Školy tvrdí, že se snaží zdůvodnit nepřijetí uchazečů co nejlépe

Praha 23. října (ČTK) - Zástupci vysokých škol tvrdí, že se školy snaží co nejlépe zdůvodňovat, proč nepřijaly odmítnuté uchazeče. Podle škol, které ČTK oslovila, je však takzvaných žádostí o přezkum mnoho a neúspěšní uchazeči v nich často žádné konkrétní námitky neuvádějí; proto není možné na ně podrobně reagovat.     Nejvyšší správní soud dal v poslední době opakovaně za pravdu odmítnutým uchazečům, že škola nezdůvodnila zamítnutí jejich odvolání dostatečně. Podle některých škol však uchazeči špatně chápou samotný smysl odvolání. Vycházejí prý z praxe minulých let, kdy školy nechávaly pro kandidáty, kteří se odvolají, určitý počet míst. V současnosti by měl mít kandidát, který se odvolá, svou žádost podloženou chybami ve zkouškách. Školy přesto dostávají tisíce žádostí, často prý jen s konstatováním, že se neúspěšný kandidát odvolává.     Na Masarykovu univerzitu v Brně dojde každoročně kolem 6000 odvolání. Kancléř školy Jiří Nantl ČTK sdělil, že škola přezkoumává všechny žádosti, podrobně však zdůvodňuje pouze odvolání, ve kterých objeví něco sporného. V ostatních případech odpovídá jednotným způsobem.     Nantl řekl, že rozhodnutí soudu nejsou v tomto případě pro školu formálně závazná, protože se netýkala přímo jí. Považuje za nerealizovatelné, aby škola podrobně odpovídala na všechna odvolání, která mnohdy nemají vůbec žádnou šanci na úspěch.     Rozhodnutí soudu z minulého týdne se však podle kancléře dá vykládat tak, že by školy měly podrobně zdůvodňovat pouze odvolání kandidátů, kteří uvedou konkrétní námitky, které by mohly vést ke změně rozhodnutí. To by však podle něj mohlo znevýhodnit žadatele, kteří nejsou schopni námitky správně formulovat, protože i jejich žádosti škola nyní podrobně zkoumá a sama může nalézt případné pochybení.     Nantl si proto myslí, že přijímací řízení by nemělo být tak formální a školy by v něm měly mít jistou autonomii. Připomněl, že soud sice rozhodl, že škola musí své rozhodnutí zdůvodnit, ale nezkoumal podstatu rozhodnutí. Domnívá se proto, že by se takové případy neměly řešit soudně, což je pro uchazeče nákladné a zdlouhavé, ale mohl by o nich rozhodovat nějaký orgán, ketrý by byl složen ze zástupců škol.     Mluvčí Univerzity Karlovy v Praze Václav Hájek ČTK sdělil, že škola se snaží dělat vhledem k počtu podávaných odvolání maximum, ročně jich obdrží skoro 3000. Univerzita je podle něj přesvědčena, že postupuje v souladu s příslušnými právními předpisy.     Josef Průša, rektor Západočeské univerzity v Plzni, které se rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týkalo, dnes ČTK řekl, že ho škola předem očekávala. Proto se v zamítavých žádostech už letos věnovala podrobněji důvodům stížností uchazečů, přestože to pro ni znamená výraznou administrativní zátěž.     "Chápu, že to má psychologický význam, byť je výsledek stejný," řekl Průša. Ví, že pro uchazeče je přijímací řízení na vysokou školu důležité a že si zdůvodnění zaslouží. Zároveň ale připomněl, že rektor může změnit rozhodnutí děkana jedině tehdy, pokud zjistí, že šéf fakulty porušil zákon. Proto také prý škola dříve shrnovala rozhodnutí do jedné věty a psala neúspěšným žadatelům, že rektor v rozhodnutí děkana neshledal, že by bylo v rozporu se zákonem nebo vnitřními předpisy univerzity.     I když podle Průši některé žádosti neobsahují konkrétní připomínky, psala škola letos kandidátovi, že jeho důvody nejsou relevantní, raději než větu, kterou používala dříve. Podle Průši však není možné odpovídat na všechny žádosti naprosto detailně. Myslí si navíc, že i když škola změnila způsob odpovědí, je možné, že se i tak najdou neúspěšní adepti, kteří se budou se školou soudit a zkoušet tak rozhodnutí o nepřijetí zvrátit.     

pap mhm