V menze se najíte za euro a půl ****************************************************************************************** * V menze se najíte za euro a půl ****************************************************************************************** 16.11. 2007 autor:Ivo Dostál Každý desátý člověk, kterého na ulici v Lipsku potkáte, je student místní univerzity. Saské město, ze kterého si klidně můžete odskočit na máminy buchty, má šestisetletou unive V úprku staletí pobývalo v Lipsku (na univerzitě i mimo ni) mnoho významných osobností evr „Město má neuvěřitelně bohatou kulturní a historickou tradici. Pobývali tu Goethe, Bach ne popisuje Pavel Dvořák, který na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy studuje německá studia. „Lipsko je kouzelné místo, mně osobně se dostalo pod kůži a rád se tam kdykoliv vr Podle Pavlových zkušeností zbude člověku, když to nepřehání se studiem, minimálně jeden ví volný. Možností, kam vyrazit na výlet, je nepřeberné množství. Německé dráhy nabízejí slev jízdenky, cestovat se tedy dá za přijatelné peníze. Navíc na Lipské univerzitě funguje stu Wilma, který každý víkend pořádá zajímavé výlety. Vše je organizované a předem „německy“ n Stipendium od programu Erasmus pokryje základní životní náklady, finanční potíže tedy Pave nemusel. „Při porovnání s Prahou neexistují moc velké rozdíly. Pokud chodí člověk třeba na či Lidlu, tak jsou ceny srovnatelné,“ popisuje Pavel. Do těchto nejlevnějších obchodních ř chodí nakupovat převážně právě studenti, důchodci a sociálně slabší jedinci. Cenová pohoda je i v univerzitních bufetech. Jídlo v lipské menze pořídíte už od eura a pů můžete minimálně ze tří druhů. „Cena obědů v menze FSV UK se pohybuje kolem 30 korun, ale kvality a chuti jídla, je podle mého názoru mnohem lepší než to německé,“ popisuje šestadv student. „Často lidé řeší stravování nákupem tzv. Döneru (kebabu), který se dá sehnat už z o poznání větší a vydatnější než v Česku.“ za studiem do zahraničí nenechávejte doma srdce studovat do ciziny a zároveň zůstat v myšlenkách a v srdci se svou milou doma,“ uzavírá Pa lipské zkušenosti. Privát bych za kolej neměnil Na německých kolejích je podle Pavla život jednodušší než u nás. Plno věcí za vás vyřídí s Nic se prý ale nevyrovná svobodě samostatného bydlení v privátu. „Bydlel jsem s Němkou, Ně a neměnil bych. Sice se člověk musí o celou řadu věcí postarat sám, ale je to úplně jiný ž na koleji,“ říká student sociálních věd. „Výborně jsem si rozuměl s Italkou, i když se řík a slovanské národy jsou jiné.“ Pavel chtěl už od začátku bydlet s místními a trénovat tak doma. Svůj nový domov si vybíral podle mapy. Nedaleko centra a blízko rozsáhlých parků. Tř tvoří právě zelené plochy ve východní části města. „Bydlel jsem v klidné čtvrti srovnateln Vinohrady,“ popisuje své přespolní zázemí Pavel Dvořák. A co je nejdůležitější? „Při cestě