S fakultní nemocnicí se nedublujeme ****************************************************************************************** * S fakultní nemocnicí se nedublujeme ****************************************************************************************** Lidové noviny Jaroslav Krupka 12.11.2007 Minulou středu odvolal ministr zdravotnictví Tomáš Julínek profesora Pavla Klenera z funkc hematologie a krevní transfúze. Svůj krok zdůvodnil ředitelovým manažerským selháním. Ústa Klenerovým vedením vyrovnaný rozpočet i mezinárodní vědecký kredit. Když se Pavel Klener v polovině 70. let domáhal možnosti obhájit kandidaturu, uslyšel od d fakulty informaci, že to nejde, podanou v tehdy obvyklém plurálu majesticus: „My proti tob ale ti, co mají zrušené členství, mají zaražené postupy.“ Klener překvapeně reagoval, že m protože nikdy ve straně nebyl. „Vidíš, to jsem nevěděl,“ odvětil prý děkan. „Tak ti to mož Současný spor s ministrem Julínkem svým způsobem také provází nedostatečný tok informací. Spor mezi ministerstvem a odbojným ředitelem začal po zveřejnění plánu na sloučení Ústavu a krevní transfúze se Všeobecnou fakultní nemocnicí. Ministerstvo argumentovalo, že slouče přinést dvacetimilionovou úsporu, protože obě instituce se dublují ve svých provozech. Kle že ministerstvo nemůže toto tvrzení doložit žádnou analýzou. „Když jsme začali budovat sou ústavu, dbal jsem na to, aby se všechno, co pořizujeme, nedublovalo s jiným pracovištěm. N duplicit připouští i ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bříza. Sloučení bude spíš zn navíc - jednak provozní v podobě změn počítačových sítí, jednak ústav přijde o mezinárodní kvality, které má on, a nikoli VFN. Neříkám, že je nelze obnovit, ale bude si to žádat čas prostředky,“ uvedl Klener pro LN těsně před svým odvoláním. Zpochybnil i další ministerský argument, že spojením obou institucí lze významně ušetřit n díky množstevnímu rabatu. „Ústav vydává nejvíc za léky na hemofilii, kterou Všeobecná faku neléčí. Ale toto vše by vyžadovalo především precizní ekonomickou analýzu, kterou nám nikd Když se dělá tak radikální návrh, měl by být konzultován, ale ani komise pro zdravotnictví výbor pro zdravotnictví a sociální politiku ani rektor Univerzity Karlovy přizváni nebyli. ministerstva zdravotnictví, které mi ministrův náměstek předložilo jako zadání se slovy: P to půjde, ne naopak. Přiznávám, že jsem bohužel našel víc argumentů, jaká to nese rizika.“ Fakt, že tyto argumenty zazněly v médiích a že Klener coby ředitel nesplnil podle minister od něj coby zřizovatel očekávalo, zhodnotil ministr zdravotnictví jako Klenerovo manažersk tedy nyní už bývalý ředitel jako manažer vedl? Pavel Klener začal ve zdravotnictví pracovat po absolutoriu fakulty všeobecného lékařství sekundář ve venkovské nemocnici a během následujících let si vyzkoušel většinu praktických medicína nabízí - pracoval na pohotovosti, byl závodním lékařem, působil jako odborný asis docentem vnitřního lékařství. V roce 1971 jej podobně jako mnohé další zasáhla prověrka no - ta mu zakázala dočasně publikovat a nedovolila mu stálý pracovní poměr na 2. interní kli jsem tam mohl zůstat, protože někoho na práci zase potřebovali,“ říká. Výsledky v oblasti lékařské praxe a posléze i ve vědecké publikační činnosti vedly k tomu, 80. letech nejdříve pověřen vedením hematologického oddělení 2. interní kliniky a posléze přednostou onkologické kliniky. Po listopadu 1989 byl jmenován prvním porevolučním ministr a sociálních věcí. V následujících letech působil kromě akademické činnosti jako poslanec České národní rady, vědu, předseda komise pro vědu, člen Rady vlády pro vědu a člen Komise pro vědu Parlamentu Ústavu hematologie a krevní transfúze byl jmenován před pěti lety. „Můj předchůdce ve funkci řídil ústav na dálku z Bostonu, což vedlo k řadě problémů. Prost dělal trochu, co chtěl. Nám se podařilo vytvořit z ústavu prosperující organizaci. V provo jsem musel najít experty na počítačovou techniku, se kterými jsme posléze zmodernizovali c síť. Vyměnil jsem ekonoma ústavu a zavedl pravidelné výroční zprávy s podrobným popisem na Ve vědecko-výzkumné oblasti se nám podařilo integrovat výzkumné laboratoře a stimulovat vě včetně základního výzkumu. Upravili jsme celou organizační strukturu ústavu a reorganizova úsek, který jsme rozdělili na úsek odběrů, buněčné terapie a banky pupečníkové krve, odděl aferéz a imunohematologie,“ popisuje bývalý ředitel svá manažerská rozhodnutí. Při svém ná podle svých slov zvažoval i možné spojení transfuzního oddělení ústavu a Všeobecné fakultn němž je dnes opět řeč: „Nešlo to, protože obě oddělení se shodují jen ze čtvrtiny.“ Klener se podle svých slov nebránil bližšímu svazku s fakultní nemocnicí třeba formou hold zachovat právní subjektivitu ústavu, na kterou se váží například zahraniční akreditace. Da už v tuto chvíli nezávisí na něm. „Pořád si kladu otázku, proč se to děje. A proč tak rych