VŠ: mladých vědců je málo, vyhlídky se zlepšují












            ******************************************************************************************

            * VŠ: mladých vědců je málo, vyhlídky se zlepšují
            ******************************************************************************************
            5.12.2007, autor: (zr)

            Vysoké školy stále trápí nedostatek schopných mladých vědců. Ti odcházejí v důsledku nízký
            soukromé sféry či do zahraničí.
            S ohledem na nízký počet akademických pracovníků střední generace na českých univerzitách 

            poptávku po vysokoškolském vzdělání je přitom akademická sféra velmi perspektivní. Mnohé v
            navíc mladé talentované akademické pracovníky zvýhodňují.
            Nástupní plat mladého odborného asistenta s titulem Ph. D. se pohybuje kolem 18 tisíc Kč.

            „V soukromé sféře by mohl vydělávat více. V některých profesích, například programátor, je
            mezi dvaceti a třiceti tisíci korun a v poměrně krátké době může vyšplhat na násobky těcht

            Bohuslav Gaš, prorektor pro vědu a výzkum Univerzity Karlovy (UK).
            „Na druhou stranu může být kariérní růst talentovaného akademického pracovníka velmi rychl
            získají titul docenta již ve třiceti letech a profesuru třeba ve čtyřiceti,“ dodává prorek

            Jedním z faktorů, které mladým vědeckým pracovníkům umožňují rychlý kariérní růst, je nízk
            střední generace na vysokých školách. Ta po roce 1989 nastoupila do soukromých firem, kter
            vzdělané zaměstnance.

            „Po roce 1989 nám do firemní sféry odešlo hodně tehdy mladých a nadějných asistentů,“ říká
            Hronová, prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy ekonomické (VŠE). „Kvůli tomu na unive
            chybí generace čtyřicetiletých,“ vysvětluje s tím, že odcházející starší generaci zčásti n

            Poptávka po mladých vědcích roste také v důsledku velkého zájmu o vysokoškolské vzdělání v
            V akademickém roce 1990/1991 studovalo na státních vysokých školách přes 96 tisíc studentů
            zahraničních). V roce 1999/2000 to již bylo přes 159 tisíc studentů a v roce 2005/2006 tot

            překročilo 276 tisíc studentů.
            Školy začínají vědce hýčkat
            „Vysoké školy si začínají schopné mladé vědce hýčkat. Některé pražské univerzity pro ně sp

            možnost ubytování moderního internátního typu do doby, než získají vlastní bydlení,“ říká 
            prorektorka pro vědu a výzkum České zemědělské univerzity (ČZU).
            „Jednou z možností, jak může mladý vědec získat velmi slušné peníze na svůj výzkum i mzdu,

            evropských projektů. Mladý člověk si tímto způsobem může vydělat až dvojnásobek platu. Mus
            účinnou administrativní podporu mateřské univerzity,“ informuje Jitka Moravcová, prorektor
            a výzkum Vysoké školy chemickotechnologické (VŠCHT). Její slova potvrzuje i Ladislav Musíl

            pro vědu a výzkum Českého vysokého učení technického (ČVUT): „Nejen že si vydělají peníze,
            získají zkušenosti na poli vědy. Díky rámcovému programu EU jde přitom i o zkušenosti mezi
            vyzdvihuje Musílek.

            Do podpory mladých akademiků se zapojuje v posledních letech i soukromý sektor.
            Například v rámci projektu Corporate Chair získá akademický pracovník od firmy na výzkum a
            korun. Na VŠE je do tohoto projektu zapojeno šest vybraných akademických pracovníků.

            „Tato finanční podpora mi umožnila, abych se věnoval výzkumu a výuce a nemusel shánět pení
            například Jakub Fischer z VŠE.
            Vracejí se domů

            V poslední době se dokonce objevuje trend, kdy se mladí absolventi českých univerzit, kteř
            do zahraničí nebo do soukromého sektoru, vracejí na akademickou půdu.
            „Svoboda práce v prostředí univerzity pro mne určitě bude velmi atraktivní,“ říká Eva Čern

            studentka matematiky na UK.