Věda v zapomnění ****************************************************************************************** * Věda v zapomnění ****************************************************************************************** 26.11.2007, Pavel Jungwirth Zrušit školu, kde učil Einstein a studoval Kafka? Německou univerzitu v Praze takový osud Letos uplyne 120 let od chvíle, kdy pražský Němec Franz Hofmeister provedl na německé část Ferdinandovy univerzity převratné vědecké experimenty. Týkaly se srážení bílkovin v solnýc Výsledky, jichž dosáhl, jsou dodnes relevantní a snad každý biochemik ví, co je takzvaná H řada. Budova poblíž Karlova náměstí, ve které měl Hofmeister svoji laboratoř, stále patří univer světově proslulého vědce tu však dnes nepřipomíná žádná pamětní deska. Jako bychom chtěli šedesátiletou existenci samostatné německé univerzity nechat upadnout v zapomnění. Přitom 19. a 20. století působily takové hvězdy jako fyzik Ernst Mach či orientalista Moritz Wint 1911 až 1912 tu tři semestry přednášel i Albert Einstein. Na německé univerzitě také studo a Max Brod, jakož i pozdější nositelé Nobelovy ceny za medicínu, manželé Carl a Gerty Cori azyl pro heyrovského V roce 1882 se pražská univerzita, do té doby čistě německá, rozdělila podle národnostního české části znamenal vrchol tehdejšího emancipačního úsilí. Byť od počátku nevládly mezi č univerzitou zcela idylické vztahy, přinejmenším do nástupu nacismu v Německu byly obě škol možného soužití dvou jazykových komunit v jednom městě. Napětí se vyostřilo v roce 1934 při takzvaném sporu o insignie. Ten latentně doutnal již o kdy zákon přiřkl rektorské, prorektorské a děkanské odznaky české části, nově přejmenované univerzitu. Teprve o 14 let později si čeští studenti demonstracemi a násilnostmi vymohli cenou však bylo prudké zhoršení vztahů mezi oběma vzdělávacími ústavy. Po okupaci v roce 1939 Němci české vysoké školy zavřeli a německou univerzitu v Praze přev říšskou správu. V této podobě zůstala otevřená až do konce války a jen málokdo ví, že tehd vědecký azyl budoucímu nositeli Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovskému. V říjnu 194 československé úřady coby nepřátelskou instituci zrušily. Osud německé vědecké komunity v zpečetil poválečný odsun. Od roku 1989 se však situace pomalu mění. V tuzemské vědě dnes působí řada rodilých Němců, počet samozřejmě nedá srovnat s tím, kolik jich tu bylo před válkou. češky jako lákadlo Co táhne německé vědce do Česka? Na to jsem se zeptal tří svých německých kolegů chemiků: Detlefa Schrödera a Rüdigera Ettricha, kteří působí v Akademii věd ČR a na českých univerz Poslední z nich, Rudi, asi nejlépe demonstruje, že přetrženou kontinuitu lze obnovit. Oba pocházejí ze Sudet a on sám krátce po revoluci využil první příležitosti studovat v zemi s na Karlově univerzitě. Roční stipendijní pobyt se postupně protáhl na postgraduální studiu Praze potkal svou budoucí manželku Olinu, stala se z návratu do Německa už jen teoretická definitivně padla s nabídkou dobrého vědeckého místa v Česku. Druzí dva mí kolegové, Marti nemají sudetské kořeny, stejně jako Rudi však mají české manželky. Češky jako životní partnerky se ukazují být hlavním argumentem, který mé německé kolegy ve aby se zde usídlili. Potvrzují tím fakt dobře známý v okruhu cizinců žijících u nás, totiž obecně za mnoho nestojí, ale o jejich ženských protějšcích to neplatí. Je jen otázkou času představitelé české vědy uvědomí, že nejefektivnějším a nejlevnějším způsobem, jak přitáhn vědce ze světa, je vyslat na nejlepší zahraniční pracoviště české studentky (musejí to ale jinak by se nemusely vrátit). Otázkou zůstává, jak sem z ciziny dostat i vynikající vědkyn Rudi ale uvádí i další důvod, proč se mu v Česku dobře žije a bádá: „Překvapivě nejradši m český bordel nebo lépe řečeno fakt, že ne vše je bráno tak vážně, tak pintlich jako v Něme nevládne balkánský chaos.“ Všichni tři si pak chválí otevřenost české vědecké komunity k c výjimky neměli nikdy v práci problém s tím, že jsou Němci. Není ale u nás vše idylické. Němečtí kolegové si dobře všímají nejrůznějších „přátelských“ vědě, které ovlivňují důležitá personální rozhodnutí. Rudi také například nemá rád, když j kolegové nestíhají nebo nezvládají úkoly a místo omluvy zvolí metodu mrtvého brouka. Marti dodává, že mu současné poměry v naší vědě nepřipadají příliš odlišné od situace za západní Žádný z mých německých kolegů usazených v Česku nevolá po znovuotevření německé univerzity všichni už mluví obstojně česky. Mohli bychom se ale společně alespoň pokusit umístit na b fakulty v ulici U Nemocnice, kde pražský Němec Franz Hofmeister provedl své slavné pokusy, pamětní desku. Q .