Matrix za pět miliard ****************************************************************************************** * Matrix za pět miliard ****************************************************************************************** 6.12.2007, autor: Michal Komárek Vypadá to jako velká moderní nemocnice kombinovaná s pařížským Centre Pompidou. V Česku i Evropě je to jedinečná a v posledních desetiletích zřejmě i největší investice do školství brněnské Masarykovy univerzity, jehož první část se v září otevřela studentům. Matrix. To bylo to první, co jsem si vybavil, když jsem chodil po širokých prosklených cho propojují jednotlivé části kampusu. Ty jsou pojmenovány tak, že dojem samostatně žijící struktury zvýrazňují – Modrá etapa, Žl Červená etapa. Hezké barvy, ale já jsem už po několika krocích ztratil přehled, kterou eta Stavba za pět miliard korun pro pět tisíc studentů. Matrix. Dnes je to populární termín, jímž se označuje kdeco. Jedna moje kamarádka mluví o souvislosti s korporací, pro niž pracuje v Londýně – obrovská síť na první pohled esoteric funkčně proorganizovaných lidí. A odlidštěná. Možná přímo úměrně tomu, nakolik je funkční Matrix. Slovo pochází z mnohem méně odlidštěného latinského „mater“, matka. Užívalo se pro vodovodů, které zásobovaly několik měst – „matka“ systémem potrubí vyživovala množství pot A to už jsme u univerzity – tradičně označované jako „alma mater“, matka živitelka. Dnes s „alma matrix mater“. SENTIMENT Jak jsem po brněnských chodbách chodil, vzpomněl jsem si s notnou dávkou sentimentu na svá Z hlavní fakultní budovy na pražském Palachově náměstí (tehdy se Palachovo nejmenovalo) js a semináře chodili do Celetné ulice. Často jsme nedošli. Staré Město v Praze bylo i v té d kaváren a vináren bylo pro nás cestou dost. Představa uzavřeného komplexu chodeb, přednáškových sálů, laboratoří a kanceláří na okraji něhož ráno přijedete a nezbývá vám nic jiného než celý den studovat, tato představa na mě stísňujícím dojmem. Nicméně je to představa o studiu, jež je v mnoha ohledech odpovědnější moje. Navíc sentiment je dvojsečný. Uvědomil jsem si to, když jsem si v Brně prohlížel knihovnu univerzitního kampusu neboli K prostorná, působivě členěná, procházejí jí červená a modrá potrubí, jež vypadají jako cita Pompidou. Na lístkové katalogy si tady už nehrají, vše se řeší elektronicky, počítačů dost není špatně větraná všeobecná studovna pražského Klementina, kde se ve zkouškovém období b bojovalo o poslední volná místa v krásném, ale přeplněném sále. MLADŠÍ SESTRA „Masarykova univerzita byla založena jako mladší sestra Univerzity Karlovy. A má tento vkl Chová se tak. Musí být ambicióznější, aby se prosadila vedle starší sestry. Aby se o nás v lidé považovali za stejně dobré, musíme být alespoň v něčem lepší než UK,“ vysvětlil mi re univerzity Petr Fiala. Další příbuzenská metafora. Rizikem údělu starší sestry je přitom návyk na výsadní postave a tedy i možnost ztráty ostražitosti a jistá dávka zlenivění. Brněnská univerzita byla zřízena zákonem z 28. ledna 1919 a v pamětní listině z téhož roku že jejím posláním je, aby „žila, mohutněla a kvetla v ušlechtilém závodění se starší sestr Ne vždy to měla lehké. Podle původních plánů se měla jakási podoba univerzitního kampusu s dvacátých letech minulého století. Ale to zastavila nejprve hospodářská krize a potom svět Univerzita zůstala v několika budovách v centru města. Obnovení projektu kampusu přinesl rok 1945, ale od vyhlášení nápadu trvalo plných třicet l vyhlášena architektonická soutěž. Za další rok pak byl celý projekt kvůli nedostatku peněz Po Listopadu nabrala mladší sestra novou energii. A opravdu začala na tu starší dotírat. Z nových fakult, provokovala požadavky na vytvoření kritérií pro kvalitu univerzit, dokázala zahraniční studenty i profesory, až se nakonec stala nejžádanější českou vysokou školou, n hlásilo šedesát tisíc studentů. A obnovila, tentokrát úspěšně, i projekt kampusu. Důvod, proč se to vše Masarykově univerzitě povedlo, spočívá zřejmě v trpělivém, spolehliv invenčním vedení posledních tří rektorů. KAMPUS PLUS Kampus v Bohunicích, což je zatím okrajová a nepříliš vzhledná část města s velkým sídlišt pravděpodobně v roce 2010. V areálu o rozloze přibližně 20 hektarů by pak měly být učebny, a další prostory pro pět tisíc studentů a tisíc zaměstnanců univerzity. Zatím se tu pohybu čtrnáct set studentů a několik stovek vědeckých pracovníků. Celkem bude stavba stát přes p což je mimochodem více, než kolik má stát nová budova Národní knihovny v Praze. O průbojno mladší sestry svědčí to, že se na téhle sumě sama podílí více než dvěma miliardami – část splácet dalších dvacet let, ale i tak je to suma, která vypadá v podmínkách českého vysoké uvěřitelně. „Ty peníze se skládají z toho, co si univerzita sama vydělá, a z toho, co ušet dotacích od ministerstva školství,“ vysvětlila mi tisková mluvčí univerzity Irena Fojtová. nejdou „jen“ na nové prostory pro studenty a jejich učitele. Kampus je projektován jako mo centrum, kde se překračují hranice mezi jednotlivými fakultami a mezi do sebe uzavřenou ak a aplikovaným výzkumem. Jako první část kampusu vznikly v matrix terminologii ILBIT neboli laboratoře biomedicínských technologií. Slouží lékařské a přírodovědecké fakultě a jsou na kampusem sousedící brněnskou nemocnici. „Za první rok provozu získaly ILBIT sto miliónů korun na grantech díky svému špičkovému vy celá univerzita za poslední čtyři roky ohledně získávání finančních prostředků svůj výkon doplnil Petr Fiala. Právě celková modernizace univerzity a její orientace na výzkum umožňu investice, mimo jiné i do stavby kampusu. URYCHLIT EVOLUCI Laboratoře kampusu se liší od zažité laické představy o místnostech plných kouřících a syč ampulí a zkumavek. Ano, jsou tu přístroje, v nichž probíhají tajemné reakce, ale celkově to tu působí jako ka prostředí, v němž je základním prvkem zařízení počítač. Co se v laboratořích děje, se mi pokusilo vysvětlit několik místních vědců. Respektovali, přírodovědecké vzdělání, ale i tak jsem si odnesl jen velmi rámcové poznatky. Pochopil jsem například, že se tu děje něco s enzymy. A že je to právě příklad propojování a aplikovaného výzkumu – o enzymech tu získávají nové informace a využívají je pro patento technologií. Ať už směřují k vývoji léků, nebo třeba k biosenzorům, jež mohou například za přítomnost škodlivých látek ve vodě. Podle jednoho z vědců se tu vlastně jen „snaží urychl Říkal, že variace enzymů, které vytvářejí, by stejně dříve či později vznikly. Taky si tu namnožují a modifi -kují DNA a pak ji vpravují do bakterií, aby zjistili, co to S bakteriemi se moc nepářou a DNA do nich dostávají elektrickým nebo chemickým šokem. Jak sympatická vědkyně: „Vyhodíme je tím šokem z konceptu, takže si ani neuvědomí, že do nich Když DNA z bakterií vyndávají, postupují ještě drsněji. „Otvíráme je tlakem, působením zvu necháme popraskat rychlými změnami teploty.“ Vzdali to se mnou, až když jsem se zeptal, je nějaký zákon proti týrání bakterií. I přes svoji přírodovědeckou negramotnost jsem pochopil, že Masarykova univerzita se chová člověk od moderní univerzity očekával – orientuje se na výzkum a zajímá ji použitelnost je Založila mimo jiné i své vlastní centrum pro transfer technologií, jež zprostředkovává kom univerzitou a komerčními firmami. A podílí se na projektu výzkumného centra špičkové evrop by mohlo vyrůst s pomocí evropských strukturálních fondů a jehož zázemím by do značné míry kampus (více se můžete dozvědět v textu Sedm tučných let, Refl ex 45/2007). KAMPUS EXTRA Bylo by ode mě nespravedlivé, kdybych kampus líčil pouze jako výkonný, ale odcizený a ster Přestože chodby připomínají pražskou motolskou nemocnici a barevné plánky tu podobnost ješ Už teď se z těch kampusových chapadel dá uniknout nejenom do KUK, ale i do kavárny, jež si trochu osiřele a trochu moc pod dozorem, nicméně tu je. A především – kampus s největší pr nezůstane opuštěný na okraji Brna příliš dlouho. Město se vydá za ním, což prospěje jemu i soukromých pozemcích v okolí kampusu porostou nejenom komerční firmy připravené napojit se výzkum, ale také na každodenní koncentraci tisíců mladých lidí a tisícovky učitelů a vědců životě v kampusu tak nabývá konkrétnější podobu. Ráno vyjedete z města posílenou linkou hr a jako student přírodovědného oboru dáte z široké nabídky pravděpodobně přednost ekologick Nemocniční chodby už nebudete ani vnímat a popaměti dojdete do učebny. V přestávkách mezi a semináři rozbijete nějakou tu bakterii, posedíte v KUK nebo si v areálu fakulty sportovn který bude součástí kampusu, zahrajete squash nebo basket. Večer zajdete v sousedství kamp divadla, do klubu na živý koncert nebo do jedné z příjemných kaváren. Nabízí se myšlenka, vůbec ještě někam měli odjíždět. Zvláště když vaše partnerka nebo partner studují ve stejn mají velmi podobný program. V okolí kampusu navíc pravděpodobně vyrostou koleje, nebo spíš ubytovny s oddělenými byty. A konec konců – bohunické sídliště je hned naproti a trocha ož taky neuškodí. No, ano – matrix. Ale docela sympatický.