Nejvíc nervů je na začátku ****************************************************************************************** * Nejvíc nervů je na začátku ****************************************************************************************** 16.11. 2007, autor: Ivo Dostál „Jinak než na kole se v Lipsku na přednášky nejezdí,“ říká šestadvacetiletý Pavel Dvořák z sociálních věd, který půl roku studoval v Lipsku díky výměnnému programu Erasmus. LN V půlmilionovém Lipsku nefunguje dobře městská doprava? Neviděl bych rozdíl mezi pražskou a lipskou dopravou. Snad jen v ceně a ve vyšších pokutác kol pro mě byla asi největším překvapením. Možná až polovina studentů měla své vlastní kol v nepříliš velkém Lipsku tam, kam potřebovali. Sám jsem této vlně podlehl. Nejen z ekologi účelových důvodů. Někdy byl člověk rychlejší než autobus či tramvaj, samozřejmě s použitím Jiná dopravní kultura se týká i řidičů aut, kteří jsou mnohem slušnější a ohleduplnější ne do školy na kole přes celou Prahu bych si nikdy netroufl. Město ale tento druh dopravy vše například parkovacími plochami pro kola. * LN Čím ještě se liší studenti z 270 kilometrů vzdáleného Lipska od těch pražských? Podle mých zkušeností nejsou jiní než my, ale poznal jsem jen Němce z bývalé NDR. Zdáli se my. Ale obdobnou zkušenost jsem měl i s dalšími Evropany. Vůbec asi největším přínosem méh pobytu byl poznatek, že i přes odlišné tradice, zvyky a řeč jsme v jádru stejní lidé. Prot názoru důležité, aby se mladí lidé z odlišných zemí potkávali, studovali a hovořili spolu. odstraní často zbytečné předsudky. Zvláště u nás je to vzhledem k Německu stále ještě troc problém. * LN Jsou kantoři také toho názoru, že studenti jsou stejní, anebo těm zahraničním občas n V rámci studia Erasmus člověk narazí na profesory, kteří vůbec nevezmou v potaz, že člověk řeči, a kladou na něj stejné požadavky jako na domácí studenty. Před nimi je třeba mít se jiní profesoři se snaží cizím studentům vyjít vstříc, podporovat je a někdy na ně kladou i těch se studuje samozřejmě nejlépe. * LN Zkoušky tedy problémové nebyly? Kromě zápočtů jsem skládal tři zkoušky, které se lišily zakončením. Nejdříve jsem musel na stránkovou práci v německém jazyce, což bylo asi nejtěžší. Podruhé bych do toho asi nešel. jsem byl zkoušen v rámci tzv. kolokvia, tedy hromadného zkoušení formou diskuse. To bylo a Pokud se studenti znají, mohou se dobře doplňovat a spokojeni jsou pak všichni. Ve třetím písemný test. * LN Spokojenost byla i na přednáškách? Liší se hodně od těch na české univerzitě? Jsou stejné jako na UK. Jen je někdy problém stíhat zapisovat během výkladu v cizí řeči, a mívám někdy i u nás. Odlišná je míra využívání audiovizuální techniky, kterou němečtí prof přednášek a seminářů více. Výklad je pak zajímavější, student je více vtažen do děje a mys více pamatuje. To ale souvisí s lepším technickým zázemím německých univerzit. * LN Laboratoře a budovy byly na lepší úrovni než v Česku? To je těžké hodnotit, protože většina univerzitních budov procházela v době mého pobytu ro přestavbou. V roce 2009 propuknou oslavy šestistého výročí Lipské univerzity. * LN Co je na studiu jinde nejtěžší? Asi začátky: stěhování, sehnání bytu, navyknutí si na jiné prostředí, jazyk, jiný univerzi Stačí si pustit film Erasmus, tam je to popsáno výstižně. Mnoho nervů člověk ztratí ještě do zaslíbeného města vyjede. Ještě teď se ošívám, když si vzpomenu na pomalu nekonečné vyř formalit, vyplňování formulářů a stálý písemný styk s Lipskou univerzitou půl roku před od Nejlepší forma zkoušky je v Německu kolokvium, tedy hromadné zkoušení formou diskuse. Stud mohou dobře doplňovat.