Jak rozumíte pojmu univerzitní nemocnice? ****************************************************************************************** * Jak rozumíte pojmu univerzitní nemocnice? ****************************************************************************************** 3.12.2007    Medical Tribune  Představy o tom, co fakultním nemocnicím přinese transformace na nemocnice univerzitní, se diskusi. Určitě není hlavním posunem to, že v univerzitní nemocnici se budou léčit pacient věda a učit studenti. Všechny tři tyto funkce plní fakultní nemocnice už po desítky let. M bude změna v ekonomickém a právním postavení těchto klíčových zdravotnických zařízení. Při zásah do legislativního zakotvení statutu nemocnice může mít v praxi obrovské důsledky. Dě fakult jsme proto položili následující otázku: Jak vy osobně chápete pojem univerzitní nem tohoto konceptu slibujete? Majoritu pro univerzity O univerzitních nemocnicích (UN) se neproduktivně diskutovalo od p devadesátých let. Léta chyběla vůle státu, čili ministerstva zdravotnictví a ministerstva cokoli posunout. Teď na ministerstvu zdravotnictví činorodost nechybí, ministerstvo školst UN měly být veřejnoprávními institucemi nového typu, jejichž správu a řízení zajistí přede pracovníci - s podílem zástupců státu a s otevřeností i pro soukromé investice. Odstraněna forma příspěvkové organizace, chaotizovaná střídajícími se byrokraty a politickými turbule nastavena stabilní a kompetentní samospráva akademické medicíny. Bude jinak. Bude podle zákona obchodního. Doktoři, učitelé, profesoři, vědátoři, zkrátka o Osmičkový reformní rok 2008 přinese direktivy. Nejsme lidová, sociální, aténská ani akadem nýbrž jsme parlamentní demokracie s dvoumužnou akcentací. O balíku zdravotnických zákonů, rozhodnou dva poslanci. UN jako akciová společnost s minoritou akademických hlasů má být psí boudou, v níž pes má třetinu práv, ale pod značkou Psí bouda, a.s., rozhodují kočky. Povinností psa je hlídací dřímají či slídí. Psí povinnosti a frustrace, kočičí radosti ze společného podniku. Stát j nespolehlivý. Zvěřinec obsazující psí boudu se tedy časem rozmnoží. Stát má chuť obdarovávat betonem a nástroji. Univerzity mají značku a intelektuální kapitá beton i nástroje. Univerzity jsou lepší částí státu. Lepší, protože moudřejší a svobodnějš jejich rozhodovací majoritě v UN. Kdoví, jak to však bude. Očekávám ještě obvyklé pražské jaro. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., děkan LF Masarykovy univerzity Brno Uvidíme, co přinese diskuse Pod pojmem univerzitní nemocnice si představuji špičkové praco probíhá pregraduální, postgraduální a celoživotní vzdělávání, kde je poskytována komplexní péče od základní (z důvodů vzdělávacích) až po superspecializovanou, kde jsou řešeny výzku národní i mezinárodní. Z hlediska struktury a řízení je možnou výhodou odstranění tzv. dvo nižších až středních článcích řízení, ale tzv. dvojkolejnost bude muset být zachována na n rozhodování ve vztahu ředitel nemocnice - děkan fakulty v klíčových strategických a person Je třeba zajistit pracovníkům univerzitní nemocnice, kteří se podílejí na vzdělávání a věd statut akademického občana se všemi právy a svobodami. Tímto bude zajištěn podíl pracovník a životu fakulty. Je třeba diskutovat o vztahu mezi správní radou a akademickým senátem fa orgány strategickými a na straně druhé mezi orgány výkonnými, jako je ředitel a děkan. Otá též problematika akreditací vzdělávacích programů a další okruhy otázek. Jsem přesvědčen, otázkách a řadě dalších se bude diskutovat s cílem nalézt správné a dobré řešení při vznik nemocnic. Uvidíme, co přinese návrh věcného záměru zákona. Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan 1. LF UK, Praha Léčba, výuka a také špičková věda Pod pojmem univerzitní nemocnice rozumím léčebnou, eduka instituci vykonávající v součinnosti s mateřskou univerzitou pregraduální a postgraduální a jiných zdravotnických pracovníků na úrovni současného vědeckého poznání. Nelze oddělovat a pregraduální výuku, stejně jako nelze vykonávat kvalitní edukaci bez součinnosti s teore lékařských fakult nebo pod ekonomickým tlakem. Univerzitní nemocnice by kromě své funkce š zdravotnického zařízení s edukačním potenciálem měly také být významnými výzkumnými centry biomedicíny. Na druhé straně chápu nutnost ekonomické stability takového zařízení, které j dosáhnout dle mého mínění oddělením ekonomického a odborného managementu. Toto rozdělení p nemělo vést, tak jako doposud ve fakultních nemocnicích, k dvojkolejnosti v odměňování pra nemožnosti disponovat s částí majetku z důvodu rozdílného vlastnictví. Zaměstnanci univerz z řad lékařů, učitelů a vědců, stejně jako pregraduální a postgraduální studenti by měli z univerzitní akademické obce. Prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc., děkan LF Univerzity Palackého v Olomouci Špičková zařízení v každém ohledu Po mnoha letech neplodných diskusí, ve kterých jedna čás nevěděla, o čem přesně diskutuje, druhá vědomě diskutovala k jiným problémům, třetí chtěla (ale tvářila se státotvorně) a pouze malá část přinášela kvalifikované rozbory, podklady a konečně snad dostáváme k tomu, že vážně uvažujeme o zřízení Univerzitních nemocnic. Zcela píši s velkým počátečním písmenem, protože to musejí být špičková zařízení ze všech pohled návrzích se diskutuje především o „špičkovosti“ zdravotnické činnosti a ekonomice. Mělo by důkladného rozboru, zda skutečně má jít o akciovou společnost či jinou neziskovou formu or být jasněji definovány finanční toky a především zdroje (zatím nikdo nechce říci, že unive bude mít vyšší náklady než Dokončení na str. A3 Dokončení ze strany A2 nemocnice ostatní a i ze zdravotních pojišťoven financována způsobem, který bude odpovídat skladbě pacientů). v návrzích chybí, je základ, který dělá univerzitní nemocnici vědeckým a výukovým zařízení specifikovaný, definovaný a zajištěný podíl univerzity a především lékařské fakulty. V civ zemích je největším vkladem intelektuální potenciál. Ten je v dosavadních návrzích podceně fakulty dělají dnešní fakultní nemocnice vhodnými kandidáty na ústav typu univerzitní nemo by neměly na budoucí funkci univerzitních nemocnic velmi významný vliv, nebylo by to dobré nemocnice nejsou jen špičkou zdravotnictví, jsou současně výukovou základnou pro pregraduá i postgraduální výchovu. Na druhé straně je potřeba přiznat, že určitá část akademiků by c pravomocí a málo odpovědnosti - ale to také není možné. Podaří-li se skloubit špičkovou zd dobrou ekonomikou, budou-li řádně zohledněny „akademické vstupy“, zajištěn výrazný vliv lé stanou-li se pracovníci univerzitních nemocnic členy akademické obce, pak má univerzitní n splnit to, co bychom od ní všichni očekávali. Neškodil by podrobný rozbor situace v jiných specifikací pozitiv a negativ - vlastní „třetí cesty“ už jsme vymýšleli dost dlouho.