Pět Češek, které udělaly kariéru v zahraničí ****************************************************************************************** * Pět Češek, které udělaly kariéru v zahraničí ****************************************************************************************** Do žebříčku pětadvaceti žen »českého« byznysu jsme záměrně vpustili jen ženy, které mají c tuzemskou ekonomikou a pracují v Česku. Je ale řada českých manažerek, jimž byla země příl by bylo škoda pominout. Třeba následujících pět: každá z nich bydlí v jiném koutě zeměkoul inspirativní kariéru. Jana - Amsterodam Jana Belyušová (36) by mohla sloužit jako inspirace pro každého, kdo se trápí, jestli zvlá skloubit práci s rodinou. Z evropské centrály Nike řídí 2100 lidí, ale pracuje jen čtyři dny v týdnu. »Svoje úkoly s pátek je den maminky. Od devíti do pěti všichni vědí, že prostě nemají šanci,« říká Belyuš dvouleté Emy a personální ředitelka pro síť evropských značkových obchodů Nike. Práce na úrovni centrály nevyžaduje pevnou pracovní dobu: místo píchaček jsou důležité výs časem se prý dá lépe hospodařit. Druhou podmínkou úspěchu je soustředit se doma jen na pri »S manželem jsem se rozhodli, že celá naše domácnost je v podstatě outsourcovaná,« říká Be by v praxi dotahovala do konce to, co nakousla už jako studentka psychologie na Univerzitě promovala s diplomovou prací na téma Současná žena a její způsob života. Přesná funkce Jany Belyušové zní Retail HR Director, což obnáší řídit personální politiku evropské zaměstnance, které má Nike ve své vlastní maloobchodní síti. Jen v amsterodamské pracují pro Nike lidé 52 národností. Její hlavní projekt teď spočívá v tom, vylepšit pošra maloobchodu u zaměstnanců. Do ciziny se dostala díky firmě Hewlett-Packard, kam nastoupila poté, co zkoušela v Praze štěstí jako psycholožka na volné noze. Pokračování na str. 19 Češky, které udělaly kariéru v zahraničí Dokončení ze str. 17 Už tehdy ale Belyušová tíhla k byznysu: zkoumala u svých klientů, jak velký je jejich mana Když se v roce 2001 z Hewlett Packard oddělila samostatná divize Agilent technologies, dos post »talent manažera« pro Benelux. Když chtěla založit rodinu a omezit cestování, šla zku Nike. Stesk po rodičích zatím léčí voláním přes Skype a příležitostně houbařením na chalupě u Ji (v Holandsku je za utržený hřib pokuta 300 eur). Najít v Česku podobnou práci jako u Nike by šlo jen stěží, ale věří, že se jednou vrátí. » unie roztahuje, třeba jednou Čechy budou zdrojem zajímavé práce pro oblast východní Evropy Belyušová. Jana - New York »Pořád ještě někdy mám pocit, že my Češi se někdy až příliš sami cenzurujeme v tom, čeho j dosáhnout a jak jsme schopni se prosadit ve světě,« říká Jana Zedníčková. Sama v cizině strávila většinu kariéry: pracovala pro poradenskou firmu McKinsey v Praze a je partnerkou newyorské marketingové společnosti Lippincott. Firma, která v Česku málokomu USA jedním z velkých hráčů v »brandingu«. Zedníčková se podílela na projektech spojených s Citibank, Kodak, McDonald’s nebo Samsung. Díky sportovní kariéře svého otce pobývala už na střední škole v Belgii a naučila se franc i anglicky. Při studiích v Praze zaujala jako překladatelka jednoho z manažerů americké po Prudential, který ji poté pozval do New Yorku do vzdělávacího programu sloužícího ke zrych Poté pro Prudential dělala investiční bankéřku, vystudovala titul MBA na univerzitě Wharto nabídku od McKinsey. Kreativní práce, kterou má nyní, se do největší hloubky dělá právě v globálních metropolíc York nebo Londýn. Radit firmám, co dělat se značkou, obnáší celou škálu věcí: od designu w až po návrh bankovních poboček. V poslední době se pustila do »sensory brandingu«, což je disciplína, která se snaží budov ke značce nejen očima, ale prostřednictvím »smyslových stimulů, jako je vůně, zvuk nebo hm Lze u takové práce opustit New York, pověstný »pupek světa«, a vrátit se domů? »Čas od čas Čechy mi chybí, vyrostla jsem v Praze. Jak česká ekonomika roste, tak příležitosti pro bra projevit, je spousta českých značek, které o tom musí uvažovat,« říká Zedníčková. Láká ji, vůbec v Evropě se lidé nechávají méně pohltit prací a umějí ji vybalancovat s normálním ži Yorku je to prý jiné: sama ještě nemá děti. »Zatím jsem to nějak nestihla,« říká pořád ješ češtinou. Vanda - Paříž Žádné děti zatím nemá ani Vanda Wolfová - jen přítele v Bratislavě a exkluzivní práci v Pa je jedinou ženou ve výkonné radě marketingové společnosti OgilvyOne Europe. Wolfová zodpovídá například za kompletní marketingový servis pro značku IBM v Evropě, Afri východě, což obnáší pestrou škálu služeb, jako je reklama, public relations, analýza dat, direct marketing. Její tým osmdesáti lidí má na starosti »rostoucí odvětví«, jako jsou tel informační technologie. V 90. letech pomáhala zakládat pobočku Ogilvy v Praze, kde mimo jiné uváděla na trh značku dostala k novým projektům pro IBM v rozvíjejících se zemích, což ji nakonec přivedlo do ev Ogilvy v Paříži. Tam je prý narozdíl od Prahy možné řešit s klienty jejich strategii od ko »Třeba teď s IBM mluvíme o marketingu na rok 2010,« říká. Ve Francii se prý nejen lépe pracuje, ale i zakládá rodina. »Najdete si paní na hlídání, k bytě čtyři pět dětí. Ráno jí je přivedete, odpoledne je přivede zpátky. A protože tím podp podnikání, můžete si to odepsat z daní,« pochvaluje si Wolfová. Řada žen u ní prý pracuje jen čtyři dny v týdnu, což v zemi nikdo nevnímá jako mimořádný n Vladimíra - Bratislava Vladimíra Josefiová má svého pětiletého syna v britské školce v Bratislavě, kde ale spoluž »Maminky si stěžují, že děti nemluví ani tak anglicky jako československy,« směje se Josef nejvýše postavených žen na česko-slovenském bankovním trhu. Loni v červenci nastoupila jako personální ředitelka Všeobecné úvěrové banky, předtím děla práci v Živnobance a zároveň v její slovenské sestře Unibance. »Ve Všeobecné úvěrové bance představenstvu. Líbilo se mi, že lidské zdroje pojali jako strategické téma,« říká Josefio bylo srazit vysokou fluktuaci: v předchozích třech letech se v bance obměnilo 25 procent l rok by to mělo být jen 15 procent. Josefiová po studiu na pražské VŠE nastoupila na ministerstvu spravedlnosti, kde se dostal americkými poradci ověšenými tituly MBA. Jeden z nich si ji oblíbil natolik, že se zaručil půjčku na Harvard Business School. V USA dostala práci v nápojářském gigantu PepsiCo, s níž se vrátila jako »strategický plán Když se v Pepsi začala její práce stáčet moc k financím, utekla do poradenské firmy McKins »Když nevíte, co s načatým životem, nejlepší je jít do konzultantství, tam si osaháte všec Josefiová. Sama si osahala personalistiku, a když se Jiří Kunert v roce 2002 vracel do Živ jeho nabídku. »Slovensko musí být v něčem jiné, když se chtěli odtrhnout. Je znát třeba to, že jsou více mnohem důležitější roli tady hrají vztahy mezi lidmi, i v byznysu,« říká Josefiová Marcela - Basilej Největším letošním skokanem na mezinárodní scéně je Marcela Čechová. Od srpna je personáln švýcarské biotechnologické firmy Lonza. Pronikla tak mezi šest nejvyšších ředitelů firmy, která je jedním ze světových lídrů ve sv zaměstnává sedm a půl tisíce lidí, působí od Spojených států po Singapur a její loňský obr padesát miliard korun. Čechová zvolila nezvyklý postup. Před pěti lety opustila manažerský post v Praze a spojila tehdy zdánlivě »zastrčeným« provozem Lonzy v Kouřimi u Kolína. Nejdřív jako personalistka, podnik, který musel projít nejen technologickou, ale i razantní personální obměnou. Osvědč »Už o mně věděli i na ústředí Lonzy. A když se uvolnil post ve vedení, byla jsem tak troch když jsem pak musela také obstát v konkursu,« říká. Přechod z Kouřimi do Basileje, sídla Lonzy, považuje osobně za obrovský profesní skok. »V roce, kdy mi bylo už skoro pětatřicet, se mi o takovém postupu ani nesnilo. Ale dost tvrdě říká. S novým prostředím žádné problémy nemá - i když se někdy o Švýcarech říká, že jsou vůči ci nedůvěřiví. »Náš tým je beztak mezinárodní. Ale nejen teď, ani nikdy předtím jsem ve Švýcarsku necítil třeba vůči tomu, že pocházím z východní Evropy. Spíš je pro mě vždy klíčové přesvědčit lid personalisty každému kolektivu, a tím i celé firmě skutečně vyplácí,« vysvětluje Marcela Č