Nemáme čas učit. Papírujeme












            ******************************************************************************************

            * Nemáme čas učit. Papírujeme
            ******************************************************************************************
            autor:Jaroslav Lorman

            Naše školství vstupuje do přelomové fáze. Školy si samy určují své plány, naše děti se bud
            Podobné titulky čteme na stránkách tisku a jsme utvrzováni v naději, že se české školství 
            faktografie - promění. Jenže je tu několik háčků.

            Zaprvé - iniciativa ke změně vychází z ministerstva školství. To vysvětluje mnohé. Málokte
            se totiž těší v řadách pedagogické veřejnosti menší důvěře. Učitelé si často připadají jak
            zvířátka. Na rozdíl od nich jsou však poměrně dost disciplinovaní. Malá důvěryhodnost je u

            spojenci ministerstva, kteří už dlouhou řadu let žijí třeba ze stále nedopřipravených stát
            Snad by bylo všechno radostnější, kdyby reforma byla tím jediným, co z ministerstva do ško

            Člověk stojící mimo si nedokáže představit, jak neuvěřitelně narůstá administrativa neboli
            Ale buďme spravedliví: ve skutečnosti nejde jen o aktivitu ministerských úředníků. Do hry 
            zřizovatelé. Nezřídka činí i samotní ředitelé z hejna svých zástupců souputníky úzkosti, a

            načapáni případnou inspekcí z nedodržení nejrůznějších, mnohdy naprosto neprůhledných naří
            a sami vymýšlejí nejrůznější tabulky, formuláře a dotazníky, a nejlépe hned dvojmo či troj
            náležitě zdokumentováno a doloženo.

            Pokud se někomu zdá, že se má lamentace příliš nedotýká obsahu učiva, ba vlastně ani forem
            naprostou pravdu. Řekněme to tedy jinak: základem práce učitele je splnit své povinnosti -
            správně vyplňovat třídní knihy, účastnit se tzv. porad (jež však mají ke skutečným poradám

            protože mnohé přípisy shora jsou krutě jasné!), odpovídat na nejrůznější dotazy vedení, dá
            a povinně se zdokonalovat v práci s počítačem (vždyť to vše jsou položky vykazatelné pro š
            zprávy

            a leckde také zdroje peněz) a... chodit včas do hodin.

            Učení až naposled


            Vyučovací hodiny jsou de facto jediné místo, kde je učitel se žáky sám, a jeho kontrola je
            omezená. Proč se pak divíme, že na jejich přípravu leckdy rezignuje a uchýlí se ke snazším

            vyučování toho, co už přeci stokrát odučil.
            Nechci svou poznámkou vyvolat dojem katastrofy. Ta jistě nehrozí. Jen se bojím, že učitelé
            unaveni vykazováním nevykazatelného a diskutováním s rodiči, než aby mohli podávat skutečn

            učit nově a líp než dřív.