Rizika spojování nemocnic ****************************************************************************************** * Rizika spojování nemocnic ****************************************************************************************** Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka -------------------- Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek včera odvolal ředitele pražského Ústavu hematologie a profesora Pavla Klenera, protože prý manažersky nezvládl přepravované sloučení ústavu s Vš nemocnicí. Na první pohled by to nemuselo být nic divného, jenže Klener je renomovaný onko Patří k českým průkopníkům chemoterapie a pod jeho vedením ústav, který řídil od roku 2002 dluhy a zdárně se podílel na mezinárodním výzkumu. Ministr Julínek dal před časem ředitelů fakultní nemocnice a ústavu za úkol sloučení obou zařízení připravit. Vzniklá univerzitní se podle jeho představ měla stát jedním ze základních kamenů pražského zdravotnictví. Toho pacienti s krevními chorobami a jejich příbuzní, kteří iniciovali petici, v níž protestují fúzi. Obávají se toho, že uznávané zařízení zanikne. Důvodem podle nich může být třeba to, lukrativních pozemcích nedaleko Karlova náměstí. Ministerstvo nicméně zdůrazňuje, že zánik bude podle něj pouze integrován do nemocnice, která se stane univerzitním zařízením a bude přístup k evropským penězům. Spojení přinese prý i úspory, protože ústav a nemocnice někte duplikují. O rizicích spojování nemocnic teď Petr Holub. Petr HOLUB, redaktor -------------------- Pokud čekají české zdravotnictví nějaké velké otřesy, tak ho nepochybně způsobí takzvané s nemocnic. Ministr Tomáš Julínek má v oblibě velké nemocniční celky a ty největší z nich se rozšířit. Nejde o maličkosti, protože s velkými fakultními nemocnicemi budou v nejbližší d specializované ústavy, konkrétně Institut klinické a experimentální medicíny, známý pod zk Masarykův onkologický ústav, Ústav hematologie a krevní transfúze, Revmatologický ústav a kardiovaskulární a transplantační chirurgii. Co jméno, to úctyhodný pojem ve světě vědy i obrat je přes miliardu v největším IKEMu a čtvrt miliardy v nejmenším Revmatologickém ústa Tomáše Julínka jde o zbytečné instituce, které byly ostatně založeny ještě v dobách komuni vzoru. Budou spojeny s Fakultní Thomayerovou nemocnicí a Všeobecnou fakultní nemocnicí v P s Fakultní nemocnicí u svaté Anny v Brně. Není pochyb o tom, že ústavy mají s tímto plánem však není úplně jasné, co je v objetí fakultních nemocnic čeká. U Thomayerovy nemocnice a není dokonce rozhodnuto, zda zůstanou fakultními nemocnicemi. Spojení významných ústavů s proběhnout různými způsoby. Zřejmě nejvstřícnější je Nemocnice u svaté Anny k Masarykovu o ústavu. Nechce se zbavit zavedené značky, a proto se změní na holding, jehož se stane onko autonomní částí. Nejtvrdší je naopak postup Všeobecné fakultní nemocnice vůči Ústavu hemat transfuze. Název bude zrušen a ústav bude rozdělen. Stane se součástí dvou oddělení nemocn první interní a transfúzní kliniky, a jeho laboratoře převezme Ústav biochemie, který patř fakultě Karlovy univerzity. Tím i oním způsobem je možné rozumět Julínkově prioritě vzniku nemocnic, které budou spojovat výzkum a vzdělávání studentů s léčbou pacientů. Není důvod, specializované ústavy zůstat stranou. Tento plán ještě nebyl konkrétně představen, i když se blíží a dojde k němu do konce listopadu. Nespokojení zaměstnanci ústavů i lékařská veře mohou použít celou řadu dobrých argumentů proti Julínkovu záměru, zvláště pokud by se měl radikální podobě, jak je zatím plánováno v Ústavu hematologie a krevní transfúze či v Revm ústavu. Rozhodně tedy není pravda, že ústavy jsou sovětský vynález. Existují ve všech zemí vláda investuje do nejdražších zdravotnických programů, především do boje s nemocemi srdce a rakoviny. To se týká prakticky všech vyspělých zemí, včetně Ameriky. Pět specializovanýc sice vzniklo za minulého režimu, nepochybně se však osvědčily, protože ve svém oboru jsou jejich lékaři a výzkumníci patří ke světové špičce a v České republice dosud táhnou celý s specializací. Na druhé straně není pochyb o tom, že velké fakultní nemocnice mají zálusk n která jsou očividně dražší, než ta, která dosud provozují. Možná to je schopností zaměstna možná štědrými vládními dotacemi, ale ústavy mají zpravidla vyrovnané ekonomické bilance. nemocnice se zpravidla nedají řídit, o čemž svědčí jejich pravidelné propadání do dluhů, k mimořádnými státními dotacemi případně nucením pojišťoven, aby jim za odvedenou práci plat Rekordmanem v této disciplíně je právě Všeobecná fakultní nemocnice, která svými dluhy dok už i miliardu korun. Zásadní námitka zní, že příčinou jejich špatné bilance je prostý fakt nemocnic je příliš a že by se tedy měly rušit spíše ony, než specializované ústavy. Není t tom, že ministr Julínek má rozumné úmysly. Chce fakultní nemocnice transformovat na univer které budou mít průhledné účetnictví a bude je možné manažersky řídit pod dohledem zástupc Připojení ústavů může nemocnicím obtížnou transformaci osladit. Ovšem není možné úplně pře ústavů. Dokonce i dobré úmysly mohou ve zdravotnictví způsobit nenapravitelné škody. Varov je krajská českobudějovická nemocnice, která se jako první stala akciovou společností a za způsob řízení. Finančně je v naprostém pořádku, ovšem za tu cenu, že se platy lékařů v let 2006 nezvýšily. Podle Ústavu pro zdravotnické informace dosahují stále třicet čtyři tisíc republikový průměr se zvýšil na čtyřicet dva tisíc. Chtělo by to korekci. Jihočeši se tedy smířit s tím, že lepší lékaři do jejich kraje nepůjdou. A obdobná rizika je třeba předem v spojování pražských a brněnských ústavů s nemocnicemi. Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik Petr Holub.