Vysoké školy: která je nejlepší? ****************************************************************************************** * Vysoké školy: která je nejlepší? ****************************************************************************************** 14.11.2007 Co je pro vás nejdůležitější? Šance na přijetí, budoucí plat, možnost nalezení práce, nebo školy? Připravili jsme pro vás ŽEBŘÍČKY ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL podle těchto kritérií. Co dál studovat a kde? To je otázka, na kterou mnoho maturantů ještě nezná odpověď. Redakc vás shromáždila několik dílčích žebříčků vysokých škol, které vám usnadní rozhodování. Naj informace, jak snadno a za kolik peněz seženou absolventi práci, kolik lidí se ke studiu h nich je k němu přijato či na jaké úrovni je vědecká práce školy. Lékaři a učitelé: tutové místo, plat nic moc Pokud nechcete chodit tři nebo pět let do školy zbytečně, zaměřte se při výběru také na to čerstvým diplomem v kapse hledat práci. Na straně E5 najdete přehled škol i fakult a údaje jejich čerství absolventi uplatní v praxi. „Nejlépe jsou na tom bývalí studenti fakulty ma školy ekonomické v Praze. Velmi nízká míra nezaměstnanosti se objevuje i u farmaceutů, lék špatně hledají práci zemědělci,“ vypočítává Jan Koucký ze Střediska vzdělávací politiky Un které údaje dlouhodobě sleduje a žebříčky sestavuje. Jaký vás po několikaletém studiu může čekat plat, zjistíte v tabulce na straně E4, kde naj o mzdách podle různých oborů. „Ty celkem jasně ukazují, že v nejvyšší platové úrovni zahaj kariéru informatici a počítačoví odborníci, zaměstnanci bank a pojišťoven nebo právníci,“ Smolka ze společnosti Trexima. Naproti tomu na konci žebříčku najdete odborné asistenty vy učitele a lékaře. Větší šance na studia v Brně Pokud víte, co byste chtěli studovat, ale tušíte, že máte malou šanci na přijetí, podívejt E6. Tam v seznamech veřejných i soukromých vysokých škol můžete vyčíst, že soukromé školy, umělecky zaměřených, mají devadesáti- až stoprocentní úspěšnost uchazečů. Stejně tak máte technických oborech, kam se často dostanete i bez přijímaček, ale možná „nepřežijete“ prvn Například na Vysoké škole chemicko-technologické odchází v prvních dvou semestrech až šede studentů. Z údajů o poměru přihlášených a přijatých se dá vyčíst i to, že na přírodovědeckou fakultu dostanete v Brně než v Praze nebo Olomouci. Olomouc je příznivá i pro budoucí právníky, op a plzeňské fakultě, které berou pouze okolo osmnácti procent přihlášených, zde vloni uspěl procent uchazečů. Kde je komornější atmosféra O možnosti studia v menším univerzitním městě uvažujte v případě, kdy máte raději individu a chcete, abyste osobně znali vašeho vyučujícího a on vás. Naproti tomu, když vám nevadí p 150 lidí a anonymní prostředí, chcete mít dostatečný výběr studentských hospůdek, kulturní společenského vyžití a snadno si sehnat brigádu, vydejte se raději do velkých měst. Život v laboratoři Pro zájemce o vědeckou kariéru a studium zaměřené na výzkum bude určitě důležitým hlediske světové vědě stojí profesoři, kteří jej budou školou provázet. Jestliže se chystáte objevi na AIDS, malárii nebo rakovinotvorné buňky, bude vás zajímat hodnocení škol podle jejich v na stranách E2 a E3. Zjistíte tam, že pro budoucí vědce jsou nejlepší variantou Vysoká ško technologická, Univerzita Karlova a Veterninární a farmaceutická univerzita v Brně. „Vědec pedagogů je pro porovnání vysokých škol klíčová. Používá se ve všech vyspělých zemích. Vyp výuky. Vysokoškolští učitelé, kteří ne uspějí ve vědě a technice ve srovnání se světem, sv nenaučí, jak se v profesi prosadit,“ myslí si profesor Jihočeské univerzity v Českých Budě Berger, který se porovnáváním škol z hlediska vědecké činnosti zabývá. V Česku se zatím komplexně nehodnotí Určitě byste si rádi před tím, než podáte přihlášku na vysokou školu, prohlédli objektivní sestavený z mnoha hledisek. Jenže takový v Česku zatím neexistuje. Hodnocení některých ško najít na stránkách ministerstva školství, ale nejde o porovnání. Zprávy Akreditační komise popisují vždy jen situaci na jedné konkrétní škole. V Česku je p školách tři sta tisíc míst. Třikrát tolik, než v roce 1990. „V této chvíli je nejvyšší čas diferencovat a hodnotit jejich kvalitu,“ je přesvědčen rektor Vysoké školy chemicko-techno Růžička.