Ach, ty žebříčky! ****************************************************************************************** * Ach, ty žebříčky! ****************************************************************************************** 7.12.2007, autor: Jan Koucký V posledních letech se stále častěji ve světovém tisku, ale i u nás, objevují různé žebříč kvalitu vysokých škol. Nejznámějšími mezi nimi je žebříček THES, který každý rok v listopa britské Timesy - o tom letošním informovala minulý týden tato příloha. Na jedné straně je taková iniciativa vítána - podává informaci o jednotlivých školách, pří určité zemi, a vnáší pojem kvality vysoké školy do mezinárodní i národní diskuse. Na druhé straně v sobě podobné iniciativy mají spoustu různých ale, která často zůstávají Proč je Česko až vzadu České univerzity v těchto mezinárodních „ligových tabulkách“ většinou nedopadají příliš do prvních stovkách se jich většinou umístí jen pár. Svědčí to ovšem opravdu o jejich slabé k vlastně žebříčky vypovídají o českém vysokém školství? První otázkou je, kdo je vůbec do ligového výběru zařazen, a může tedy nějaké body získat. V roce 2004 bylo vybráno 500 škol podle umístění v citačním indexu americké databáze ISI, počet citací připadajících na publikovanou práci autorů z dané školy. Tento postup však zo především výzkumnou práci v oblasti přírodních a lékařských věd a výrazně zvýhodňuje angli autory. V dalších letech se sice ligová tabulka rozšířila, avšak kritéria, podle nichž docházelo k dalších škol, stále nejsou zcela průhledná ani konzistentní. Například na základě německé ligy dodatečně přidána řada univerzit z Německa, podobně se postupovalo v případě vysokých zemích. V roce 2005, kdy byl zveřejněn první žebříček, do něj byly zařazeny pouze dvě české univer příčce UK Praha a na 438. VUT Brno). Stejné to bylo i v roce 2006, kdy bylo zveřejněno poř škol (248. UK Praha a 428. VUT Brno). V letošním žebříčku došlo k zajímavému vývoji: nejprve bylo zveřejněno všech 566 škol v li mezi nimiž se objevily další dvě české (290. UK Praha, 518. VUT Brno, 520. ČVUT Praha a 55 V následujících dnech však zůstal na webu zveřejněn již pouze žebříček prvních čtyř stovek nimiž se udržela jen Univerzita Karlova. Zařazení - nebo naopak nezařazení - některých ško vysvětlit pouze jejich kvalitou. Teprve je-li škola do ligy zařazena, může získávat body podle šesti kritérií, která mají r Nejdůležitějším z nich je hodnocení odborníků, které utváří 40 % z celkového možného bodov Autoři žebříčku postupují tak, že po internetu oslovují 190 tisíc akademických pracovníků z celého světa s žádostí o vyplnění online dotazníku. V něm mají z nabídnutého seznamu 500 vybrat třicítku institucí, které ve svém oboru považují za nejlepší. Rozhodují anglicky mluvící země Na dotazník ovšem odpovídá každý rok méně než jedno procento oslovených. Co to znamená? Z zhruba 3500 odborníků ze 101 zemí, kteří se podíleli na žebříčcích škol sestavovaných v le je téměř tisícovka z USA nebo Velké Británie, a dalších 400 z Austrálie, Nového Zélandu, K Téměř 40 % „výběrové komise“ tedy tvoří odborníci z několika málo zemí, které mezi sebou j čilé styky bez jakékoli jazykové bariéry. Veliké nepoměry ovšem panují i mezi jednotlivými regiony a zeměmi kontinentální Evropy. Ví odborníků je zastoupena jen Itálie (114) a Německo (103). Pak následuje Španělsko (72) a F bývalého východního bloku je nejvíce zastoupeno Polsko (29), které má ovšem v panelu méně třeba mnohem menší Portugalsko, Řecko či Belgie. Počet odborníků z České republiky je tak nízký, že ve zprávě, v níž je vyjmenováno 42 zemí odborníky, není vůbec uveden. Tak se Česko dostalo mezi zbývajících 59 zemí, na něž dohrom 7,7 % hlasů. Regionální složení panelu odborníků pak ovšem nepochybně ovlivňuje regionální zastoupení h Do pořadí škol z České republiky a podobných zemí se pak vedle jejich skutečné kvality pro desetiletí trvající izolace od západního světa. Důležitá je ještě jedna skutečnost. Odborníci zařazují školy mezi třicítku nejlepších před jejich výzkumných výsledků, a ne s ohledem na výsledky vzdělávání. Přestože mezi nimi exis vztah, není zcela jednoznačný - existují totiž kvalitní vysoké školy zaměřené výrazně na p práci, a naopak některé prestižní výzkumné univerzity, které se méně starají o pedagogicko Nejde však pouze o pořadí podle hodnocení odborníků. Ještě výrazněji se obdobné problémy p panelu necelých 750 zaměstnavatelů (jejich personalistů), kteří na dotazník v posledních l Jejich seznam je totiž vytvářen především tak, že je samotné školy identifikují jako své p proto jich je ovšem zdaleka nejvíce z anglosaských zemí. Komunikace s nimi navíc probíhá v nebo ve španělštině, a vyřazuje tedy ty zaměstnavatele, kteří nejsou schopni či ochotni do těchto jazycích vyplnit. Proto také například vysoké školy z Velké Británie a z Irska dosa personalistů podstatně lepších výsledků než v ostatních ukazatelích. Přitom názor panelu p dalších 10 % v celkovém pořadí škol. „Size matters“ aneb velikost rozhoduje Z obou zmíněných postupů hodnocení, které dohromady představují 50 % rozdělovaných bodů, o vyplývá i to, že pro umístění je podstatná velikost školy. Velké školy zná zkrátka více li školy. Často se například stává, že menší evropské univerzity jsou na tom sice dobře v jin ale v hodnocení odborníků ani zaměstnavatelů se neprosadily. Pořadí škol je zajímavým ukaz nepochybně odráží pověst jednotlivých škol v různých zemích. Žebříček však zdaleka nevypov kvalitě škol, ale o celé řadě dalších skutečností. Ligové tabulky jsou sestavovány tak, že vysokých škol i jejich pořadí je možné ovlivnit koordinovanou akcí ze strany škol a napřík Otázkou ovšem je, zda to stojí za to. Autor je ředitelem Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy