Univerzity dobývají byznys ****************************************************************************************** * Univerzity dobývají byznys ****************************************************************************************** 29.11.2007, autor: Ivana Pečinková Čím dál víc si vysoké školy začínají vydělávat samy na sebe. Daří se to především technick ústavům, které přímo zpracovávají zakázky pro podniky. Vysoké školství přestává být v České republice závislé na penězích od státu. Vlastní podni a granty na vědecko-výzkumné projekty školám umožňují pokrýt i více než polovinu jejich ro výdajů. Například Technická univerzita Liberec, která ze své spolupráce s automobilovým a průmyslem generuje 410 milionů korun ročně, přičemž její rozpočet činí asi 800 milionů. Po jen samotná Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně si ročně z komerčních zaká vydělá 25 až 30 milionů korun. Nejlépe se daří technicky zaměřeným školám, které získávají peníze komercializací výsledků výzkumů, z licenčních smluv i prodeje patentů firmám a ze zakázek dělaných přímo na objedn profitují z vědeckých studií pro komerční sféru či vědeckých grantů, dále z vydávání odbor celoživotního vzdělávání pro zaměstnance firem i pro seniory, z pořádání odborných seminář lidí i nabízených služeb. Určitým druhem podnikání je i získávání peněz od sponzorů. Stojí na lidech. Hlavním nástrojem škol k vydělávání peněz jsou lidé. Lze samozřejmě namít jiných oborech to platí rovněž. Školská zařízení ale mají v tomto ohledu specifické postav lidských zdrojů v posledních několika letech prošly opravdovou revolucí. Být pedagogem na vysoké škole začíná být atraktivním povoláním. Co do možností vlastního r některé ústavy porážejí i největší firemní zaměstnavatele. Ještě nedávno platilo, že na vysoké škole zůstal jen ten, kdo momentálně nebyl schopen si placené a zajímavější místo. A když ho našel, dráhu vysokoškolského pedagoga bez sentiment roli při tom hrálo i platové ohodnocení, v případě interních doktorandů a některých asi někde kolem úrovně minimálního platu. Dnes je vše jinak. Mladých lidí s tituly profesorů a sto tisíc korun měsíčně přibývá. Tyto změny jsou důsledkem toho, že vysokoškolská zařízení rozšiřují své aktivity, což zvyšuje jejich atraktivitu nejen pro studenty, ale i pro pedag potřebné finanční prostředky. Rektorem ve 40 letech. Petr Fiala se stal rektorem Masarykovy univerzity v Brně ve svých 4 škole působí od roku 1990, profesorem se stal v roce 2002 a děkanem Fakulty sociálních stu 2004. V relativně mladém věku je i mnoho dalších vedoucích pedagogických pracovníků a prof průměr jsem nepočítal,« říká brněnský rektor s tím, že na škole působí mladí, starší i sta není důležité. Hlavní jsou jejich schopnosti. Což se pak odráží v platech, které jsou post »Nezáleží na počtu let, ale na dosažené kvalifikaci a na tom, jak je kdo úspěšný v získává vědecké činnosti,« zdůrazňuje Fiala. Profesorský plat přes sto tisíc korun podle něj není To stejné platí na Technické univerzitě Liberec. »Pedagogové u nás si mohou vydělat i více měsíčně. Anebo jen 20 či 15 tisíc, vše záleží na tom, jak se angažují,« říká rektor Techni Liberec Vojtěch Konopa. Slovo aktivní má ve slovníku brněnského rektora, který je zodpovědný za 40 tisíc studentů, důležitost. A není se čemu divit. Pouze zhruba polovina finančních potřeb Masarykovy unive rozpočet představuje celkem 6,5 miliardy korun) je totiž kryta příspěvky a dotacemi od stá škola stará sama. Konkrétně: dalších 30 procent generuje z vědeckých soutěží (granty) a do »Je ale třeba říci, že těch 30 procent nedostáváme automaticky, nýbrž o ně soutěžíme s ost Například prostředky na vědu a výzkum jsou v České republice rozdělovány do celkem 20 reso školství, které přiděluje nám, je jen jedním z těchto resortů,« zdůrazňuje Petr Fiala. A zbylých 20 procent rozpočtu, které si univerzita vydělá sama? Hlavním zdrojem výdělků je transfer technologií. Za tímto pojmenováním se skrývá vědecká činnost studentů a pedagogů výzkumu a následné převádění výsledků do praxe, včetně zajištění mezinárodních patentů. »N formou transferu je, že si univerzita ponechá duševní vlastnictví (svůj vynález), které pa komerční firma na základě licenční smlouvy,« říká ředitel univerzitního Centra pro transfe Jan Slovák. Jedním z takových příkladů je nalezení unikátního způsobu, jak rozštěpit a zne proslulou bojovou látku yperit. Patent nyní užívá, respektive prodává konečným spotřebitel Enantis. Ta byla založena letos, spolumajitelem je autor patentu – člen pedagogického sbor Dalším příkladem takzvané spin-off firmy, tedy firmy, která komercializuje výsledky univer a na jejímž zisku se univerzita podílí, je společnost Invea-Tech. Ta se zabývá softwarovým prostentů středky, usnadňujícími práci v prostředí vysokorychlostní sítě počítačů v oblast Vznikla ve spolupráci se softwarovou firmou Unis, zabývající se řízením technologických pr majetkově se na ní podílí univerzita. Technici z Liberce. Viděno v relativních číslech má ještě větší přínosy z vědecké činnosti univerzita Liberec. Je především díky ní finančně soběstačná více než z poloviny. Z celkov rozpočtu zhruba 800 milionů korun dostává od státu celkem 390 milionů, zbytek si vydělá. » zakázek pro soukromé firmy,« konstatuje rektor Vojtěch Konopa. V žebříčku největších objednavatelů figurují dodávky technických řešení pro automobilový p Škoda Auto a dále Cadence Innovation, výrobce plastových komponentů pro auta, který je s o obratem ve výši osm miliard korun největší firmou v Libereckém kraji. Další výzkumné centr univerzitě vzniklo, se zaměřuje na výrobu strojů produkujících nanovlákna. Což je v posled technický hit po celém světě. V této oblasti je smluvním partnerem firma Elmarco, rovněž z Anebo státní podnik Diamo, který je dnes, po zrušení těžby uranu, zodpovědný za regeneraci uranových dolů a jejich okolí. Studenti pod vedením pedagogického sboru pracují na matemat odpovídajících na otázku, jak a kdy se například v určitých vrstvách půdy projeví určité z »Snažíme se vyhledávat dostatečně erudované obory a atraktivní témata, která ale zároveň p finanční efekt,« uvádí šéf univerzity. A dodává, že v posledních letech se jeho ústav má c Investoval totiž do modernizace studentských kolejí (350 milionů korun) a dále do výstavby informačního centra, ve kterém sídlí mj. i učebny informatiky, dále prostory pro setkávání podzemní parkoviště (200 milionů korun). Rvačka o absolventy. Vysoká škola ekonomická v Praze staví do popředí hlavně zájem firem o »Nezaměstnanost mezi našimi absolventy je téměř nulová,« říká rektor Richard Hindls (více Velký význam přikládá nedávno otevřenému Rozvojovému a poradenskému centru, jež studentům kontaktu s praxí. Například formou simulovaného vstupního pohovoru se zaměstnavatelem, vyh a slabých stránek studenta a podobně. VŠE v současnosti navštěvuje 17 tisíc studentů včetně doktorandů. O ně se stará 700 učitel administrativních pracovníků, celkový rozpočet činí zhruba jednu miliardu korun ročně. Z t zhruba 30 až 35 procent umí postarat sama. Z poloviny jsou to peníze z takzvané doplňkové sponzorů, kteří jsou s VŠE v intenzivním úzkém kontaktu, protože víceméně čekají na další inženýrů a doktorů. Hlavním partnerem je Česká spořitelna, dále »velká čtyřka«, čímž se ro světě nejuznávanější auditorské firmy (Ernst & Young, KPMG, PricewaterhouseCoopers a Deloi banka, Škoda Auto, L’Oreal, Linde Gas, Tesco a další. Ostatně právě poradenské společnosti nedávných průzkumů na prvním místě mezi nejoblíbenějšími zaměstnavateli absolventů ekonomi Sponzoři se podílejí na vydávání knih a vědeckých časopisů, platí studentům i pedagogům st na odborné konference do zahraničí. Podílejí se také na formování podoby studia, jejich po východiskem pro inovaci stávajících oborů a zavádění oborů nových. Stát financuje veřejné vysoké školy, kterých je celkem 26, následovně. Největší částka – l korun – připadá na činnost škol. Z toho 16 miliard je mezi školy rozdělováno za základě je měřeného počtem studentů, navštěvujících školu během standardní doby studia plus jeden rok upozorňuje vedoucí oddělení financování vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a těl Jiří Dobíšek, záleží na charakteru studijního programu. Například studium filozofů je méně než je tomu u lékařů nebo chemiků, jejichž vzdělávání musí probíhat v malých skupinkách v vybavených drahými přístroji. Ekonomickou náročnost vyjadřuje sedm koeficientů v hodnotách 5,9. Počtem studentů a zmíněnými koeficienty se pak násobí základní částka – základní norm mění v závislosti na celkové úrovni rozpočtu. Loni to bylo 33 986 Kč, letos 34 325 Kč na s Dále jsou vypláceny bonifikace 12 916 Kč za každého absolventa, násobené opět koeficientem náročnosti. Cílem je motivovat školy k racionálnímu přístupu a zamezit snaze uměle udržet studenty, přinášející peníze. U doktorandů se částka bonifikace násobí koeficientem 1,5. Další 2 miliardy z letošních 20 představují příspěvky veřejným vysokým školám na doktorand vysokým školám na ubytovací stipendia a na sociální stipendia. Zbylé 2 miliardy jsou určen programy (1,569 mld. Kč), dále mj. na podporu našich studentů studujících v zahraničí (pro 285 miliónů korun). Tyto příspěvky ale nejsou normativní, tj. školská zařízení na ně nemaj vymahatelný nárok. Podmínkou je schválení žádosti školy a samozřejmě také dostatek peněz v ministerstva školství. Nenormativní charakter mají i fondy přidělované vysokým školám na reprodukci majetku. Např údržbu, modernizaci či výstavbu nových školních budov. Letos byly na tyto účely vyhrazeny miliardy korun. Další kapitolou jsou prostředky na spolufinancování programů EU. Podle Jiř požaduje, aby se škola na financování programu podílela 15 a někdy i 25 procenty. Letos by rezervováno 530 milionů korun. Stát školám přiděluje ještě prostředky na výzkum a vývoj. N bylo pro celou ČR vyčleněno celkem 9,7 miliardy korun, na vysoké školy z toho připadlo 60 Kudy do Cambridge? Univerzity a vysoké školy, které oslovil Ekonom, by rády ještě zvýšily nezávislost na státu. »Současná struktura příjmů Masarykovy univerzity není špatná a snese srovnání, nicméně by bylo dobré mít ještě více prostředků ze soukromých zdrojů,« konstatuj Fiala. Jednou z cest je generovat ještě více peněz z transferu technologií. University of Cambridge, v souvislosti s úspěšností i po stránce finanční jedno z nejčastě vysokoškolských zařízení, se ale z Masarykovy univerzity hned tak nestane, to je jasné. I univerzita, čítající 30 různých vysokých škol, vydělává na stejné bázi jako Masarykova uni jsou o pár set let dále (první části cambridgeské univerzity vznikly už ve 13. století), ž podnikatelském prostředí a také mají školné. To jim rovněž plní kasu, stejně jako zakázky stovek firem, které se účelově usídlily v městě Cambridge a jeho předměstích. Proto se uni okolí říká Silicon Fen (Křemíkový močál). Názvem je vyjádřena podobnost se Silicon Valley v jižní Kalifornii (USA), nejvýznamnějším technologickým centrem světa. Školné má také mot Ve Velké Británii na ně půjčuje vláda a absolvent je začne splácet až v okamžiku, kdy jeho určitou minimální hranici. 100 000 korun měsíčně platu není u vysokoškolských profesorů problém.