Lékaři chybně předepisují léky ****************************************************************************************** * Lékaři chybně předepisují léky ****************************************************************************************** Pacientovi trpícímu astmatem ošetřující lékař předepsal na vysoký tlak lék, neselektivní b který může vyvolat akutní astmatický záchvat. Na chybu, jež mohla vést až k úmrtí pacienta lékárník, který se pacienta během vydávání léčiva zeptal na jeho možné nemoci. Podobné omyly v preskripci léků nejsou výjimečné. Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy uskutečnila ve spolupráci s Českou lékárnickou komorou zatím ojedinělý projekt, během nějž farmaceutů zkoumalo předepsané recepty z hlediska správnosti preskripce. „V průběhu projektu bylo odhaleno více než 2200 potenciálních lékových pochybení různého s pro pacienta,“ konstatuje jeden ze spoluautorů výzkumu Josef Malý. Detailní výsledky zatím nejsou k dispozici. Autoři projektu chtěli zdokumentovat, jak nezb farmaceuti v procesu předepisování a výdeje léčiv a přimět odborníky k diskusi, jak spolup a lékárníky zdokonalit. O nutnosti zlepšit tzv. účelnou farmakoterapii hovoří odborníci už dlouho. Zatím ale až na jen u slov. „Lékaři v předepisování léčiv kolikrát tápou. Ve farmakoterapii určitě nejsou kovaní, a v ne,“ tvrdí lékárník Pavel Grodza, který na toto téma pořádá pro kolegy z oboru odborné sem „Léky se u nás také hrozně plýtvá. Lékaři předepisují zbytečně velká balení nebo příliš mn jeden recept. Pak pacient po pár dnech zjistí, že mu předepsaný lék nevyhovuje, a vyhodí h vracejí tuny nespotřebovaných léčiv,“ připomíná Grodza. Nejhorší situace je podle něj u lékařů v primární péči. To ale předseda Sdružení praktický Šmatlák odmítá. „Je to chyba celého systému. Českému zdravotnictví chybí koordinační úloha lékaře, který by měl být průvodcem pacienta systémem,“ namítá. Pacienti často chodí od lékaře k lékaři, a protože neexistuje centrální kontrola, z každé odnášejí léky, které mohou být i ve vzájemné kombinaci škodlivé. „Setkávám se i s tím, že pacient užívá několik léků od různých lékařů, které jsou praktick hodně podobné, jen se podle výrobce jmenují různě,“ říká Šmatlák. „Často se také stává, že z nemocnice s propouštěcí zprávou s naordinovanými léky, které by mohly potenciálně působi konstatuje. Lékařům podle Šmatláka chybí zpětná vazba. Na tento nedostatek upozorňuje i Michal Prokeš Infopharm. „Lékaři nejsou k účelné farmakoterapii vedeni. Ani při studiu na lékařské fakul účelně preskribovat. Ve Velké Británii, Nizozemsku či Německu dostává každá ordinace pravi doporučené léčebné postupy. Z nich se lékař dozví řadu velmi užitečných informací a rad. K v preskripci s ohledem na zdraví pacienta, kde předepsal zbytečně drahá léčiva a co by moh chybí instituce, která by takové rozbory poskytovala,“ podotýká Prokeš. Ministerstvo centrální evidenci zřizovat nechce Podobný servis zatím nabízí jen regionální Zdravotní pojišťovna Škoda. Od února loňského r smluvním lékařům a zdravotnickým zařízením každý týden manuál s rozbory preskripce. „Toto řešení jsme zvolili s úmyslem v co možná nejkratším čase poskytnout zájemcům porovná v aktuálním a referenčním období,“ říká ředitel pro informatiku a organizaci ZP Škoda Zden Ordinace tak získají kromě rámcových informací i detailní přehledy, jež jim pomohou analyz preskripci či trendy v jednotlivých léčivých skupinách. Ministerstvo zdravotnictví tyto aktivity podporuje. Instituci, která by po vzoru Velké Bri Nizozemska takový servis zdravotníkům poskytovala, ale zřídit nehodlá. „To by mělo předevš zdravotní pojišťovny,“ soudí mluvčí resortu Tomáš Cikrt. Shromažďovat a interpretovat data má podle něj možnost Národní referenční centrum zdravotn „Prosazovat účelnou farmakoterapii je bez diskuse pozitivní věc. Neexistuje ale žádný práv by to pojišťovnám nařídil. Pojišťovny by měl v tomto směru iniciovat dialog i s odbornými Ministerstvo ho může třeba moderovat,“ vidí možnou cestu Cikrt.