Měli v sobě řád ****************************************************************************************** * Měli v sobě řád ****************************************************************************************** 10.12.2007, autor: Miroslav Verner „Egypt je krásná, překrásná země. Nejraději jsem někde v poušti, daleko od Káhiry, od toho města… Lidé jsou výborní, přátelští, odlišní od jiných Arabů. I v tom člověk vidí dlouhou Evropy, Asie a Afriky,“ vypráví podmanivým hlasem profesor Miroslav Verner (66). Celý živo egyptologii, v krizových letech se stal jejím zachráncem. A pro mnohé i zosobněním oboru. nejvýznamnějším reprezentantem ve vztahu k egyptské správě, ale rovněž v mezinárodním měří * V příštím roce oslaví Český egyptologický ústav (ČEgÚ) padesátiny. Jaké byly začátky? Egyptologie má v českých zemích poměrně dlouhou a respektovanou tradici. Počátky jsou spja Františka Lexy, jehož zaujalo hieroglyfické písmo natolik, že opustil matematiku a odešel Ermannnovi do Berlína a Spiegelbergerovi do Štrasburku. Po první světové válce založil egy Univerzitě Karlově. * Jak se vyvíjela? Lexa vytvořil okruh žáků, z nichž k nejvýznamnějším patřili Jaroslav Černý a Zbyněk Žába. hvězdou, pracoval s Francouzi v Dér el-Medíně a po roce 1945 dostal nabídku profesorského na Queen’s College v Oxfordu, kde zůstal. Žába byl žákem obou jmenovaných. A právě on se s budovatelem ČEgÚ, neboť Lexa krátce po založení na jaře 1960 zemřel. * Důležité byly záchranné práce na místě budované Asuánské přehrady… Tehdy se československá vláda rozhodla přispět nikoliv finančně, ale na základě výzvy UNES expedice do Núbie, kde hrozilo, že se vznikem nádrže dlouhé 500 kilometrů bude zatopeno ob bohatství. Práce začaly v roce 1960 a náplní týmu byla řada aktivit od hledání chrámu v Tá geodetický průzkum až po vyhledávání nápisů a skalních kreseb. Práce dosáhla uznání a Egyp navrhli, aby Češi po „núbijské akci“ mohli pokračovat na místě, které si zvolí. Tehdy se Ž Černým rozhodli pro Abúsír, kde chěl dokončit výzkum Ptahšepsesovy mastaby. * Jak se podepsal na ČEgÚ rok 1968? Byl mezníkem v negativním smyslu. Po invazi a zahájení normalizace, která postihla Univerz byl náš ústav v roce 1971 zrušen. Krátce předtím zemřel Žába a tým, který budoval, se rozp jeho členové zůstali v emigraci, jiní odešli nebo byli z fakulty vyhozeni. Tehdy jsem zůst s fotografem Milanem Zeminou. Byla to obtížná doba, ale přispěla k realistickému zvážení m egyptologie a snad i k pokusu o vybudování stabilnějších základů i koncepce oboru. * V roce 1976 jste získali i novou abúsírskou koncesi… Ano. Zásluhou nového vedení fakulty a díky vztahům s egyptskými kolegy, kteří zaujímali dů Egyptské památkové organizaci, se nám dostalo koncese, jakou na pyramidovém poli – což je Karnaku v Egyptě archeologicky to vůbec nejcennější – nikdo ze zahraničí nemá. V rámci Abú rozvíjejí tři projekty. Výzkumy pyramidového pole vede Jaromír Krejčí, na zkoumání velkých období Staré říše dohlíží Miroslav Bárta a hrobky ze Sajsko-perského období jsou doménou L S odstupem třiceti let můžeme říci, že výzkum přinesl pozoruhodné výsledky a Abúsír, který tisíciletí př. Kr. křižovatkou dějin, se stal prestižní archeologickou lokalitou. Nemáme s * Které objevy byly nejzásadnější? Co se týče královských pyramid, jmenujme pyramidový komplex faraona Raneferefa a v něm obj artefaktů, soch, papyrového archivu, stovek otisků pečetí. Ale také menší pyramidové kompl matky Chentkaus, jejichž výzkum přinesl nové pohledy na dějiny Egypta, pyramidy Lepsius č. dvojpyramidy Lepsius č. 25, o nichž s jistotou nevíme, komu patřily. Ze šachtových hrobů b zdůraznit hrobku kancléře Vedžahorresneta – spolupracovníka perských králů Kambýsa a Darei nejatraktivnější pak byl intaktní šachtový hrob „kněze předčitatele“ Iufaa a nejnověji tak ale překrásně zdobená hrobka Menechibnekaua, správce královských statků. Čili je to do šir rozvinutý výzkum, na němž se podílí pružný tým, což mne těší. Odkaz starého Egypta je úžas historicky cenný, on je také krásný… * Proč je estetický dopad egyptských památek tolik fascinující? Sochy, stavby i malby odrážejí myšlení starých Egypťanů. Jejich základní principy, které j utvářely. Nejzákladnější byla myšlenka řádu. Sebe považovali za zemi bohy vyvolenou. Slovo ale stejně se nazývá i právo a spravedlnost; tedy řád, právo a spravedlnost jedno jest. A do architektury, do řemeslné práce, celého spektra činností. Chrámy byly budovány podle ká má své místo, s respektem k symetrii, vyváženosti, harmonii. Egyptské památky na nás působ uklidňujícím a věčným způsobem, který odráží maat. I proto tato civilizace přetrvala nejdé dnes tak fascinuje… * Do Egypta jezdíte čtyřicet let. Jak se změnil? K nepoznání (zvážní). Jen Káhira měla tehdy dva a celý Egypt 23 milionů obyvatel, což má d hlavní město. Lidé se na území nilského údolí a delty tísní spolu s památkami. * S tím souvisí i životní prostředí, které památky ničí. Strašně. Ale to je jediný aspekt ekologického problému, který sužuje zemi. Je otázka, kdo památky, anebo příroda? To je neoddělitelné a řešení zůstává v nedohlednu. * To je také záležitostí politiků a firem. Jednáte jako egyptolog i s nimi? Egyptské úřady jsou vůči zahraničním archeologům vstřícné, v čemž nepochybně hraje roli i v místní ekonomice. Příjem z turismu je stěžejní. Doma máme dlouhodobou podporu ve vedení v MŠMT ČR, naše práce je možná jak díky v soutěži získanému vědecko-výzkumnému projektu „V starého Egypta 2005 až 2011“, tak i grantu a Grantové agentury AV ČR. Ale usilujeme i o mo soukromých firem. * Čím pro ně můžete být zajímaví? Egypt je klíčová země arabského světa. A příležitostí k investicím, na nichž by firmy nepr nepřeberné množství. Sice nemůžeme zastupovat CzechInvest, ale máme kontakty, a protože ze můžeme pomoci firmám v prosazení na trhu a v propagaci. * Nemá některá ze společností zájem o podporu velké výstavy z nálezů ČEgÚ? To je projekt, který – řekl bych – česká společnost celá léta očekává. Mám na mysli reprez expozici našich nejzajímavějších nálezů. A že máme, co ukazovat! Vždyť jsou takové věci př muzeu v Káhiře. Ale musel by se toho chopit schopný tým, jde o náklady odhadem třiceti mil s tím, že by se výstava jistě zaplatila. Soudě podle podobných výstav organizovaných v Evr Spojených státech amerických a Japonsku by na sebe taková expozice jistě vydělala. Na zápů pochopitelně musela být složena státní garance, jinak nemohou být nálezy vyvezeny z Egypta * Co připravujete k 50. výročí ústavu? Akce se budou konat doma i v Egyptě, v rovině vědecké i popularizační. Výstava připomínají akci UNESCO byla již zahájena v muzeu Núbie v Asuánu, druhá proběhne na jaře v káhirském m padesátiletou spolupráci s Egypťany. Třetí fotografická expozice se bude konat na Americké v Káhiře. Uvažujeme i o výstavě v Bawíti, nachystána je vědecká konference. Připravujeme a publikaci o naší činnosti (je financována nákladem egyptské strany, což o lecčems svědčí), chystá Náprstkovo muzeum. A jedním z hlavních dvou témat knižního veletrhu v Praze bude eg bych měl mimo jiné představit knihu Objevování starého Egypta, jež bude ohlédnutím za naší pyramidami. *** Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. (66) Absolvoval střední školu v Králíkách a po dělnickém zaměstnání ve Štítech – měl buržoazní vystudoval egyptologii a archeologii u profesorů Žáby a Filipa na pražské UK (1965). Dokto stal roku 1968, profesuru získal v roce 1993. Od začátku se soustředil na studium egyptšti jejich paleografie. V roce 1964 se stal epigrafem expedice do Núbie. Od roku 1976 vede čes výzkumy v Egyptě. V letech 1983 až 2000 byl ředitelem ČEgÚ, v němž stabilizoval situaci a jeho koncepční rozvoj. Publikoval přes tucet vědeckých monografií a přes stovku odborných se i popularizaci v médiích. Přednášel na univerzitách ve Vídni, Hamburku, Berlíně, Moskvě Paříži, Göttingenu, ale i v USA. Je členem výkonného výboru Mezinárodní asociace egyptolog Německého a Rakouského archeologického institutu, vědecké rady FF UK a dalších organizací. vyznamenán medailí Za zásluhy, v listopadu 2007 i cenou MŠMT. Má dva syny.