Česká věda dohání zpoždění ****************************************************************************************** * Česká věda dohání zpoždění ****************************************************************************************** V příštím roce můžeme financovat jen čtvrtinu podaných grantů, říká Josef Syka, předseda G České republiky. Dotknou se úsporná opatření vlády základního výzkumu? Na základním výzkumu se bude příští rok šetřit. Grantová agentura je samostatná instituce rozpočtem a v roce 2008 dostane stejný objem peněz jako letos. To znamená, že na rozdíl od nedostaneme víc prostředků. Dosud jsme každoročně dostávali přibližně o 100 milionů korun zhruba 1,5 miliardy a to nám dovolí financovat jen 25 procent podaných žádostí o grant, mo to bylo 30 procent. Nemůžete rozpočty žadatelů seškrtat, aby se dostalo na víc grantů? To ze zásady neděláme. Považujeme žádost o grant za nedílný celek a nechceme do něj zasaho prostředků na jednotlivé granty se neosvědčilo. Dělají to třeba v Německu a praxe je pak t žadatelé už předkládaný rozpočet automaticky o třetinu nadsadí, protože vědí, že jim ho gr přibližně o třetinu seškrtá. A dostanou peníze ti, kteří mají lepší projekt, nebo hrají roli spíše osobní kontakty a pr Prosadit grantový návrh jen protekcí a známostmi není u nás jednoduché. Komise, které návr více než sto členů. Další posuzovatelé sedí v podkomisích. Celkem do rozhodování může zasá lidí. Každý rok se zhruba třetina z nich mění. A pak jsou tu samozřejmě ještě zahraniční o všechny granty posuzují. Zavedli jsme pravidlo, že každý projekt musí být předložen v angl nejméně jednoho zahraničního oponenta. Mohou získat grant i žadatelé, kteří nepracují na vědeckém pracovišti, například firmy ze sektoru? Grant mohou získat i fyzické nebo právnické osoby, které nejsou nijak spojeny s pracovišti vysokých škol, ale v základním výzkumu není takových žadatelů mnoho. Přibližně dvě až tři dostávají fyzické osoby nebo soukromé subjekty. * Objevují se názory, že český základní výzkum stagnuje. Jak se to vůbec dá změřit? Hodnotit výsledky dosažené v jednotlivých vědních disciplínách není jednoduché. Existují a uznávané parametry a podle nich můžeme spolehlivě sledovat posun v kvalitě české vědy. Nap nich je relativní citační index, který ukazuje počet citací vědeckých statí publikovaných země ve srovnání se světem. Průměrná hodnota světové databáze citací je 1. Česká republika měla v roce 1989 relativní citační index 0,3 a v současné době už je to 0,9. Rychle tedy d a blížíme se ke světovému průměru. Grantová agentura České republiky k tomu rozhodně přisp vedle dalších významných faktorů, jako bylo otevření hranic a rozšíření možností spoluprác * Které vědní obory dosahují za poslední období nejlepších výsledků v základním výzkumu? Nejlépe jsou na tom technické vědy. Dobře jsou na tom také přírodní vědy a například lékař posunul o několik příček kupředu. Finská akademie věd, která je vlastně národní grantovou vydává každých pět let souborný přehled vývoje citačních impaktů 30 zemí OECD. České techn na 20. místě, medicínský výzkum na 23., humanitní vědy si polepšily z 29. na 26. místo. Ne sociální vědy, včetně české ekonomie, které zůstávají stále na předposledním 29. místě. * Kritici českého grantového systému tvrdí, že pohřbívá talenty. Když má někdo originální šanci získat na ni grant, protože akademické prostředí je příliš konzervativní. Teoreticky to tak je. Bohužel si nemůžeme dovolit financovat riskantní granty, u nichž nen záruka. V některých zemích, například Spojených státech, na to vyčleňují grantové agentury část prostředků, u nás jich je tak málo, že si to ani nemůžeme dovolit. Ze své zkušenosti říci, že nová hypotéza většinou vzniká v průběhu řešení nějakého výzkumného projektu. Pak v jeho rámci možné ji alespoň částečně ověřit a na základě dílčích výsledků požádat o jiný nepohřbíváme. * Neodrazuje od základního výzkumu v České republice zejména mladé lidi to, že budou chudí Peníze jistě hrají velkou roli. Mladí lidé po vysoké škole obvykle zakládají rodinu a potř prostředky. Budoucí vědec má však zpravidla kladný vztah k badatelské činnosti, což se pro střední či vysoké škole. Pokud inklinuje k vědě, nebývají peníze jediným faktorem, o které Ostatně čeští vědci už nejsou tak chudí. Patří ke střední třídě a jejich platy se rovnají inteligence. Ani ve Spojených státech vědci nejsou nijak extrémně bohatí. Bill Gates je vý * Snažíte se získávat mozky ze zahraničí? Zahraniční vědci už u nás pracují, stále jich přibývá a někteří dokonce zůstávají delší do navštívil Čínu, abych zjistil, zda by mladí Číňané nechtěli bádat v České republice, proto že takto odcházejí do světa. Nevypadá to však příliš nadějně, protože je o ně obrovský záj zejména do Spojených států. V Evropě míří především do Německa, které zřídilo pobočku své přímo v Pekingu a je v jejich náboru velmi aktivní. * Proč je o mladé čínské vědce takový zájem? Má to samozřejmě ekonomický podtext. V současné době to je tak, že Číňané, ale například i nějaké době strávené v zahraničí vracejí do vlasti a samozřejmě si s sebou přivážejí i cen vazby. To podporuje nejen vědeckou ale i obchodní, ekonomickou a další spolupráci. * V České republice je společenská prestiž vědců nízká. Copak vůbec netouží po slávě a pop jejich zahraniční kolegové? Je pravda, že vědci nepatří v Česku mezi celebrity, které jsou každý den na prvních stránk Neřekl bych, že je to tím, že netouží po uznání a společenské prestiži. Možná je to proto, jinými hodnotovými měřítky - například vědeckými tituly, členstvím v prestižních mezinárod společnostech. Tam je obrovská konkurence nebo přesněji řečeno přímo boj, ale to není vidě proč se o českých vědcích tak málo mluví a píše. Profesor Josef Syka (67) ukončil studium na Lékařské fakultě UK v Praze v roce 1965. Titul oboru neurofyziologie získal v roce 1971. Doktorát věd obhájil v roce 1991, ve stejném roc pro obor fyziologie na 1. lékařské fakultě UK v Praze. V roce 1996 byl jmenován profesorem světových odborných organizací. V letech 1994 až 2001 byl ředitelem Ústavu experimentální Od roku 2001 je členem Akademické rady AV ČR.