázníš, varoval náborář autoservisu Karfík nové zaměstnanc Jáchyme, hoď ho do stroje. Tato nadsázka ve skutečném životě neplatí. Češi uplácejí a rozh neblázní. Riziko přistižení většinou převáží fakt, že uplácení se vyplatí. Tento fakt nemá minulosti, ale také ve způsobu výchovy dětí. Provoz na dálnici D1 byl tu prázdninovou sobotu klidný, nikde žádné kamiony, jen pár coura škodovek. Petr Sovák pospíchal za rodinou na Vysočinu, tachometr si nehlídal. Na přehledné Jihlavy ho změřila policejní hlídka: jel stopadesátkou. Když ho dopravní policisté zastavi do řeči a Sovák po chvilce vytušil, že místo pokuty a bodů by vše mohl spravit úplatek. U devadesát korun. „Víte co, pane řidič? Zajeďte si do Jihlavy do bankomatu a vraťte se sem,“ navrhl mu stráž když se nevrátím?“ namítl koncipient Sovák. „To se nestane. Jako zálohu si necháme vaše pa ho policista. Za překročení maximální rychlosti o dvacet kilometrů nakonec zaplatil bokem přesvědčil se na vlastní kůži, že policisté jsou za pár stovek do vlastní kapsy schopni le Symbolické pohádky Psychologové se shodnou na zhruba takovéto formulaci: „Snaha o korupční formy jednání v zá dosahování cílů bez nutnosti dodržování pravidel je přirozenou součástí lidské povahy.“ Le katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy soudí, že za udržování korupční v Česku může tradice. „Negativně se projevuje letitá zkušenost Čechů, kteří byli v dlouhé nuceni proplouvat pod vládou nenáviděné autority. Stalo se pravidlem podvádět. I naše pohá přechytračení.“ Navíc prý aktuálně neplatí žádné kvalitní normy a velmi sporné jsou také o by jinak měly jít příkladem. Ať už je to kauza vicepremiéra Jiřího Čunka podezřelého z při (jehož stíhání zastavil státní zástupce, ačkoli řada otázek zůstala nezodpovězena) nebo ko českém fotbale (mnohomilionový byznys na zeleném trávníku vesele pokračuje, přestože se zd kupčilo s výsledky ligových zápasů). Také pod dojmem takových případů Češi dále uplácejí, i když vědí, že se tím dopouštějí tre nějž jim hrozí až pětiletý trest. „Lidé rozlišují, že zatímco v jejich případě jde o drobn i holé přežití, u politiky a vysoké ekonomiky jde o miliony a doživotní zabezpečení. Mnohé z korupce nemají totéž, co mají ti nahoře,“ říká sociolog Pavol Frič z Fakulty sociálních Karlovy. Uplácení je v podstatě velmi primitivní, ale účinný nástroj, jak dosáhnout určitého cíle, nějaké překážky. Co úplatkář prožívá? „Patřičné napětí, které se snaží odstranit. Jsou-li bude uplácet,“ říká stručně Panajotis Cakirpaloglu, psycholog z Univerzity Palackého v Olo ale dodává, že korupce je vždy krajní metoda, protože od člověka vyžaduje, aby vydal peníz nemá nikdo rád. „Pokud existuje řádná, alternativní cesta, člověk zpravidla nebývá tak ště Za nejzkorumpovanější skupinu jsou obecně považováni policisté. Problému se pravidelně věn politici, ale také akademici. Psycholog Jeroným Klimeš publikoval v roce 2004 studii, v ní postihnout, proč zrovna čeští strážci pořádku jsou na tom s úplatky bídně. Mimo jiné napsa chabá stavovská hrdost. „Všechny imatrikulace a promoce v Karolinu, stavovské plesy a jiné jeden a jediný účel -dát člověku pocit hrdosti, výjimečnosti,“ uvádí se v Klimešově práci to, že policie něco takového nezná. Autor zpochybňuje také letitý argument - nízké platy. uplácení primárně nesouvisí, chyby vidí ve snadném a dotovaném studiu na policejní akademi renomé profese. Klimeš také srovnává, proč jsou například policisté s sousedním Německu zjednodušeně řečen „Německý systém je tak vyspělý, že pokušení brát úplatky je minimální - jinými slovy: nevy Běžný německý policista na rozdíl od českého nemusí vynakládat enormní mravní úsilí, aby n Německý sociální systém chrání policistu jak represivně, tak preventivně, proto jej můžeme mravně vyspělejší.“ Dopraváci u psychologa Když se hovoří o uplácených policistech, mají lidé na mysli především dopravní policii, s nejčastěji. Řidiči, kteří spáchali přestupek, jsou náchylní ke korumpování podle rovnice: neboť úplatek bude vždy nižší než zákonem stanovená pokuta. Po zavedení bodového systému s riziko ztráty řidičského oprávnění. A tak lidé, pro něž je „řidičák“ životně důležitý třeb raději spáchají trestný čin úplatkářství. Stanovit ovšem průměrnou výši úplatku úplně nelz dvě stě korun, jindy je třeba sáhnout po dvoutisícovce. Když v březnu Inspekce ministra vn jedenáct kladenských dopravních policistů, zjistila, že jeden z nich se spokojil se zabija „pravidla“ přesto platí: řidič by úplatek neměl nikdy navrhnout sám, měl by vyčkat napříkl „Tak co s tím uděláme?“. Vybídnutím k úplatku také bývá, když jeden z dvojice policistů po Duševní pochody policisty při korupčním jednání popsal ve zmíněné práci psycholog Klimeš. přistižený řidič nabízí policistovi úplatek, hodnotí policista poměr mezi mírou zisku a pr postihu. Intuice říká muži zákona podle Klimeše asi toto: „Když se na úplatek přijde, co s Budu pokárán velitelem, který to ale ututlá. Riskuji, že přijdu o prémie. Velitel odhalí m úplatek z padesáti, a to ještě, kdoví jestli.“ Jinými slovy, předpokládaný zisk z korupční vyšší než suma, jejíž ztrátu policista riskuje. Podle vládní zprávy o korupci v Česku spáchalo v roce 2006 trestný čin úplatkářství jen se rok předtím deset. Na stovky dalších se nepodařilo přijít, řada obvinění skončila pro nedo stolem. Nejvyšší představitelé nicméně nepopírají, že korupce u policie, a zvláště pak u d problém. Řešení, která nabízejí, jsou zatím spíše úsměvná. Středočeská dopravní policie na diktafony, aby se nahrávala všechna jednání s řidiči. Moc se to neosvědčilo: mezi pilotním i kladenští policisté, jež na jaře pozatýkala inspekce právě kvůli korupci. S dalším plánem přišel nedávno také čerstvý ředitel dopravní policie Martin Červíček. Navr uniforem, kteří jsou náchylní k braní úplatků, vyšetřil psycholog. Kdo ke specialistovi ja korupčník půjde a kdo ne, by měli rozhodovat především jejich nadřízení. I „kulich“ je úplatek Lékaři na rozdíl od policistů patří spolu s vědci a učiteli k nejváženějším profesím, ales vypovídají průzkumy veřejného mínění. Můžeme si zde pomoci další citací psychologa Klimeše mají strach, že přijdou o svou lékařskou licenci, ale policistovi, který bere úplatek, je Rozdíl není, jak vidíme, ve výši platu, ale v míře hrdosti na své povolání.“ Ani to ale ne lékařům-specialistům v přijetí „úplatku“. Zneužívají hlavně nedostatku odborníků ve městec Olejára, prezidenta Svazu pacientů, jsou nejrizikovější gynekologové a ortopedové. Stává s si lidé stěžují, jak museli zaplatit dva tisíce korun jako sponzorský dar pro ordinaci, ab zařadil do své kartotéky. Objevily se i případy, kdy se v nemocnicích kšeftovalo s termíny několikaměsíčního čekání na transplantaci kloubu bylo možné jít na sál do dvou týdnů: za p zaplacení dvacetitisícového příspěvku pro oddělení. Tisícové částky si nezřídka nechávají psychologové, jichž je kritický nedostatek. V západních zemích by za korupci považovali i pozornosti (lékaři jim říkají „kulichy“) - balíčky kávy či bonboniéry, jež hlavně starší l ošetřujícím jako výraz vděku a současně jako určité předplacení si pozornosti. To by ale p mohlo skončit, protože se začne za návštěvy u lékaře platit stejně jako za položky na rece pacientů to odbourá zakořeněný pocit, že by si měli za běžné úkony připlácet. Úřední šiml Středočeským Berounem se občas prohání černé BMW, do dálky svítí jeho naleštěné chromované boků jako svaly vystupují masivní blatníky, vnitřek kryjí neprostupně černá skla. Milovník neodmyslitelným růžencem na zpětném zrcátku nechybí ani stylová poznávací značka - ta jeho 1122. Získat podobně atraktivní symbol nadřazenosti přitom není jednoduché a většinou jde úplatkem. Korupce na dopravních inspektorátech, které v roce 2001 přešly pod městské úřady, není nič Když dovezou z fabriky krabice s novými espézetkami, „magická čísla“ se dají stranou, běžn vesměs šanci je získat. „Aby značka končila třeba číslicemi 1133, stojí to asi patnáct set čísla -třeba 5555 - mohou být klidně za šest tisíc,“ popisuje obvyklou praxi z inspektorát podnikatel z Kladenska. V Hradci Králové zase letos začala policie vyšetřovat úředníka, kt vyřizoval evidování nového vozu bez čekání mimo oficiální pořadník; bral si za to šest tis Uplácení se daří hlavně tam, kde se tvoří fronty a všelijaké pořadníky, na což jsou mnozí byrokraté pořád ještě mistři. Chcete, aby se váš přestupek za špatné předjíždění nestihl p během roční lhůty určené k vyřízení? Nabídněte úřednici pětistovku, aby spis vložila na dn nevyřízených záznamů. Rájem pro úplatky všeho druhu bývaly také katastrální úřady. Boom vý domů a rekordní růst hypoték společně s úřednickou neschopností způsobily, že se tam hroma zápis či změnu. Za urychlení vyřízení se platilo několik tisíc korun, dnes se situace poma řízení jsou již zveřejňována na internetu, takže úředníci už mají větší strach nějaký doku přednostně. Dá se dohledat, který den byla žádost podána a jak si aktuálně stojí stejně st Štička z Transparency International chválí: „Obálky na úřadech pomalu mizí, veřejná správa profesionalizuje.“ Ta profesionalizace je ovšem skutečně opatrná a třeba na stavebních úřadech je situace pod špatná. Tříčlenná rodina z Ústí nad Labem na začátku léta dostavěla domek na okraji města kolaudaci. Byrokrat, který přišel dům zkontrolovat, si bez uzardění řekl o pět tisíc, jina zohlednit drobné odchylky od územního rozhodnutí“. Manželé mu nakonec peníze dali, potřebo nastěhovat a projekt, který od počátku pronásledovaly komplikace, již chtěli mít za sebou. Obdobný případ řešil také Útvar odhalování korupce a finanční kriminality na radnici městs jih. Bývalá vedoucí tamního stavebního úřadu žádala po firmě 150 tisíc korun za to, že v k rozhodnutí neomezí provozní dobu nově postaveného skladu. Škola - základ života Korupci se přitom lidé nevyhnou ani ve školství a dětském sportu, tedy v oblastech, jež by spojoval málokdo. „Když jsme chtěli, aby náš syn hrál za jeden žákovský tým fotbal, řekli museli zaplatit zvláštní vstupní částku pět tisíc,“ kroutí hlavou automechanik Karel Proše Dotklo se ho to a oslovil sice méně kvalitní klub, který však po něm nic nechtěl. Něco pod tehdy, když chtěli s manželkou dát do školky čtyřletou dceru. Než aby „vysolili“ patnáct t příspěvku, radši se dohodli s babičkou a sousedkou, které se o holčičku začaly střídavě st školek je vybírání sponzorských poplatků časté i v jiných koutech republiky, přičemž se čá pěti tisíc korun. Ne vždy je ovšem vinna instituce. Do kladenského gymnázia loni přišla maminka, aby zjistil na školu mohl nastoupit její osmnáctiletý syn a dodělat si maturitu. Pedagožku, s níž o to ale zaskočila zmínkou, že chlapci vlastně ani tak nejde o studium, nýbrž o získání - rozum maturitního vysvědčení; a jestli by to nešlo nějak zařídit. Haló, tady korupce Někdy to vypadá, že s úplatky na úřadech skoncují protikorupční linky. V minulých dnech za jedné takové přímo premiér Mirek Topolánek: s provozem na telefonním čísle 199 vládě pomůž Transparency International. Služba je určena lidem, kteří se s korupcí setkali, ale nevědí bránit či na koho se obrátit. Takový projekt se jistě dobře prodá v médiích, ale o jeho úč úspěšně pochybovat. Zhruba od roku 2004 mají všechna ministerstva či krajské úřady své pro ale že by se až na výjimky přehřívaly pro neutuchající zájem rozhořčených občanů a byly zá situace, se říct nedá. O to snadněji se ovšem prezentují v bilančních zprávách. Jak vlastně takové linky fungují? Pracovník zajišťující linku zpracuje stížnosti, předá je odboru, kde se s nimi někdo musí seznámit a posoudit, zda a jak se bude dál postupovat. Úř shodují, že nezřídka si lidé pletou protikorupční linku s knihou přání a stížností. Třeba financí vyřídili za tři roky fungování antikorupčního spoje na 340 oznámení, na ministerst to bylo za loňský rok přes 120 podání, vládní rekord trhlo ministerstvo vnitra, kam loni p tisíc oznámení. Postihem ovšem skončí jen mizivé množství. Když TÝDEN na ministerstvech zj jakých trestů stížnosti z linek přinesly, dostalo se mu jen vágních a vyhýbavých odpovědí informací. Jak zamést stopy Ačkoli je úplatkářstí zlo, které připravuje Českou republiku o desítky miliard ročně, najd kteří z něho dokáží zcela legálně profitovat. Jsou to především velké auditorské společnos ty, které neziskové organizace bojující proti korupci občas označují za jedny z hlavních p zametání stop po úplatcích. Klienti rekrutující se hlavně z řad mezinárodních korporací si aby prověřily, zda někteří ze zaměstnanců neuplácejí či nepáchají podobné finanční delikty takzvané velké čtyřky, tedy Deloitte & Touche, Ernst & Young, KPMG, PriceWaterHouseCoopers oddělení investigativních služeb. Zákazník, který se na ně obrátí s podezřením na úplatnéh objedná si hloubkovou kontrolu, si musí připravit minimálně milion korun. „Za poslední rok a půl jsme se trojnásobně rozrostli, jen pro Českou republiku máme teď de celou oblast střední a jižní Evropy (ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko, pozn osmnáct. Stoupá i počet klientů, pro které pracujeme,“ uvádí Tomáš Kafka z Ernst & Young. zájem potvrzuje také Sirshar Qureshi z PWC: „Hlavně nadnárodní firmy si uvědomují, že koru zemích problém a snaží se to řešit.“ Na Česko přitom často padne volba, pokud se velký kon ozkoušet nový systém kontrol dodržování vnitrofiremních etických pravidel. Důvod? Mimo jin v měřeních korupce podle Transparency International tradičně nízkou, tedy nelichotivou zná vyšetřovacích divizí patří mezi jinak poněkud fádně působící masou daňových poradců a fina k elitě, kolegové z ostatních oddělení jim závidí rušnější, dobrodružnější práci. Kromě pr stovek firemních dokumentů musejí projíždět při vyšetřováních také obchodní rejstříky, tel katastrální mapy, občas je třeba také někoho „vyslechnout“. Jejich práce má sice k honičká daleko, nicméně oproti běžnému úředníkovi zažijí několikanásobně více vzrušení. „Stane se, noci, kdy v dané společnosti již nikdo není, ve spolupráci s jejím vedením a právníky získ firemních počítačů, která následně analyzujeme,“ vypráví Qureshi. Kafkovi z Ernst & Young přijel na noční zásah, ale zadavatel zapomněl vypnout alarm, takže krátce po příjezdu kont bezpečnostní služba. Na korupci se ale dá vydělávat i jinak, například pořádáním školení pro úředníky. Kromě Tr International takové kursy organizuje třeba Český a moravský úřední dvůr, za nímž stojí Bo někdejší politik ODS. Existují i firmy, které nabízejí počítačový software, jenž slibuje t publikování a zadávání veřejných zakázek. Politici a rodiny Je paradoxní, že Češi úplatky zmiňují jako velký neduh, ale současně se mu všichni na úřad Odborníci, kteří se korupci dlouhodobě věnují, se shodují, že kořeny je třeba hledat mimo devadesátých let, v době divoké privatizace. Prodej majetku do českých rukou, často na zák klientelismu, etabloval postupně korupci jako přirozenou součást života. Ta odtud pronikla všedních sfér společnosti včetně rodiny. Vláda letos přijala akční program boje s korupcí, který nařizuje úřadům a ministerstvům př etické kodexy. Současně mají hrát větší roli školy: třeba Národní ústav odborného vzdělává za úkol zapracovat do rámcových vzdělávacích plánů téma protikorupční výchovy. Jak se to p by po ukončení školy měli být schopni říct, že uplácet je špatné a že demokracie je trvalá společnosti. „Tohle škola děti nenaučí. Musí to přijít z rodiny,“ namítá Marie Bezchlebová korupci věnuje. „Každý řekne, že uplácet se nemá, ale když se pak otec doma pochlubí, že d tisícovku, aby nedostal body, těžko bude jeho syn jiný.“ Podle Panajotise Cakirpaloglu z olomoucké univerzity korupční psychologie dospělých také n ovlivňuje vztahy v rodině. Nebezpečná je podle něho oblíbená metoda českých otců a matek - za to, že něco udělá, jako odměnu sladkosti, či dokonce peníze. Tato cesta prý produkuje m jedince. „Pakliže někdo později nabídne dotyčnému úplatek, má vysokou šanci na úspěch.“ *** Úplatný slovníkTak co s tím uděláme? Univerzální věta českých silnic a dálnic. Vyřkne ji b policista, naznačující, že za přiměřenou úplatu se řidič může vyhnout pokutě. Nebo ji naop hříšník, který sonduje, zda se za pár stovek či tisícovek nemůže vyhnout pokutě a zisku tr Pro podmazání existuje řada výrazů, některé z nich přetrvaly z předlistopadových dob (všim kolik, spraví to), něco přibylo i po zkušenostech českých turistů z arabských zemí. Slovo znamená spropitné, se řídce vžilo i pro označení úplatku. Okénko do tajemného slovníku kor v nedávné době kauzy, které plnily stránky novin. Díky úplatkářským aférám ve fotbale a te fotbalových emisarů si tak mohli jazykovědci pochutnat na hruškách a jablkách (při domlouv výsledků zápasů znamenalo 40 kilo hrušek či 40 kilo jablek částku 40 tisíc korun). Padesát neznamenaly zlomky koruny, ale padesát či sedmdesát tisíc. Třicetník na kříž označovalo na korun za remízu, 70 litrů nafty za trojku bylo 70 tisíc na vítězství (tři body). Nový význ fotbalové korupci i kapříci, kteří se stali synonymem pro tisícikoruny. Dalším příspěvkem, osvětlil slovník úplatků, byla aféra „Pět na stole v českých“, která vypukla v souvislosti Unipetrolu. Bývalý tajemník Úřadu vlády ČR Zdeněk Doležel na záběru skryté kamery televize polskému lobbistovi Jacku Spyrovi: „ Sejdeme se u lesa, na schůzce bude pět na stole v čes podle policie říct o pětimilionový úplatek. Doležalova kauza ještě neskončila, soudce ji n došetření. Co za úplatky Zločinu se dopouští jak ten, kdo úplatek přijímá, tak ten, kdo jej nabízí. Trestní zákon ú rozlišuje pouze tehdy, když k němu dojde při „obstarávání věci obecného zájmu“. Tím je nej policistou či úředníkem magistrátu, ale také s lékařem či učitelem - tedy pracovníky oblas fungování má zájem celá společnost. Zákon zná celou škálu trestů. Policistovi, který vezme za přimhouření očí nad řidičovým přestupkem, hrozí maximálně dva roky vězení, spíše však v možná podmínka. Pokud by si však o obálku přímo řekl, hrozily by mu až tři roky. Maximální je dnes osm let: hrozí veřejným činitelům (politik, úředník, policista, voják, strážník či vezmou alespoň dvě stě tisíc korun, nebo třeba lékaři, který se nechá uplatit milionem či Ten, kdo uplácí, může jít za mříže maximálně na pět let. Zločinu se ale dopustí jen tehdy, skutečně zkorumpuje - slib úplatku soudu nestačí.