Kmenové buňky: vrací paměť i zrak ****************************************************************************************** * Kmenové buňky: vrací paměť i zrak ****************************************************************************************** 16.11.2007 autor: Eva Bobůrková Injekce embryonálních kmenových buněk může obnovit paměť ztracenou po mrtvici či v důsledk nemoci, zatím však jen u myší. Jak jejich „ZÁZRAČNÉ“ vlastnosti užíváme k léčbě lidí? Lidé, kteří oslepli po poleptání oka louhem. Donedávna beznadějné případy. „Osm z deseti p buněčné terapii pomocí kmenových buněk vidělo jako předtím,“ líčí výsledky prezentované ne zahraniční konferenci doktor Josef Fulka z Centra buněčných náhrad a tkáňových terapií Uni Chrupavky, srdce, mícha Výzkum kmenových buněk pokračuje i v českých vědeckých ústavech. V Ústavu experimentální m se v současnosti ověřuje použití kmenových buněk jako náhrady chrupavek a kostí. „Nyní pro zkoušky, počítáme s tím, že tato terapie bude brzy běžně dostupná,“ říká ředitelka ÚEM pro Další použití kmenových buněk, na kterém čeští vědci pracují, je krytí kožních defektů. „V buňky z kostní dřeně nebo z krve budeme využívat pro léčbu nehojících se ran zvláště u pac – tzv. diabetické nohy,“ dodává profesorka Syková. Kmenové buňky zajímají i kardiology. Tým profesora Michaela Aschermanna z II. interní klin fakulty Univerzity Karlovy uskutečnil klinickou studii, kdy lékaři podali kmenové buňky ko pacientům po infarktu. Dalším připravovaným projektem českých vědců je použití kmenových b tedy získaných z oka, k náhradě rohovky. Nervová onemocnění, úrazy míchy a poškození mozku představují velkou oblast zájmu vědců. T jsou totiž dnes jen velmi obtížně léčitelná. „Kmenové buňky už jsme využili pro léčbu úraz vysvětluje profesorka Syková. V rámci klinické studie skupina lékařů pod vedením Evy Sykov kostní dřeně několika pacientům po poranění míchy. „Potvrdilo se, že čím dříve pacienti bu tím větší efekt je možné očekávat. Určité zlepšení bylo možné vidět u pacientů, kteří dost zhruba do tří týdnů po zranění,“ přibližuje výsledky profesorka Syková. Pro léčbu pacientů však zatím u nás využívají lékaři jen dospělé kmenové buňky získané z p či darované kostní dřeně. „Vlastní buňky, které pacienti s poraněním míchy dostali, nebyly rozmnožené ani dále zprac jen jakýmsi záchranářským efektem, zmenšily velikost poškození. Ale abychom se dostali dál možnost s těmito buňkami pracovat, upravovat je, rozmnožovat a diferencovat,“ vysvětluje p Čeští vědci už to umějí, ale nemohou zatím upravené buňky použít pro lidské pacienty. Zatí speciální absolutně čisté pracoviště, které by zaručovalo bezpečnou manipulaci s buňkami. však již podařilo začít za pomoci Prahy a EU takové pracoviště budovat,“ říká s potěšením Dosud nepřipadá v úvahu ani využití dalšího typu kmenových buněk – embryonálních. Ty se zí nevyužitých embryí z klinik asistované reprodukce. Embryonální kmenové buňky nabízejí, opr buňkám získaným od dospělých dárců, více možností. Čím ranější je stadium vývoje, tím víc schopné nahradit ty chybějící. Nediferencované embryonální buňky lze různými faktory donut vyvíjely pouze v chrupavku, neurony či jiné buňky, které je potom možné implantovat pacien Zatím však tyto postupy nejsou u lidí možné. Je tu příliš mnoho rizik. Embryonální kmenové experimentech na zvířatech často vytvářejí nádory, vědci musí vyloučit možnou kontaminaci naučit je správně nasměrovat a pak je v tomto také udržet. Problémem je i přijetí cizích b Proto i možnosti léčby Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy, amyotrof sklerózy či mrtvice dárcovskými dospělými buňkami a embryonálními kmenovými buňkami zatím zahraniční i čeští vědci jen na zvířatech. Zatím příliš rizik Uvažuje se i o tvorbě embryonálních kmenových buněk „na míru“ – dávají v mnoha směrech nej Vědci by v laboratoři vytvořili embryo přenosem jádra buňky pacienta do neoplozeného vejce předtím byla vyjmuta vlastní jaderná DNA. Po několika dnech by odebrali kmenové buňky a ty vývoj požadovaného typu buněk. Takové buňky už by byly kompatibilní, tělo pacienta by je n jsou tady vědci daleko? Některé země jako například Čína, Dominikánská republika apod., kde legislativa není tak p pomocí embryonálních kmenových buněk nabízejí. Podle doktorky Sykové je to však zatím nebe Postupy, které jednou budou pomáhat lidem, čeští vědci proto zkoumají na zvířecích modelec hospodářskými zvířaty pracuje i tým doktora Josefa Fulky jr.: „Snažíme se vytvořit linie e kmenových buněk u hospodářských zvířat, obdobně, jako je tomu u lidí nebo u myší. Na těcht budeme zkoušet, zda jsou tyto postupy bezpečné.“ Velkou oblastí využití embryonálních kmen rovněž léčba neplodnosti. Pokud jsou pohlavní buňky poškozené chemoterapií či ozářením, tě bylo možné vytvořit spermie i vajíčko. „Na zvířecích modelech se naučíme, jak,opravovat‘ p aby se ženě mohlo narodit zdravé dítě,“ dodává Fulka. V poslední době se hodně hovoří také o „farmakoterapii“. Vědci by vytvářeli embryonální km s určitým defektem a učili by se na nich, jak tento defekt odstranit nebo léčit. Z etickéh však není přijatelné vytvářet záměrně defektní lidská embrya. „Proto se uvažuje o přenosu buňky do vejce jiného druhu, skotu nebo prasete,“ vysvětluje Fulka jr. V Británii v listop dvě pracoviště licence k vytváření těchto hybridních buněk. „My se v naší laboratoři touto zabýváme také,“ dodává Fulka. Další využití embryonálních kmenových buněk se nabízí při st rakoviny, toxikologických studiích, posouzení účinku nových léků atd. Řada zemí už také pr výzkumné ústavy orientované přímo na kmenové buňky. „Možná by stálo za to, uvažovat o něče nás. Potenciál na to máme,“ dodává Josef Fulka jr. Naděje pro Filipa? O léčbě kmenovými buňkami se u nás v poslední době hovoří i v souvislosti s jedním zcela k pacientem: dvanáctiletý Filip Němec z Cizkrajova v roce 2003 na školním výletě zůstal dlou hladinou a má poškozený mozek a je téměř zcela nehybný. Může mu pomoci současná česká medi se objevila zpráva, že mu budou ve vimperské nemocnici podány kmenové buňky... „Filip je v stavu, má poškozený prakticky celý mozek. Rodina zvažovala léčbu v zahraničí. Ale to, co b Dominikánské republice, Filipovi nepomůže. Počítáme s tím, že bychom mohli určitou terapii nás, ale není to možné zítra. Musíme ještě hodně přemýšlet, jakou léčbu pro něj navrhneme, ji ověřit, získat povolení a rozmyslet, jak ji bezpečně provést,“ vysvětluje Eva Syková. Rozhovor autorky s Evou Sykovou a Josefem Fulkou jr. o terapii pomocí kmenových buněk na w leonardo *** Čím ranější je stadium vývoje emrya, tím víc jsou jeho kmenové buňky schopné nahradit ty c Využití kmenových buněk - oplozené vajíčko - nediferencované kmenové buňky, které jsou totipotentní (mají schopnost vytvořit jakoukol organismu) - zárodek ve stadiu moruly - blastocyt obsahující kmenové buňky pluripotentní (mají schopnost vytvořit téměř jakoukol organismu) - zárodek ve stadiu blastocytu - v tomto stadiu kmenové buňky vědci odebírají - krevní kmenové buňky - neurální kmenové buňky - kmenové buňky mezenchymu - izolované kmenové (pluripotentní) buňky - krevní buňky - buňky nervového systému - buňky vaziva, chrupavek a kostí - kultura kmenových (pluripotentních) buněk