Humanitní fakulty se bouří

Na přezíravý postoj k humanitním a společenským vědám si stěžují představitelé filozofických fakult.

Děkani všech osmi filozofických fakult v České republice poslali dopis předsedovi vlády a zároveň předsedovi Rady vlády pro výzkum a vývoj Mirku Topolánkovi. Vyslovili v něm nesouhlas s tím, že společenské a humanitní vědy byly vyňaty ze seznamu oblastí, které budou podporovány z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Nelíbí se jim také, že částky na udělování grantů v oblasti humanitních věd se každým rokem snižují. Výhrady mají i k tomu, že největší váha v hodnocení fakult se začíná přikládat publikacím, které jejich pedagogové uveřejnili v časopisech relevantních pro takzvaný citační index. Časopisy věnované společenským a humanitním oborům jsou totiž v tomto seznamu zastoupeny ve velmi omezené míře.

O nás bez nás

„Podle našeho názoru může přezíravý postoj k humanitním vědám v budoucnu přinést značné problémy nejen odborné, ale i etické,“ píší děkani.

V dopise vyjádřili také podiv nad tím, že v Radě pro výzkum a vývoj není jediný zástupce celé řady humanitních věd vedených v ústřední klasifikaci oborů. Jde například o archeologii, architekturu, etnologii, estetiku, filologii, filozofii, historii, politologii, psychologii, sociologii či umění. Podle nich přitom tyto obory zásadně ovlivňují vzdělanost a kulturu země.

Za absurdní považují děkani rovněž fakt, že v odborné pracovní komisi této rady, nesoucí honosný název Odborná komise pro společenské a humanitní vědy, nejsou zástupci zmíněných humanitních oborů.

Děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík námitky shrnul:Zjednodušeně řečeno, bádat a tvořit máme patrně pouze ve schématu „výrobce-konzument“. A posteskl si, že v tomto vztahu se „tak trochu vytrácí člověk“.

RADKA KVAČKOVÁ, kva