Saharu zdobí česká bižuterie

Smrtící i plná života. Tajemná i přímočará. Monotónní i pestrá. Chudá i nekonečně bohatá. Taková je Sahara. Podoby největší pouště světa odhalují v brněnském pavilonu Anthropos, kde začala rozsáhlá expozice s názvem Sahara - příběh Velké pouště.

Brno - Na šest set originálních exponátů shromáždili organizátoři expozice Sahara - příběh Velké pouště ve dvou sálech brněnského pavilonu Anthropos. Mezinárodní výstavní projekt, který potrvá do 30. srpna 2008, návštěvníkům připomíná nejvýraznější i opomenuté charakteristiky africké pustiny.

Příroda. První oddíl výstavy odhaluje ekologii a přírodní bohatství Sahary. „Vystaveny jsou například hrance, tedy hranaté kameny, které opracoval vítr obsahující drobný písek. Zajímavostí je i přírodní sklo z libyjské pouště, u něhož si stále nejsme jistí jeho geologickým původem,“ říká spoluautor výstavy Ivan Mrázek, který v osmdesátých letech pracoval tři roky na Sahaře jako geolog.

Lidé si připomenou, že poušť bývala opakovaně dnem moře, což dokládají mimo jiné vodní zkameněliny. Etnografie. Téměř polovinu výstavy tvoří etnografický materiál, který dokumentuje kulturní bohatství a pestrou mozaiku Afriky.

„Rozhodně bych neminul diorama, tedy originál velkého stanu tuarežských kočovníků s kompletní výbavou,“ doporučuje kurátor výstavy Petr Kostrhun z Anthroposu.

Vystavené oděvy různých etnik, ale například i šperky zapůjčilo Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.

„Vystaveny jsou i trojúhelníkové ozdoby do vlasů, které se do Afriky vyvážely z Liberce a Jablonce nad Nisou,“ řekl Josef Kandert z Náprstkova muzea.

Archeologie. Do dávné minulosti pouště zavede archeologická část expozice, která je bohatá především na kamenné nástroje.

Právě nálezy pěstních klínů, mlýnků na obilí či ozdob potvrzují osídlení lidmi dříve než před 250 tisíci lety.

Starověké civilizace. „Vyspělost Egypta, Řecka, Féničanů a Říma prezentuje ojedinělá ukázka koptského textilu z 5. století s archaickými křesťanskýmimotivy,“ upozorňuje na jedny z nejvzácnějších exponátů kurátor Kostrhun.

Skalní rytiny. Plastické kopie skalních rytin z období 9 tisíc let před Kristem pořídil v sedmdesátých letech minulého století při pracích v Africe profesor Jan Jelínek - otec Národního muzea v Tripolis v Libyi. „Otisky v měřítku 1:1 představují největší soubor skalního umění centrální Sahary v Evropě,“ připomněla Lenka Suková z Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze.

Přestože se mnohým může zdát Sahara nepřívětivě pustá, právě skalní rytiny vrátí návštěvníky do dob, kdy se poušť zelenala a v jejích oázách žili krokodýli, žirafy, vodní buvoli, nosorožci a další zvířata. Haptická část. Výstava je doplněna i o haptickou expozici, kde si nejen nevidomí návštěvníci mohou osahat některé z exponátů.

Moravské zemské muzeum vydalo k výstavě katalog. Doprovodné fotografie zapůjčilo i Velvyslanectví Tuniské republiky, které se vedle Velvyslanectví Marockého království, Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky, Národního muzea v polském Štětíně a Severočeského muzea v Liberci také zapojilo do příprav výstavy.